Navalnyj se ohledně miliardového paláce přepočítal. Značné části Rusů by nevadilo, kdyby ho Putin vlastnil

Reagovat musel i sám Vladimir Putin. "Ani mně, ani mým blízkým příbuzným tento objekt nikdy nepatřil a nepatří," prohlásil. Což ostatně nikdo ani netvrdil, Navalnyj ukazuje, že palác je napsán na různé firmy v daňových rájích, přes něž se také financuje. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov prohlásil, že "nemá sebemenší touhu zabývat se tímto pseudomateriálem", protože je to "informační útok na prezidenta" a palác patří byznysmenům, jejichž jména Kreml nemá právo zveřejňovat. O pár dní později se k vlastnictví paláce přihlásil dávný Putinův souputník a jeho někdejší trenér v judu Arkadij Rotenberg. Prohlásil, že staví luxusní hotel. Uvěřil mu to nejspíš jen málokdo.

Nicméně pokud si Navalnyj od videa sliboval, že vyvolá celospolečenské pobouření, zjevně se přepočítal. Pro značnou část Rusů rozměry korupce v zemi nejsou žádným tajemstvím a mnozí nevidí nic špatného v tom, že prezident Ruska má luxusní palác. Ve snaze vnuknout lidem myšlenku, že pokud jsou Putinovi přátelé schopni se složit na komplex o rozloze necelých sedmdesáti hektarů, tak peníze nejspíše sebrali ve státním rozpočtu, Navalnyj a jeho kolegové, jak se zdá, selhávají.

Žádné velké pozdvižení

O stavbě letoviska na mysu Idokopas se širší veřejnost dozvěděla v prosinci 2010, kdy petrohradský podnikatel Sergej Kolesnikov zveřejnil otevřený dopis o korupci v okolí Vladimira Putina. Učinil tak z relativního bezpečí exilu ve Velké Británii. Kolesnikov popisoval, jak ještě v roce 1992, kdy byl Putin místostarostou v Petrohradu, založil firmu Petromed, která dodávala zdravotnické přístroje do ruských nemocnic. Když se stal v roce 2000 ruským prezidentem, jedním z akcionářů se stal Nikolaj Šamalov, dávný Putinův přítel a spoluzakladatel dnes již legendárního chatového družstva Ozero, v němž se spolu s hlavou státu sešla celá řada dnešních ruských miliardářů.

Kolesnikov tvrdil, že z každé zakázky Petromedu se 35 procent částky posílalo na zahraniční účty. Původním cílem bylo prý vytvořit osobní Putinův fond na financování důležitých projektů, nejen ve zdravotnictví. Jedním z nich byl i "projekt Jih", tedy výstavba rezidence nedaleko Gelendžiku. S příchodem světové ekonomické krize v roce 2008 byly všechny ostatní projekty zastaveny a zbývající zdroje byly soustředěny na výstavbu paláce.

fotogalerie uvnitř

Navalnyj půjde do vězení na téměř tři roky, rozhodl ruský soud. Policie zadržela i stovky demonstrantů

2. 2. 2021 ▪ 4 min. čtení

Tehdy se také objevily první fotografie z interiérů pořízené dělníky. Tak se ukázalo, že jsou tu například noční stolky ze vzácných druhů dřeva v hodnotě nové limuzíny od Mercedesu. Kvůli následnému skandálu bylo oznámeno, že objekt koupil za 350 tisíc dolarů podnikatel Alexandr Ponomarenko. Tomu ale málokdo věřil, tím spíš, že tou dobou výstavba objektu spolkla podstatně víc peněz. Málokdo pochyboval, pro koho se palác ve skutečnosti staví. Vždyť staveniště hlídali agenti Federální služby ochrany FSO, u přístaviště pro jachty pod mysem vzniklo stanoviště pohraničníků, všem proplouvajícím lodím bylo zakázáno přibližovat se blíž než na tři kilometry k pobřeží a nad celým areálem byla vyhlášena bezletová zóna. Takový servis nemají ani ti nejbohatší oligarchové typu Romana Abramoviče.

