V příštích sedmi letech může Česko získat z evropských dotací téměř jeden bilion korun. Zatímco uplynulý rok byl ve znamení dojednávání rekordního balíku, letos začnou peníze do Česka téct. Celková výše rozpočtu Evropské unie na roky 2021 až 2027 je 1074 miliard eur, tedy 28 bilionů korun. V prosinci ho definitivně odsouhlasili šéfové vlád členských zemí.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Česko patří ke státům, které z evropského rozpočtu zatím ještě více berou, než do něj dávají. Evropské dotace jsou také klíčové pro jakékoli státní investice. Jen s malou trochou nadsázky se dá říct, že každý kilometr nové dálnice nebo opravené železnice se v Česku postaví hlavně díky penězům, které přicházejí z Bruselu.

Do roku 2027 peněz výrazně přibude. "Je to největší rozpočet za dobu, co Evropská unie existuje. Kromě tradičních fondů si unie na finančních trzích půjčí dalších 750 miliard eur na obnovu ekonomik a rozdělí je mezi státy formou grantů, půjček a záruk," vysvětluje nárůst Aneta Zachová, šéfredaktorka portálu Euractiv, který dění v Bruselu sleduje.

Možností bude více než dosud. "Některé z nových fondů budou dostupné i pro Prahu a pražské firmy, jež byly v minulosti opomíjeny," připomíná Jiří Kvíz z poradenské firmy enovation.

Smyslem evropských dotací nad rámec rozpočtu unie je podpořit obnovu ekonomik postižených pandemií koronaviru. Tyto peníze Česko získá na základě Národního plánu obnovy, který dalo dohromady ministerstvo průmyslu a obchodu a v němž počítá se 182 miliardami korun.

Infografika

Plán má navíc velkou výhodu: k evropským penězům v něm nemusí přidat z českého rozpočtu ani korunu navíc. Jedinou podmínkou je využít nejméně 70 procent těchto dotací do roku 2023. Část peněz půjde na výstavbu vysokorychlostních železnic nebo na digitalizaci státu. O další možnosti, jako jsou třeba výhodné půjčky a záruky, které unie z tohoto balíku nabízí, zatím Česko zájem nemá.

Jinak je tomu u 27 miliard korun, které jdou na podporu nemocnic z koronavirového programu React-EU. Nebo o 40 miliard korun pro uhelné regiony v severních Čechách a na severní Moravě, které mají pomoci překonat propad po chystaném ukončení těžby. Moravskoslezský kraj, kde je problém kvůli krizi OKD aktuální, by tak rád zaplatil projekty pro vybudování vodíkové infrastruktury, které mají kraji pomoci zachytit trend moderní energetiky.

Větší část unijních peněz ale dál připadá na tradiční sedmiletý rozpočet, kde se spoluúčast státu a především žadatelů o dotace vyžaduje. Pro jejich využití je třeba ještě podepsat dohodu s Evropskou komisí, což má na starosti ministerstvo pro místní rozvoj. Smlouva potvrdí počet operačních programů, jež spravují jednotlivá ministerstva, i částky, které v nich budou. Když půjde vše dobře, první žádosti o dotace se čekají ve druhé polovině letošního roku.

Přímo na firmy je zaměřený program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost. Na starosti ho má ministerstvo průmyslu a obchodu a bude v něm téměř 80 miliard korun. Podniky je mohou využít na investice spojené s vědou a výzkumem, digitalizací nebo na robotizaci. Mohou si modernizovat nakládání s energiemi nebo zaplatit cokoli, co energii uspoří.

Zelená linka spojená se snahou unie snížit emise a zabránit globálnímu oteplování je zásadní také u programu, který spravuje ministerstvo životního prostředí a je v něm 63 miliard korun.

Výrazně vyšší podporu z evropských dotací mohou získat malé a střední firmy. Ty velké musí počítat, že z nich nepokryjí více než čtvrtinu celkové investice. U menších firem je to naopak až 45 procent. Odborníci ale radí k opatrnosti. "Dotace pomohou, pokud zapadají do rozvojových plánů podniku. Pokud je hlavním cílem pouze získání dotace, nevyplatí se to," říká Kvíz ze společnosti enovation.

Posledním velkým zdrojem evropských peněz může být Modernizační fond. Ten sice stojí úplně mimo evropský rozpočet, ale jen pro Česko je v něm do roku 2030 k dispozici na proměnu energetiky 150 miliard korun. Fond bude mít peníze z výnosů z emisních povolenek. Jejich rostoucí cena spíše naznačuje, že miliard bude ve fondu nakonec mnohem více.

Velkým uchazečem o tyto prostředky jsou třeba teplárny, které z nich hodlají zaplatit odklon od uhlí směrem k plynu a biomase.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností odemykat placené články pro přátele.

Vyzkoušejte předplatné HN+