Skoro stovka dětí v posledních měsících skončila v nemocnicích se záhadnou nemocí, která se u nich projevila po kontaktu s koronavirem. Lékaři zároveň očekávají, že bude takových případů přibývat. V zahraničí se závažné záněty organismu způsobující postižení orgánů objevily už loni na jaře, v Česku až v polovině listopadu. Ministerstvo zdravotnictví ale na výskyt onemocnění neupozornilo. Na veřejnost se informace dostaly až začátkem tohoto týdne, kdy desítky případů popsaly HN.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Na postup ministerstva nyní míří kritika od sněmovní opozice. "Veřejnost by měla být o takové skutečnosti informována. Stejně tak bych očekával, že informace dostane výbor pro zdravotnictví. Nic jsme ale neobdrželi," uvádí místopředseda sněmovního zdravotnického výboru Petr Třešňák (Piráti).

Ministerstvo zdravotnictví pochybení odmítá. "Nejsme místem, kde probíhá výuka medicíny, nové poznatky se do praxe nedostávají skrze úředníky, ale běží trvale cestou sebevzdělávání, odborných společností nebo fakult," říká náměstek ministra zdravotnictví Aleksi Šedo. Informace pro lékaře byly podle ministerstva zveřejněny odbornými společnostmi, což je dostatečné. Zároveň měli podle úřadu na možné komplikace po prodělání covidu upozornit praktičtí lékaři. Předsedkyně sdružení praktických lékařů Ilona Hülleová se ministerstva zastává. Informovat veřejnost o nové nemoci by podle ní jen zbytečně vyvolalo paniku.

"Na nás se obrátili přímo odborníci z Motola, kteří nám před Vánoci poslali e-mail, kde nás o výskytu onemocnění informovali, poslali nám i doporučené postupy k diagnostice a léčbě, kterou my jsme rozeslali všem našim členům," dodává Hülleová. Nyní chystá pro kolegy ještě podrobnější informace.

V tuto chvíli jsou v Česku desítky případů, podle odborníků ale lze očekávat, že se objeví další. "Z dostupných dat se zdá, že s rostoucím počtem nakažených dětí poroste i počet pacientů s tímto závažným a někdy i potenciálně život ohrožujícím onemocněním. Jistě ale tyto údaje nejsou důvodem k panice, je však dobré o tomto vědět," dodává Petr Jabandžiev, přednosta Pediatrické kliniky Fakultní nemocnice Brno.

Jako spádové pracoviště pro celý jih Moravy dětská nemocnice v Brně léčila již 25 dětí s tímto syndromem. Ve Fakultní nemocnici Motol, která je taktéž spádovým centrem, dosud bylo pacientů dvanáct. Podobná čísla hlásí i další fakultní nemocnice.

Pacienti se v českých nemocnicích objevili 14 dní po vrcholu druhé vlny pandemie. Pro onemocnění je typická vysoká horečka, vyrážky, krvavá oční víčka, velká únava. Velkým problémem je poškození orgánů, zejména pak srdce. To bylo popsáno skoro u 80 procent dětí, které si nemocí prošly. Lékaři zatím netuší, zda může syndrom způsobit trvalé následky. Všechny děti si tak v péči chtějí nechávat i několik měsíců. Syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi související s infekcí SARS-CoV-2, jak přesně lékaři nemoc pojmenovali, se objevil poprvé v Itálii.