Nejnovější film Navalného a jeho kolegů mnoho nového nepřináší. Ano, podařilo se jim ze člunu vypustit dron, takže máme nyní letecké záběry vznikajícího komplexu. Podařilo se jim také získat plány a vyrobit počítačovou vizualizaci interiérů. Což je ovšem trochu podvod, protože palác zdaleka není hotový. Podle svědectví dělníků bylo nutné často již hotové místnosti předělávat, protože buď práce na nich nebyla kvalitní, nebo se nelíbily objednavateli.

To se má týkat také podzemního kluziště. Jeden z inženýrů tvrdí, že po návštěvě objednavatele, možná samotného Putina, bylo rozhodnuto, že plocha musí být větší. Kolik stojí rozšíření hokejového hřiště uprostřed skály, si jistě každý dovede představit. Rozestavěnost paláce se pokusil využít i Kreml, jakkoliv Navalnyj sám ve videu říká, že palác znovu prochází zásadní rekonstrukcí. Bulvární web Mash publikoval video ze stavby, kde jsou vidět vytrhané dlaždice a místnost s akvadiskotékou ukazuje v zásadě jako hrubou stavbu. Mimochodem, akvadiskotéka znamená fontánu v bazénu osvětlenou barevnými světelnými paprsky v doprovodu hudby. Tedy něco jako pražská Křižíkova fontána v provedení pro soukromníka.

Jednou to bude jako Ermitáž

"Všichni se baví o štětkách na mísu v hodnotě notebooku, ale to jsou naprosté drobné. Vždyť jsme tam postavili neuvěřitelně složitou infrastrukturu, jsou tam složité geologické podmínky, stabilizace svahů stála obrovské peníze. Ve filmu není vodní rezervoár ani čistička odpadních vod, přece to nebudeme pouštět do moře," rozčiloval se jeden z hlavních inženýrů v rozhovoru pro web Meduza.

Podzemní konstrukce má celkem šestnáct pater a končí na úrovni moře. "Je to úplné mraveniště. Vejdete jako do metra a pak se spustíte. Na prvních patrech odshora je technická infrastruktura pro palác. V osmém patře je vinotéka s balkonem, odkud je nádherný výhled na moře. Dole jsou další technická zařízení a stometrový tunel, který vede k pláži," vylíčil inženýr Viktor. Původně navrhli objednavateli postavit vnější výtah, který by kopíroval skálu. "Jenže nám řekli, že tohle je pobřeží, státní hranice, na druhé straně jsou země NATO, takže to nepřipadá v úvahu, aby výtah někdo vůbec viděl nebo ho mohl dokonce poškodit," prozradil Viktor Meduze. A dalších pár mi­liard zahučelo na staveništi.

Stavbaři ale na paláci nevidí nic špatného. Reportéři Meduzy nalezli přinejmenším osm subdodavatelů, kteří se touto spoluprací chlubí na svých webových stránkách. Často s tím, že šlo o zakázku pro Kreml. "Copak má prezident žít v pronajatém bytě? Když má člověk rád krásu, je to špatně? Viděli jste turecký seriál Velkolepé století? Proč Turci mohou mít skvělé paláce a Rusové mít nějaké s**čky?" ptá se emocionálně jeden ze stavitelů.

Viktor říká, že sám by v takovém paláci bydlet nemohl. "Já to vnímám jako národní památku! To je, jako když přijdu do Ermitáže. Je příjemné se podívat na ten luxus, historické interiéry. Ale jak byste tam chtěli žít? Vždyť to nejde. Carská rodina tam kdysi žila, ale teď to patří všem lidem," tvrdí inženýr.

I jeho nejmenovaný kolega doufá, že jednoho dne palác na mysu Idokopas bude otevřen veřejnosti. "Správně to říkají na konci videa od Navalného, že tohle nikdy neskončí, nikdy nebudou mít dost. V letech 2007−2011, když jsem pracoval na této stavbě, byla situace v Rusku trochu jiná. Byla možnost zabývat se byznysem, dělaly se kariéry, člověk cítil, že lidé najednou mají peníze. V takových podmínkách stavba nevyvolávala protesty. Jenže dneska máme v zemi úplně jinou situaci. A tenhle okázalý luxus je vnímán úplně jinak ve srovnání s chudnutím většiny obyvatelstva," cituje novinářka Lilija Džaparovová jednoho ze stavitelů.

Otázka ovšem je, zda to Alexeji Navalnému, který je momentálně v moskevském vězení, nějak pomůže.