Začíná opadat spekulativní bublina? Co stojí za propadem dlouho rostoucího bitcoinu

"Bitcoin je po překonání hranice 35 tisíc dolarů zranitelný. Je načase vybrat část zisků," napsal v pondělí ráno na Twitteru ekonom Scott Minerd, investiční ředitel americké společnosti Guggenheim Investments. Rychlý růst z posledních týdnů podle něj nebyl udržitelný, situace navíc investory pobízí k vybírání zisků. Ještě v prosinci přitom Minerd prohlašoval, že dlouhodobě by se cena bitcoinu měla vyšplhat až na 400 tisíc dolarů.

Od poloviny prosince se cena nejoblíbenější digitální měny více než zdvojnásobila, za poslední rok se zvýšila více než čtyřnásobně. Rychlý růst oživil vzpomínky na spekulativní mánii z roku 2017. Tehdy hnaly kurz bitcoinu vzhůru nákupy milionů menších investorů zejména z asijských zemí.

MÍSTO PENĚZ ŠIFROVANÉ KÓDY

Tentokrát je ale situace jiná. Cenu bitcoinu daleko více ovlivňuje příliv peněz z velkých fondů, které dříve investovaly do tradičních nástrojů, jako jsou akcie, dluhopisy, komodity či měny. V bitcoinu teď vidí příležitost na lepší dlouhodobé zhodnocení peněz. Nahrává tomu i skutečnost, že výnosy bezpečných státních a firemních dluhopisů jsou velmi nízké, často i záporné. Pro dosažení vyššího výnosu tak musí jít investoři do většího rizika.

V portfoliích řady investorů navíc bitcoin přebírá roli zlata, ve kterém investoři vidí nástroj ochrany před inflací a znehodnocováním tradičních měn. Zatímco centrální banky ve snaze podpořit ekonomiky svých zemí pumpují do finančního systému stovky miliard nových dolarů či eur, u bitcoinu to možné není. Jeho množství je omezené, nelze "natisknout nové peníze".

V budoucnu se může elektronicky vytěžit maximálně 21 milionů virtuálních bitcoinových mincí. Díky tomu by mohla tato kryptoměna čím dál lépe hrát roli uchovatele hodnoty.

Zájem fondů podporuje také fakt, že na rozdíl od situace před třemi čtyřmi lety není bitcoin záležitostí nadšenců. Burzy, kde se s bitcoinem a dalšími digitálními měnami obchoduje, jsou teď mnohem lépe technologicky vybaveny, a to i z hlediska zajištění kryptoměn před krádežemi hackerů. Mnohem jasnější je navíc postoj úřadů, které na finanční trhy dohlížejí.

Investiční společnost Guggenheim je jedním z tradičních finančních domů, jež se v posledních měsících rozhodly dát do bitcoinu alespoň část peněz, které mají ve správě. V listopadu u jednoho ze svých největších fondů − The Guggenheim Macro Opportunities Fund − upravila status. Fond tak může investovat do bitcoinu až desetinu svých aktiv, která činí pět miliard dolarů.

Guggenheim má celkově ve správě majetek za více než 200 miliard dolarů, do bitcoinu však neinvestuje přímo. Využívá k tomu jiný americký fond, Grayscale Bitcoin Trust. Ten nakupuje pouze bitcoiny a má jich ve svém vlastnictví 639 tisíc, což z něj dělá jednoho z největších vlastníků této digitální měny na světě. Hodnota virtuálních mincí v majetku fondu v současnosti dosahuje 24 miliard dolarů.

Fond Grayscale byl na kryptoměnovém trhu ve druhé polovině loňského roku hodně aktivní a pomáhal hnát cenu k rekordu. Nakupoval dvojnásobek až trojnásobek všech nově vytvořených bitcoinů. Nejspíš i vzhledem k obrovskému nárůstu ceny na přelomu prosince a ledna však nákupy pozastavil. Jeho chybějící poptávka pak mohla vést k aktuálnímu propadu.

Přestože o bitcoin více než kdy v minulosti projevují zájem fondy a také pojišťovny, stále se objevují názory expertů, kteří cenový nárůst označují za spekulativní bublinu. Mezi skeptiky patří známý americký ekonom Nouriel Roubini. Podle jeho názoru je vzestup výrazně způsoben manipulacemi ze strany některých hráčů na trhu. "Jde o zcela iracionální bublinu. Bitcoin je pseudoaktivum s nulovou vnitřní nebo fundamentální hodnotou," řekl nedávno.