Bývalý britský premiér Tony Blair se před pár dny obrátil na vládu Spojeného království s neobvyklou výzvou. Navrhl, aby naočkovala co nejvíce lidí pouze jednou dávkou vakcíny firem Pfizer a BioNTech a druhou přidala později, než doporučují výrobci. Více lidem by tak zajistila alespoň nějakou ochranu proti šířícímu se koronaviru. Vakcína ale vyžaduje dvě dávky, ta druhá by měla následovat tři týdny pro první. Podobně funguje i látka od americké Moderny. U ní firma počítá se čtyřmi týdny.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Očkování od Moderny by ale mělo mít výhodu. Podle klinických testů zajistí už první dávka až 90procentní ochranu. Aby byla trvalejší, je však nutné přeočkování druhou dávkou. Dosud není jasné, na jak dlouho může imunita po první dávce vystačit.

Vsadit na sílu první vakcíny zvažují i další evropské státy, které se potýkají s rychlým nárůstem nakažených nemocí covid-19 a s novou, nakažlivější mutací viru. Vakcín, které by měly zpomalit jeho šíření, ale není dost, farmaceutické firmy je nestíhají vyrábět.

Velká Británie je první, kdo se na takový postup chystá. Vláda plánuje pozdržet aplikaci druhé dávky až na 12 týdnů, aby mohla tou první naočkovat co nejvíce lidí. Kritizuje to ale Britská lékařská asociace, označuje přístup za hrubě neférový k tisícům rizikových pacientů.

Také dánská vláda schválila prodloužení mezery mezi oběma dávkami až na šest týdnů. Šéf zdravotnického úřadu Soren Brostrom však uvedl, že pokud to bude možné, lidé by měli dostat druhou dávku tři až čtyři týdny po té první.

O stejném kroku uvažuje i Německo. "S ohledem na nedostatek vakcín a vysoký počet nakažených a hospitalizovaných je účinnější, když se první dávkou naočkuje co nejrychleji co nejvíce lidí," řekl agentuře Reuters lékař Leif-Erik Sander, šéf výzkumného týmu z berlínské nemocnice Charité.

Německo však ještě čeká na odborné závěry Institutu Roberta Kocha, tedy spolkového ústavu pro kontrolu a prevenci nemocí. "Podobné rozhodnutí potřebuje vědecké zhodnocení," uvedl zatím institut ve svém prohlášení.

Otázku v současné době řeší i odborníci v zámoří. Stanley Plotkin, profesor z Pensylvánské univerzity, oslovil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv. Zdůraznil, že strategie založená na jedné dávce by mohla být prospěšná. Pandemická situace se v USA rychle zhoršuje. "Jedna dávka může zajistit dost ochrany. V nejhorším případě může alespoň snížit závažnost onemocnění," řekl pro server Business Insider.

Naopak Španělsko, Irsko nebo Švýcarsko uvedly, že o oddálení druhých dávek neuvažují.

Výrobci, tedy americký Pfizer s německým BioNTechem a americká Moderna, však varují, že o účinnosti zvažovaného způsobu očkování nemají dostatek informací. Z provedených klinických testů nemohou říct, jak účinná bude jen jedna dávka vakcíny a jak dlouho je možné počkat s druhou. Testy počítaly s dvojitou dávkou. Ta by měla zajistit zhruba 95procentní účinnost.

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv uvádí, že první dávka vakcíny Pfizeru má až 52procentní účinnost. Až po aplikaci druhé dávky vzroste na 95 procent.