Před vypuknutím koronavirové pandemie se s psychickými obtížemi potýkal v Česku každý pátý člověk. Nyní je to každý třetí, odhalují data Národního ústavu duševního zdraví. "Z odborného hlediska je to opravdu hodně," uvádí Petr Winkler, který se v ústavu situací zabývá. Obdobná čísla ukazují i zahraniční studie. Jiných nemocí, například chřipky a dalších respiračních chorob, nyní naopak ubylo. V jejich šíření brání roušky a omezení setkávání lidí.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Nárůst počtu lidí s psychickými problémy v covidové krizi souvisí především se sociální izolací a vládními restrikcemi. "Lidé už nemají strach z neznámé nemoci, ale dopadá na ně vleklá zátěž nouzového stavu," porovnává krizový psycholog Štěpán Vymětal aktuální situaci s první půlkou loňska, kdy pandemie vypukla.

Podle neziskové organizace #delamcomuzu, která vznikla na jaře a poskytuje psychologické konzultace on-line, situace nejvíc dopadá na osamělé jedince nebo ty, kdo se sami starají o děti. A také na lidi, kteří přišli o práci nebo naopak pracují více než obvykle.

Zatížení psychologů je v současnosti enormní, čekací doby se prodlužují na tři měsíce. Zatímco psychologové registrovaní v síti zdravotnických zařízení se mohou s klienty scházet v ordinacích, psychoterapeuti smějí nabízet jen on-line pomoc. Žádali o výjimku, ale zatím marně.

"V této profesi nejde odlišit, jestli psychoterapii provozuje zkušený profesionál, nebo někdo s víkendovým kurzem. Kdybychom to úplně uvolnili, tak je to nefér zase vůči jiným profesím," hájí rozhodnutí neotvírat ordinace psychoterapeutů všem tajemnice Rady vlády pro duševní zdraví Dita Protopopová.

Podle ní se ale připravuje návrh na změnu, kdy by ve čtvrtém stupni protiepidemického systému psychoterapeuti své služby mohli poskytovat. "Zájem veřejnosti určitě je. Někteří o problémech nechtějí mluvit po telefonu, když jsou doma s rodinou," vysvětluje psychoterapeutka a psychiatrička Olga Kunertová.

Kvůli zvyšujícímu se počtu lidí s psychickými problémy připravila Rada vlády pro duševní zdraví opatření. Tento týden má představit web Opatruj.se, kde si každý může udělat test, jestli nějaký problém má. Dozví se také, jak ho řešit i jak psychickým poruchám předcházet. Stejné možnosti brzy přibudou také v mobilní aplikaci Koronavirus, kterou vytvořila Univerzita Karlova. "Pro seniory, kteří nemají přístup k internetu, chystáme informační letáky, které by se měly distribuovat přes krajské úřady," říká Protopopová. Kampaň má zaplatit ministerstvo zdravotnictví, vyjde na více než čtyři miliony korun. Národní ústav duševního zdraví ale zatím peníze nedostal, prý dorazí se zpožděním.

Chřipku hledají lékaři marně

Každoročně v tomto období začínaly chřipkové epidemie, letos ale Evropu netrápí. Ubylo i dalších virových chorob: zánětlivých střevních nemocí, laryngitid, bronchitid nebo zápalů plic.

"Zatím je aktivita chřipky velmi nízká, následující tři týdny chřipková epidemie určitě nebude," říká vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu Jan Kynčl.

Za poklesem podle něj jednoznačně stojí uzavření škol, omezení společenských akcí, nošení roušek a také dodržování rozestupů. "Zatímco u covidu je nyní mnoho zdrojů infekce, u chřipky v podstatě není, co by se dál šířilo. Roušky a rozestupy jednoznačně zabírají," zdůrazňuje Kynčl.

Jak spočítali pediatři z Fakultní nemocnice v Motole, v jarní vlně ubylo obvyklých virových nemocí až o polovinu oproti roku 2019. "Trend je dnes velmi podobný jako v první vlně, kdy jsme výpočty dělali. Zimní měsíce v pediatrické péči obvykle představují největší zátěž, neboť je dětských pacientů nejvíce. Dnes je to ale jiné," říká Jan David z pediatrické kliniky. To se projevuje i na prodeji léků. "Při porovnání listopadu a prosince 2020 s dvěma posledními měsíci roku 2019 klesly prodeje léků proti nachlazení a chřipce o polovinu," říká Miriam Kejzlarová z farmaceutické firmy GSK.