Deset let slibů, ale rozsudky na internetu stále chybí. Centrální databáze je v pilotní verzi

Od loňského podzimu chystá například databázi rozsudků v oblasti domácího a sexuálního násilí advokátka Lucie Hrdá. Zatím jich shromáždila několik stovek. "Z praxe víme, že se tento typ násilí obrovsky bagatelizuje zejména na malých městech," říká.

Jednotná databáze je podle ní potřeba. "Soudci nevědí, jak rozhodují jejich kolegové. A já zase nemohu poukázat na to, že jinde dávají mnohonásobně vyšší odškodné," popisuje. K vyšším soudům, které by rozhodnutí napravily, se případy domácího či sexuálního násilí dostanou jen minimálně. "Oběti těchto trestných činů často nemají peníze na odvolání a právní zastoupení," vysvětluje Hrdá.

Dalším příkladem podobné iniciativy je databáze náhrad škod na zdraví a nemajetkové újmy Datanu.cz, kterou vede Centrum dopravního výzkumu. Soudcům i účastníkům řízení pomáhá při stanovení výše odškodného po dopravních nehodách.

Zveřejňování rozsudků pomáhá i k větší předvídatelnosti justice. Pokud existuje centrální databáze, může se každý podívat, jak se jemu podobné případy řeší, a ubude excesů. Lidé také mohou lépe zvážit, zda vůbec stojí za to do sporu jít. "Zveřejňování rozhodnutí umožní jejich analýzu. Mohou to využít i soudci, kteří řeší podobné případy," říká Jakub Drápal z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. "Soudce to nutí k vyšší kvalitě, vědí, že jejich rozhodnutí a odůvodnění budou moci zkoumat další specialisti," souhlasí politik a poradce pro otevřenou společnost Oldřich Kužílek.

Ministerstvo spravedlnosti před měsícem oznámilo spuštění pilotní verze centrální databáze soudních rozhodnutí. Zatím je v ní zhruba 1500 rozsudků především okresních soudů na severu Čech. Většinou jde ale o nezaplacené jízdné v MHD, pojistné či dluhy na energiích v řádu stokorun či nižších tisíců. Citlivé údaje v nich jsou anonymizovány zvláštním programem, který vytvořil IT specialista Krajského soudu v Ústí nad Labem Pavel Pihera. "Je logické, že se začalo s jednoduššími případy, je potřeba to otestovat," říká.

Nyní stát rozhoduje, zda a jak se tato databáze rozšíří. Sněmovna projednává novelu zákona o soudech a soudcích a také to, zda budou soudy povinně do databáze vkládat všechny své rozsudky.

Na výběr jsou dvě verze zákona. První je od pirátského poslance Jakuba Michálka, který chce uzákonit povinné zveřejňování všech rozsudků nejpozději od začátku roku 2023. "I tak je to později, než jsme se zavázali," prohlašuje. Proti němu stojí verze poslankyně ANO Taťány Malé. Ta sice také chce, aby se rozsudky zveřejňovaly, postup má ale určit vyhláška ministerstva spravedlnosti. Spuštění navrhuje už od poloviny příštího roku. "Musíme to udělat takovým způsobem, abychom s vaničkou nevylili i dítě a soudy nezahltili administrativou," vysvětluje Malá. Ústavně-právní výbor doporučil verzi Malé, sněmovna o novele rozhodne ve třetím čtení příští týden.

I podle ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) se vše musí dělat postupně. "Zveřejňovat se bude. Snažíme se, ale máme i jiné úkoly," říká s tím, že nejde udělat vše najednou. Jako první by měly soudy zveřejňovat civilní agendu, trestní až později.

Tvůrce anonymizačního programu Pihera je ale přesvědčen, že veškeré rozsudky je možné zveřejňovat už letos. "Je třeba dopracovat metodiku, ale v tuto chvíli by měl být schopen zpracovat jakýkoliv text," je přesvědčen s tím, že ze začátku bude sice u složitějších rozsudků potřeba kontrola, ale až se program ještě víc zdokonalí, zvládne skoro vše sám.