Nejdřív se zdálo, že to bude běžná viróza. Jenže horečky byly příliš vysoké a nebylo možné je srazit. Markéta Š. raději vzala svého vyčerpaného syna k lékařce. A místo rozbalování vánočních dárků zůstali na jednotce intenzivní péče. Její šestiletý syn v havlíčkobrodské nemocnici bojoval se závažným zánětem, který mu způsobil koronavirus. Stejně jako desítky dalších dětí po celé republice.

Lékaři na pediatrických odděleních se stále častěji potýkají s novou nemocí. Je to zánět, který vyvolává vysoké teploty, způsobuje vyrážky, žaludeční potíže a může vést i k selhání různých orgánů. Největším rizikem je ale postižení srdce, to se prokázalo u většiny takto nemocných dětí.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Projevy jsou natolik závažné, že většina pacientů skončí na jednotkách intenzivní péče, někteří i na ARO. Lékaři zatím netuší, zda dětem hrozí trvalé následky, proto je chtějí sledovat i několik měsíců po propuštění. Syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi související s infekcí SARS-CoV-2, jak se nemoc jmenuje, úzce souvisí s koronavirem. Nastupuje obvykle dva až šest týdnů po kontaktu s ním a nezáleží na tom, jak závažné projevy pacient měl. Typické pro něj je, že se objevuje právě u dětí, kterým jinak koronavirus vážnější potíže nezpůsobuje.

Už v květnu na nemoc upozorňovaly různé studie ze světa. Jako první si nemoci všimli italští lékaři, kteří popsali prvních deset případů. V Česku bylo tehdy riziko minimální. Situace se ale s prudkým nárůstem počtu nakažených změnila a nemoc propukla i tady.

"První případy se u nás objevily několik týdnů po vrcholu druhé vlny epidemie. Nyní čísla rostou, v nemocnici Motol zatím bylo hospitalizováno jedenáct takových pacientů v rozmezí od jednoho roku do čtrnácti let," říká vedoucí oddělení JIP ve Fakultní nemocnici v Motole Filip Fencl. Stejné číslo hlásí i hradecká fakultní nemocnice, v plzeňské léčili osm takových pacientů. Fakultní nemocnice v Brně přijala dokonce pětadvacet dětí s touto nemocí. "U nás bylo zatím hospitalizováno pět pacientů s touto diagnózou, dva museli být kvůli vážnějšímu průběhu převezeni do větších pracovišť," říká primářka dětského oddělení havlíčkobrodské nemocnice Magdalena Chvílová Weberová, na jejímž oddělení se léčil i syn Markéty. Pozitivní test na koronavirus v Česku zatím mělo téměř 68 tisíc dětí do čtrnácti let.

Související

"Předchozí studie dokazovaly, že výskyt je opravdu vzácný, že postihuje asi dvě osoby ze sto tisíc. Nám se ale nyní zdá, že výskyt bude vyšší," říká místopředseda České pediatrické společnosti a přednosta pediatrické kliniky FN Motol Jan Lebl, který od samého počátku vývoj nemoci sleduje.

Právě nemocnice Motol už na konci prosince uspořádala on-line konferenci pro lékaře o tom, jak nemoc rozpoznat a léčit. Pediatrická společnost zase na svých stránkách zveřejnila průvodce pro lékaře, který je s nemocí seznamuje.

Projevy nemoci jsou různé, obvykle ale začíná vysokými horečkami. "Bývá přítomna únava, schvácenost, nespecifické kožní vyrážky, typická jsou krvavá oční víčka, zarudnutí sliznic i obtíže v trávicím traktu," vypočítává Fencl.

Podle lékařů je důležité, aby se dítě začalo léčit včas a správně. Jedině tak lze zabránit trvalému poškození orgánů, zejména srdce. "Zatím díky rychlé léčbě byla všechna poškození přechodná," říká Lebl.

Lékaři pacienty po nemoci chtějí dlouhodobě sledovat, provádějí podrobná vyšetření, která jim mají dodat co nejvíce informací o dosud málo probádané nemoci.

Dlouhodobá péče čeká i Markétu a jejího syna. Od chvíle, co se vrátili domů, musí pravidelně na kontroly. "Po propuštění musíme chodit každý týden na EKG, ultrazvuk, obden mu berou krev a na konci ledna mu dají holter, který srdce vyšetřuje po dobu dvaceti čtyř hodin. Chtějí tak zjistit, jak funguje při aktivitě," popisuje Markéta.

Syndrom může postihnout kohokoliv, v Motole už léčili i ročního pacienta. Obvykle napadá děti předškolního a školního věku a děti v pubertě. Úmrtnost experti odhadují na dvě procenta.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru