Levní Korejci a Rusové, u Francouzů zpoždění, stojí v analýze pro Dukovany. Politikům ale nedává jasné doporučení

Podle bezpečnostních expertů by se Česko vystavilo vlivu autoritářských režimů těchto zemí. Ministerstvo průmyslu a ČEZ ale chtějí kvůli větší konkurenci nabídek jednat se všemi zájemci. Středeční jednání výboru s politiky by tak mělo spor vyřešit.

Analýzu, kterou mají HN k dispozici, dělal polostátní ČEZ. Fakticky jde o tabulky, které ukazují, kolik mají zájemci po světě nových reaktorů v provozu nebo ve výstavbě, jaké byly náklady projektů podle veřejných zdrojů, jaká nabrali zpoždění a zda vytvořili mezinárodní konsorcia s dalšími dodavateli.

Z tabulek vyplývá, že nejvíce staví ruský Rosatom a nejlevněji vycházejí v průměru dva aktuální projekty Jihokorejců. Největší zpoždění, celkem 13 let, nabral oproti původním plánům projekt francouzské EdF ve Finsku při budování bloku Olkiluoto 3.

Kolik stojí jádro

Dokumenty také ukazují, že uchazeči o dukovanský tendr pro většinu zakázek mimo svou zemi tvoří mezinárodní konsorcia. Bez subdodavatele na stavbu, turbínu či řídicí systém elektrárny je pouze čínský CGN projekt v Pákistánu a ruský Rosatom v Turecku. V Maďarsku a Finsku, na projektech elektráren Paks2 a Hanhikivi, ale už Rosatom konsorcium má. Turbínu mu dodává původem americký General Electric a řídicí systém společný francouzsko-německý podnik Framatomu a Siemensu. Všichni uchazeči však vždy sami dodávají základ, tedy reaktor a příslušnou nejcitlivější, jadernou část.

Průtahy neříkají vše

Analýza nicméně nemá žádný konkrétní závěr ani doporučení. U velké části projektů je navíc složité říct, kdo vlastně za průtahy v projektu či navýšení cen může. Například americký Westinghouse má v tabulce porovnání nákladů na výstavbu bloku jen svůj běžící domácí projekt elektrárny Vogtle3, kdy náklady investora vycházejí na 10,4 tisíce eur na každý kilowatt výkonu, tedy čtyřnásobek nákladů jihokorejských firem KHNP a Kepco pro jejich domácí projekt Shin Kori 4.

Westinghouse nicméně v projektu narazil, jak sám ČEZ v podkladech uvádí, na selhání partnerské firmy pro výstavbu, a navíc ještě prošel bankrotem. Podobně je to složité se zpožděním francouzské EdF ve Finsku, kde šlo v případě Hanhikivi o první projekt daného designu na světě. Problém a průtahy tak nastaly mimo jiné kvůli nesouladu s místní legislativou.

Firmy spalující uhlí vyhrály lobbistickou bitvu. Mají blíže k miliardám na zelené projekty

25. 1. 2021 ▪ 4 min. čtení

"Čísla jsou asi správně, ale přijde mi, že je to udělané tak, aby bylo vidět, že to Rusové a Číňané umí stavět levně. To ale není úplně objektivní," říká člen vládního jaderného výboru Petr Třešňák (Piráti). Podle něj nejsou v tabulce například náklady projektů, které stavěly západní společnosti v Číně. Ty jsou levnější a nedochází k takovým průtahům. V Číně má dva projekty Westinghouse a jeden EdF.

Podobný názor k podkladům sdělil HN i zdroj, který se jednání jaderného výboru s politiky také účastní, ale nepřeje si být jmenován. "Je to zahlcení čísly, vypovídací schopnost nula," uvedl.

Není tak jasné, zda analýza může nějak změnit dosavadní rozdílné postoje parlamentních stran k otázce, koho do tendru pozvat. Tedy to, na čem by se podle dřívějších slov premiéra měly všechny parlamentní strany shodnout.

Odklad je špatné řešení

Varianty jsou zatím čtyři. Buď ČEZ pozve všech pět zájemců, nebo jen firmy ze Spojených států, Francie a Jižní Koreje. Další možností je, že Rusy a Číňany pozve, ale pouze jako členy konsorcií, jejichž složení by museli dopředu ukázat. Čtvrtou variantou je odložení tendru, aby se o něm rozhodlo až po volbách v říjnu. Takovou možnost už dříve řekl premiér Babiš serveru iROZHLAS.cz.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) vidí jako variantu umožnit v tendru konsorcia. "Diskuse tak bude především o tom, jak uchopit v tendru nabídky, které budou s největší pravděpodobností konsorciálního charakteru," sdělil HN ke středečnímu jednání.

Šéf ODS Petr Fiala ale potvrdil, že jeho strana názor nemění a nechce uchazeče z Ruska a Číny v tendru ani samotné, ani jako členy konsorcia. Stejný postoj má i TOP 09. "Současně říkáme, že nejhorší varianta, kterou by mohla vláda vzhledem k energetické situaci zvolit, je odložení zahájení tendru, protože to reálně znamená odložení celé věci o dva roky. A rok 2036, kdy by měl nový blok fungovat, je opravdu blízko," upozornil Fiala. Odkázal tak na nedávnou dohodu, že by Česko mělo ukončit provoz uhelných elektráren do roku 2038.

Lidovci podle předsedy Mariana Jurečky také odmítají firmy z Ruska a Číny. V konsorciu by mohly být, ovšem velmi omezeně. "Zde by měla být jasná podmínka a garance, že ani v konsorciu nebudou tyto firmy dodávat klíčové prvky elektrárny, jako jsou reaktor, turbína či řídicí systém," uvedl. Podobně mluví i Piráti a STAN.

Komunistům firmy z Ruska a Číny nevadí. Podle jejich předsedy Vojtěcha Filipa je však důležité, aby se tendr neodkládal. "Stejně to bude nějaké mezinárodní konsorcium, ať už je to Korea, Čína, Rusko, Francie nebo USA. A abych já omezoval, že si to konsorcium nesmí vzít subdodávku od toho či onoho, to jenom zdražím elektrickou energii pro českého občana," sdělil.

Jako nejhorší ze všech čtyř možných scénářů vidí odložení tendru až po říjnových volbách i ČEZ. Oficiálně nechtěl jednání politiků komentovat, podle zdroje HN ze společnosti by to ale znamenalo zpoždění nejméně o dva roky. "Muselo by se fakticky začít zase od začátku," uvedl.