Když se jedna žena zeptala premiéra Andreje Babiše (ANO) loni na Facebooku, jestli "nás chce pozabíjet" očkováním proti koronaviru, premiér si v odpovědi posteskl: "Dezinformace okolo koronaviru a vakcín jsou šílené." Od té doby Babiš spolu s dalšími politiky i odborníky pravidelně zdůrazňuje, že stát musí s Čechy komunikovat a vysvětlovat jim, že vakcína proti nemoci covid-19 prošla přísným schválením a je zcela bezpečná. A že očkování je nejjednodušší cestou, jak se při pandemii vrátit k normálnímu způsobu života.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Stát už několik měsíců slibuje, že podobně jako řada dalších zemí Evropské unie spustí kampaň, která má lidem nutnost očkování vysvětlit a přesvědčit je o bezpečnosti vakcín. Zatím ji ale stále nezahájil. Aktivní není ani při vyvracení řady dezinformací o očkování − ministerstvo zdravotnictví je sice uvádí na pravou míru na svých internetových stránkách, ty ale mají podle odborníků na komunikaci jen minimální dosah.

Samy státní úřady navíc často odmítají poskytovat informace, které by mohly řadu omylů, smyšlenek či dezinformací vyvrátit a lidem vysvětlit, že dohled nad vakcínami je opravdu spolehlivý. A také občanům ukázat, že na posuzování bezpečnosti očkovacích látek se podílejí odborníci přímo z Česka. Komunikace státu je "totálně katastrofální", řekla HN odbornice na dezinformace Petra Mlejnková, vedoucí katedry politologie na brněnské Masarykově univerzitě.

Vakcínou se může v zemích Evropské unie očkovat teprve poté, co ji jako bezpečnou schválí odborníci zasedající v Evropské lékové agentuře (EMA). Zkoumání vakcín má na starosti její Výbor pro humánní léčivé přípravky, ve kterém jsou i dva Češi − profesor Ondřej Slanař z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a doktor Tomáš Radiměřský ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). HN je oslovily s žádostí o rozhovor, aby vysvětlili, jak posuzování vakcín vypadá. Experti souhlasili s tím, že ke komunikaci s médii potřebují svolení SÚKL.

Na tom se rozhovor zasekl. Tisková mluvčí SÚKL Klára Brunclíková nejprve sdělila, že souhlas musí dát EMA, protože "bez jejího vědomí a schválení není možné, aby člen výboru rozhovor poskytl". Místo obou expertů nabídla ředitelku ústavu Irenu Storovou. Byť dodala, že chápe záměr přiblížit čtenářům konkrétní osobu, která je přímo v centru dění.

HN se tedy obrátily na EMA. Agentura z nizozemského Amsterdamu uvedla, že oba čeští odborníci mohou poskytnout rozhovor bez jejího souhlasu. Mluvčí EMA Vladimíra Yalmanová toto stanovisko poslala také SÚKL. Po telefonu navíc sdělila, že vítá možnost, aby vědci, kteří vakcíny posuzují, mohli lidem proces přiblížit.

Když se HN obrátily znovu na SÚKL s tím, že EMA nic nenamítá, český ústav rozhovor zamítl s tím, že by to bylo "v rozporu s platnou směrnicí SÚKL". Původně přitom nic takového nezmínil, ale tvrdil, že rozhovor je v kompetenci evropské agentury. Navíc se nyní odvolal na "citlivost informací". A to přesto, že HN mu výjimečně nabízely autorizaci rozhovoru tak, aby se případně na veřejnost nedostaly citlivé nebo neúplné informace.

Odborníci přitom dlouhodobě upozorňují na to, že český stát komunikaci s občany ohledně pandemie, očkování a bezpečnosti vakcíny naprosto nezvládá. "V podstatě žádná komunikace neexistuje," říká politoložka Mlejnková z Masarykovy univerzity. Podle ní by měl stát občanům "vysvětlit, jak to, že se vakcína vyvinula tak rychle, když normálně to trvá násobně delší dobu. Je potřeba umenšovat prostor pro obavy, strach. Protože to je živný zdroj dezinformací".

SÚKL odmítá, že by přispíval k tomu, že se na veřejnost nedostává dost objektivních informací o pandemii. "Informace jsme vám nabídli tak, jak je to v souladu s komunikační strategií SÚKL," ohradila se jeho mluvčí Brunclíková a připomněla nabídku, aby HN udělaly rozhovor s ředitelkou Storovou. Storová ale, na rozdíl od profesora Slanaře a doktora Radiměřského, není přímo u posuzování bezpečnosti vakcíny.

Odborník, který má k celé záležitosti velmi blízko, HN mimo záznam sdělil, že je pro něj postoj SÚKL naprosto nepochopitelný. Ústav podle něj propásl možnost dostat na veřejnost "pohled, který v našich médiích prakticky chybí", a to popis situace od lidí, kteří se přímo podílejí na schvalování vakcín. Posuzování očkovacích látek je podle tohoto odborníka v Česku "prezentováno ukřivděně, jako že za nás někdo rozhodl, a to navzdory tomu, že Česko má ve výboru EMA pro vakcíny více hlasů, než by mu náleželo při čistě rovnoměrném zastoupení členských zemí Evropské unie".

EMA, podobně jako obdobné agentury ve Spojených státech či Velké Británii, schválila jako bezpečné vakcíny od firem Pfizer/BioNTech a Moderna. Tento týden má vydat stanovisko ohledně vakcíny AstraZeneca a Oxfordské univerzity.

Někteří politici včetně premiéra Babiše kritizovali fakt, že EMA vakcíny Pfizer/BioNTech a Moderna schválila o několik týdnů později než britské, americké či izraelské úřady. Na rozdíl od nich ale EMA zvolila podrobnější posouzení, které zajišťuje, že v případě problémů například s vedlejšími účinky vakcíny ponesou zodpovědnost firmy, které přípravky vyvinuly, nikoliv státy. Ve Spojených státech, Británii či v Izraeli by naopak musely následky nést vlády těchto zemí.

Izraelci, Američané a Britové očkují rychleji než státy unie. Firma Pfizer kvůli rozšiřování výroby dočasně omezila počet dodaných dávek, problémy už avizovala i AstraZeneca. V Evropské unii zatím nejrychleji očkují Malťané − dávku tam dostalo více než čtyři procenta občanů. Jen těsně zaostává Dánsko, následuje Slovinsko a Španělsko. Česko naočkovalo méně než dva občany ze sta a patří pod průměr členských zemí unie.