Přejít z papíru na 3D zvládá jen část stavařů. Firmy věří, že informační modelování staveb zvýší efektivitu

V obecném povědomí je toto odvětví stále spíše tradiční, to se ale postupně mění. "Stavebnictví poslední dobou, minimálně v Evropě, obrovsky akceleruje a pronikají do něj nové technologie a trendy. Jsme na začátku nové éry," předpověděl Lukáš Romanczin, partner společnosti MFS.

Podle ředitele pro development Sekyra Group Igora Klajmona doznává stavebnictví velkých inovací z hlediska přípravy staveb, projektování, materiálů nebo technologií. Na druhou stranu se potýká se dvěma obrovskými problémy: s přípravou staveb z hlediska legislativního schvalování a nekvalifikovanou pracovní silou přímo na stavbě.

"Produktivita práce je na úrovni 60., 70. let, a tak někdy stavíme méně efektivně než naši předkové," uvedl.

Jedním z nástrojů, jak lze obor proměnit, je informační model budovy, tzv. BIM (z anglického Building Information Modeling). Je možné si ho představit jako databázi, která může zahrnovat kompletní data od prvotního návrhu, výstavby, správy budovy a případné rekonstrukce až po její demolici, včetně ekologické likvidace stavebního materiálu.

"Mnozí teď zažíváme práci z domova, a přestože se všichni nepřestěhujeme na home office, částečně takovýto režim zůstane. To výrazně zvýší potřebu kvalitních řešení pro distanční práci," řekl v diskusi Patrik Minks, obchodní manažer pro klíčové zákazníky společnosti Autodesk.

Přejít z papíru na 3D zvládá jen část stavařů

Komunikace a sdílení informací dostaly s pandemií podle něj výrazný impulz. Přinesla ale i jiné požadavky na mávrh budov. "Například pro zajištění bezpečného prostředí v kancelářích můžeme využít optimalizaci rozmístění pracovišť či simulaci pohybu lidí a proudění vzduchu. To vše vyžaduje použití BIM, aby to bylo efektivní," dodal manažer softwarové firmy zaměřující se na 3D grafiku.

Pro Lukáše Romanczina z MFS bylo až šokující, jak rychle se vloni stavebnictví adaptovalo na unikátní situaci. Na druhou stranu zvýšené nároky na rozestupy na stavbách a jiná omezení podle něj omezují produktivitu. "Jak sledujeme naše projekty napříč Evropou, rychlost stavění je zhruba poloviční než před covidem," dodal Romanczin, jehož firma poskytuje investorům a architektům konzultace, řešení komplexních geometrií a pokročilého 3D modelování pro technicky složité projekty.

Velká očekávání

Největší budovou v Česku, která kompletním procesem BIM prošla, je nová centrála ČSOB v Praze-Radlicích. Byla projektována, realizována a je také spravována v tomto systému. Podobně se připravuje i nové sídlo Nejvyššího kontrolního úřadu v pražských Holešovicích.

Takové projekty jsou ovšem stále ještě spíše výjimkou.

"Jakožto developer velkých investičních rozvojových území, retailových center, kanceláří nebo hotelů zadáváme veškerou projektovou dokumentaci u komerčních budov v BIM. U rezidenčních projektů ho využíváme pro rozvodové šachty či pro řešení technologií v garážích. Ačkoliv proces implementace BIM běží v Česku už nějakou dobu, dokončených projektů je málo, takže od toho máme velká očekávání," uvedl Igor Klajmon ze společnosti Sekyra Group. Doufá v rychlejší vlastní přípravu, případně v to, že v průběhu celé projektové přípravy bude mít developer k dispozici veškeré informace ohledně cen daného produktu a bude možné ho flexibilně upravovat, aby se docílilo "dobrého produktu za správnou cenu".

Zaměstnanci MFS jako konzultanti často s investory debatují o tom, zda v projektu BIM použít, či ne. "Je to jen drobná část celé digitální transformace firem. Pro stavebnictví znamená proces, nikoliv 3D model. Je to změna v přístupu k realizaci objektů. Z mého pohledu nemá BIM smysl řešit u projektů, které nejsou svojí komplexností či velikostí výzvou," nastínil Romanczin. BIM se podle něj zásadním způsobem týká i státní správy. "Pokud nejsme schopni v procesu BIM stavby schvalovat, kontrolovat, předávat a užívat, jsme jen na začátku cesty," doplnil.

BIM v tuto chvíli nemá pro všechny účastníky stavebního řízení jasně definovanou strukturu.

"Ta teprve vzniká, a ať už se jí říká klasifikační systém, nebo datový standard, vypadá to, že stát kráčí trochu jinou cestou. A my čekáme, až budou účetní osnovy developerů kompatibilní s datovou strukturou těch modelů tak, abychom mohli z informací maximálně těžit," poukázal Lukáš Romanczin na jeden z hlavních problémů, který brání většímu využití BIM. Sjednocovat datový standard se ale podle něj nedaří ani napříč státy Evropské unie.

Stát není nachystaný

Česká vláda schválila v roce 2017 koncepci zavádění metody BIM. Klíčovým datem koncepce je rok 2022, odkdy má být povinné použít BIM pro nadlimitní veřejné zakázky na projektové a stavební práce financované z veřejných rozpočtů. Podle lidí z oboru je ale tento termín nereálný.

"Se státní správou se setkáváme jen při schvalovacím procesu, a tam si vůbec nedokážu představit, že bychom postupovali jiným než standardním způsobem. Zpracovávat jakoukoliv dokumentaci v jiné formě než na papíře a pracovat s BIM, na to není státní správa připravena," potvrdil Igor Klajmon.

Lukáš Romanczin z MFS si netroufá odhadovat, zda se podaří výše zmíněný termín dodržet. "Můj soukromý tip je, že dojde k odkladu," řekl s odkazem na dopady covidu-19.

Podle Patrika Minkse ze společnosti Autodesk je ale důležitý už jen fakt, že se s digitalizací oboru v Česku začalo. Pro firmy ve stavebnictví je to impulz k tomu, aby začaly s inovacemi a rozvíjely je.