Holding Agrofert, který vložil premiér Andrej Babiš do svěřenských fondů, má na Slovensku problém. Půda a voda pod bratislavskou chemičkou Istrochem, kterou Babiš koupil v roce 2002, jsou silně zamořené chemikáliemi. Slovenský ministr pro životní prostředí Ján Budaj proto Agrofert i českého premiéra kritizuje, že dosud Istrochem od ekologické zátěže nevyčistil, přestože to údajně byla podmínka privatizace. Zda slovenská vláda skutečně donutí chemicko-potravinářský kolos zaplatit sanaci vody a půdy pod chemičkou, není jasné. Cena za to by však pro Agrofert, jejž podle Evropské komise dodnes ovládá český premiér, byla vysoká. Podle Budaje více než půl miliardy eur (v přepočtu více než 14 miliard korun).

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

"Máme zákon, podle kterého každý vlastník pozemku, na němž je environmentální zátěž, za ni zodpovídá. Vlastníkem zátěže je Agrofert, za kterým stojí český premiér Andrej Babiš," uvedl Budaj (OĽaNO) na konci Vánoc v rozhovoru publikovaném na slovenském zpravodajském portále WebNoviny.sk.

Istrochem měl podle něho při privatizaci účetní hodnotu 7,2 miliardy slovenských korun (na Slovensku se platí eurem od 1. ledna 2009), nový majitel ho prý koupil za 600 milionů s podmínkou, že pozemek od zátěže vyčistí. "Jak to, že se to doteď nestalo?" ptá se Budaj, který cenu sanace odhaduje na 540 milionů eur.

Ministr se v rozhovoru pustil i do přímé kritiky českého premiéra. "Lidé říkají, zaplaťte to hned. Vždyť kdy to zaplatí Babiš? To se lehce řekne, ale je tu i zbytek Slovenska a já mám v rozpočtu na tento rok 180 milionů. To budeme tři nebo čtyři roky řešit jen Babiše, aby ušetřil? A nepostaví tam potom krásnou čtvrť, ve které bude našim dětem prodávat byty za pět tisíc eur za metr čtvereční?"

Jenže tak jednoduché to podle reakce Agrofertu i dříve zveřejněných informací o Babišově nákupu Istrochemu nebude. Tiskový mluvčí holdingu Karel Hanzelka i některé další zdroje uvádějí, že Babiš se proti tomu, aby náklady na odstranění chemikálií nemusel platit, dobře pojistil. "Agrofert nepřevzal závazek zbavit areál starých ekologických zátěží. Nezpůsobili jsme je ani žádné nové nezpůsobujeme a odmítáme, že bychom měli nést odpovědnost za něco, co jsme nezavinili. Jedinou podmínkou bylo, že investujeme do rozvoje, především do ekologie, částku jedné miliardy slovenských korun. Závazek jsme splnili, což písemně potvrdil i tehdejší Fond národního majetku Slovenské republiky," uvedl Hanzelka. Ten zpochybnil i Budajem uváděnou kupní cenu Istrochemu. "Byla 202 milionů slovenských korun. Nevíme, jak pan ministr dospěl k částce 600 milionů," uvedl Hanzelka.

I Budajovi spolustraníci naznačují, že Babiš dosáhl toho, aby vyčištění areálu podmínkou privatizace nebylo. "Učebnicový příklad, jak to dopadá, když se privatizuje s politickým podtextem," řekl letos v srpnu webu Neovlivní.cz ekonomický analytik Peter Kremský a poslanec vládní strany OĽaNO, který případy Babišových privatizací na Slovensku dlouhodobě sleduje. "Andrej Babiš získal výhodně Istrochem, ale současně si díky svým politickým konexím zařídil, že se nemusí podílet na likvidaci ekologických škod." Fabrika, známá také pod názvy Dynamitka či Dimitrovka, měla podle webu při privatizaci základní jmění 4,28 miliardy korun a Babiš za ni zaplatil skutečně jen 200 milionů tehdejších slovenských korun. Dnes podnik vyrábí látku Sulfenax, jež se používá na ztuhnutí gumy. Část areálu, který je notně zchátralý, pronajímá, některé staré provozy likviduje.

Budaj dal poprvé najevo, že chce vládu přesvědčit, aby dřívější dohody nebrala v potaz, už letos v létě. Jeho poslední rozhovor ukazuje, že od záměru neustupuje. "Věřím, že celá koalice se za nás postaví, když odmítneme platit privatizaci podruhé," sdělil. Zda uspěje, ukáže příští rok.

Rozsáhlé znečištění půdy a podzemní vody pod Bratislavou způsobené Istrochemem, ale i dalšími podniky odhalila 10 let stará studie. "Výsledky potvrdily masivní kontaminaci vody a půdy. Je to chemický koktejl mnoha látek, mezi nimi je například atrazin, arzen, PCB látky, olovo či benzen," uvedla letos v červnu pro web Startitup.sk expertka strany Spolu na životní prostředí Tamara Stohlová. Limity pro některé látky byly podle ní překročené až tisícinásobně. Škodliviny představují na břehu Dunaje nebezpečí i pro blízké zdroje podzemní vody. Celý Žitný ostrov je jejich největší zásobárnou ve střední Evropě.

V Česku má Agrofert s odstraňováním ekologických škod po továrnách, které privatizoval, méně starostí. K odstranění škod se zavázal prostřednictvím bývalého Fondu národního majetku a nyní ministerstva financí stát. Samotný Agrofert na podnikovém webu uvádí, že ani v jednom z jeho chemických podniků již žádné nebezpečí v souvislosti s ekologickými zátěžemi nehrozí.

To však úplná pravda není. Podle tiskové mluvčí ministerstva životního prostředí Petry Roubíčkové práce skončily v Lovochemii a riziko šíření znečištění zmizelo letos v červenci i v Precheze. "Na lokalitě byla provedena sanace v prostoru venkovního skladu a skladu LTO," uvedla mluvčí. Trochu jiný případ je ale Deza, kde část znečištění v zemi zůstává. Podle Roubíčkové tady účinné opatření v podobě hydraulické stěny, která brání šíření kontaminace mimo areál společnosti, platí majitel.

Z chemiček holdingu zůstávají nejvíce znečištěné půdy a vody v areálu pardubické Synthesie. Experti tady zmapovali devět zamořených lokalit, zejména skládek, kde je nashromážděno podle odhadů skoro 150 tisíc tun chemikálií. V roce 2015 zmizela první a od té doby nic, protože stát o dalším způsobu sanace ani harmonogramu prací dodnes nemá jasno. "V současné době vede ministerstvo financí zadávací řízení na komplexní monitoring podzemních vod, který bude prováděn po dobu pěti let a doplní chybějící data. V mezidobí bude rozhodnuto o dalším postupu," uvedl Zdeněk Vojtěch z tiskového odboru ministerstva financí. Celkově by odstranění chemikálií z areálu mělo přijít na více než tři miliardy korun.

Podle expertů z ekologických organizací je výsledkem oddalování sanace výrazné znečištění podzemních vod a ohrožení nedaleké řeky Labe. "Skládky nebezpečných odpadů v areálu závodu nebyly opatřeny žádnými těsnicími prvky, takže se kontaminace postupně uvolňuje do podzemních vod a do Labe," uvedl Jan Freidinger, který se v Greenpeace problematice starých zátěží roky věnuje. Vody jsou podle něho znečištěny širokou škálou látek, jako jsou například toluen, nitrobenzen, chlorbenzen, dichlorbenzen nebo anilin, amonné ionty či arzen.