Před necelými sedmdesáti lety vyšla kniha Projekt Mars bývalého nacistického konstruktéra raket Wernera von Brauna. V ní podrobně rozebírá ekonomické i technologické aspekty cesty na Mars. Zabývá se i samotnou kolonizací a uspořádáním společnosti na rudé planetě včetně autonomní vlády nezávislé na Zemi. V čele má stát vůdce s titulem Elon, což je hebrejský výraz pro dub a upomíná na moudrost. Je zajímavou náhodou, že o kolonizaci Marsu dnes nejhlasitěji sní vizionář Elon Musk a počítá s tím, že právě na Marsu stráví poslední roky svého života. Muskovy sny se však zakládají na realitě. Jak ukazují letošní úspěchy v kosmickém průmyslu, je pravděpodobné, že dvacátá léta budou érou dobývání Měsíce a třicátá samotného Marsu.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Letos se k posledním zkouškám dostala obří raketa SLS, kterou americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vyvíjí od roku 2011, kdy došlo k ukončení programu raketoplánů Space Shuttle. Nová raketa umožní Američanům létat do vesmíru bez závislosti na Rusku. Raketa SLS je dosud největší raketou v historii, svou výškou 111 metrů překonává o třicet centimetrů dosud největší raketu Saturn V, která vynášela na orbitu posádky misí Apollo. Pražský Žižkovský vysílač má pro představu výšku 216 metrů. Raketový systém SLS je oproti Saturnu V o patnáct procent výkonnější.

Pokud půjde vše podle plánu a dopadne dobře poslední zkouška, bude raketa SLS příští rok v listopadu stát na připravené floridské odpalovací rampě Launch Pad 39B s úkolem vynést na orbitu kosmickou loď Orion. Jde o první ostrou misi amerického programu Artemis, který má dostat lidi zpět na povrch Měsíce. Příští rok se Orion na svou cestu kolem Měsíce vydá ještě bez posádky. Prázdná kabina naplněná měřicími přístroji bude mít za úkol získat data a následně otestovat vstup do atmosféry Země a přistání na jejím povrchu.

111 metrů

je vysoká nová raketa SLS, kterou americký Národní úřad pro letectví a vesmír vyvíjí od roku 2011, kdy došlo k ukončení programu raketoplánů Space Shuttle. Je největší raketou v historii.

Plán přistát na Měsíci už v roce 2023 by ale neměl zpozdit ani případný neúspěch posledního testu SLS. Američané počítají s tím, že v takovém případě by se loď Orion vydala příští rok na první cestu pomocí rakety Falcon Heavy od SpaceX nebo Delta IV Heavy od United Launch Alliance. Obě rakety za sebou mají už úspěšné mise. Společnost SpaceX řízená již zmíněným Elonem Muskem má navíc po letošním roce jako první soukromá firma zkušenost s pilotovanými lety, neboť její menší raketa Falcon 9 vynesla v listopadu na Mezinárodní vesmírnou stanici loď Crew Dragon se čtyřmi astronauty.

Šlo o velký milník už jen proto, že cena za vynesení jednoho astronauta klesla na 50 milionů dolarů. Dosud měli monopol na dopravu astronautů Rusové a účtovali si 90 milionů dolarů za jednoho. Příští rok má navíc proběhnout první testovací let s posádkou lodi Starliner vyvíjenou společností Boeing. S rostoucí konkurencí klesnou ceny letů a otevře se možnost cestovat do vesmíru i pro soukromou klientelu. Už příští rok má koneckonců v Muskově lodi vyrazit do vesmíru Tom Cruise s režisérem Dougem Limanem kvůli natáčení nového filmu. Dvojici doplní ještě jeden turista a loď bude řídit profesionální astronaut Michael López-Alegría, jenž létal do vesmíru na palubě raketoplánů i ruské lodi Sojuz.

Úspěšně se společnosti SpaceX daří posouvat i vývoj systému Starship, který je pro ni dle slov samotného Muska prioritou. Letos se podařilo úspěšně provést první let do výšky 150 metrů, v prosinci předvedl prototyp lodi už let dokonce do výšky 12,5 kilometru a několik klíčových manévrů. Přestože se mu nepodařilo úspěšně přistát, hlavní cíle testovacího letu tak byly splněny. Starship se skládá ze dvou stupňů, které dohromady dosáhnou výšky 122 metrů, o 11 metrů proto Muskova loď překoná i zmiňovanou raketu SLS. Plně znovupoužitelná Starship bude nejdříve létat do vesmíru s nákladem, teprve až se osvědčí, začne vozit i posádku.

Musk už Starship zapsal do výběrového řízení NASA na vývoj přistávacího modulu pro dosednutí na Měsíc v roce 2023. Modul by měl být upravenou verzí lodi Starship a astronauti by do něj přestupovali z kosmické lodi Orion. Kromě SpaceX se o vypsanou zakázku uchází i konsorcium firem pod vedením Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose a taktéž společnost Dynetics. O vítězi soutěže se rozhodne už příští rok v únoru.

Podle plánu NASA budou tedy dvacátá léta érou osidlování Měsíce. Na jejich konci má být na povrchu tohoto tělesa pozemní základna podobná té z filmu Marťan a má kolem něj kroužit vesmírná stanice Gateway. Základna bude vybudována na jižním pólu Měsíce, kde se, jak letos potvrdily výsledky satelitního průzkumu, nachází dostatečná zásoba vody ve formě ledu. Měsíc má být ale především přestupnou stanicí pro ambicióznější projekt: lety na Mars.

NASA zatím jasný plán pro lety k Marsu nemá, zato Musk svou kosmickou loď Starship vyvíjí s primárním cílem přistát právě na Marsu. Naposledy v prosinci sice korigoval své minulé optimistické výroky, pořád je ale přesvědčený, že bude schopný dostat lidi na Mars do šesti let. S obvyklými zpožděními, kterých realizace Muskových předpovědí nabírá, lze ale sázet spíš až na 30. léta tohoto století.