Když se na jaře do Česka přivalila koronavirová nákaza a postavila před vládu úkol zajistit fungování země ve ztížených podmínkách, zvedla se skupina IT expertů a nabídla úřadům pomoc. Zadarmo začali vyvíjet technologie, aby usnadnili práci zdravotníkům i úřadům. Založili hnutí Covid19cz, ke kterému se postupně přidaly tisíce dalších dobrovolníků. Teď se Petr Šimeček, jeden z hlavních iniciátorů, za výsledky společné práce ohlíží − a přemáhá ho zklamání.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

V polovině března, kdy v Česku začal platit nouzový stav, stál s několika dalšími ajťáky před Úřadem vlády a čekal na schůzku s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Nabízeli mu tehdy dobrovolnickou pomoc při zvládání pandemie.

"Poslechl si nás a okamžitě volal lidem, kteří měli řízení pandemie na starosti," vzpomíná spoluzakladatel technologické firmy Keboola a jeden z iniciátorů hnutí Covid19cz. Druhý den už ajťáci seděli na centrále pražských hygieniků a vymýšleli, jak jim pomoci. "Jsme tady jako v 16. století. Když máme v Praze nakaženého, který byl v kontaktu s někým v Brně, píšeme SMS brněnským kolegům, abychom si vyměnili údaje pro trasování," líčí s odstupem slova pražské hygieničky Martiny Marešové.

Práce českých IT dobrovolníků

Založení týmu

Odborník na datové analýzy Petr Šimeček je iniciátorem hnutí Covid19cz. Firma Keboola, kterou založil s Pavlem Doležalem a Milanem Veverkou, vyvíjí software pro ukládání, sdílení či využití dat z různých zdrojů. Slouží například pro předpovědi rozvoje firem. K jejím zákazníkům patří finanční společnost Home Credit, obuvnická firma Baťa či vyhledávač letenek Kiwi.com.

Informace i ventilátory

◼ Dobrovolníci z Covid19cz spustili v březnu bezplatnou celostátní linku 1212 pro informace o koronaviru. Reagovali tím na přetížení linek 112 i 155. Nakonec ji převzalo ministerstvo průmyslu, linka je stále v provozu a slouží pro dotazy podnikatelů.
◼ Mezi zakladateli hnutí byl i Patrick Zandl ze společnosti Prusa Research. Její 3D tiskárna v době krize vyráběla 800 obličejových štítů za den. Dodávala je zdravotníkům zdarma.
◼ Vývoj plicních ventilátorů CoroVent převzali vědci z ČVUT ve spolupráci s firmou MICo. Oznámili, že ventilátor certifikovala americká vládní agentura FDA, nepodařilo se ale získat certifikaci od českého ministerstva zdravotnictví. Nemocnice o přístroje nyní nemají zájem.

Ajťáci chtěli řešit problémy, které zvládání covidu komplikovaly: zastaralé technologie a slabou digitalizaci státu. Plánovali, že půjde o krátkodobou spolupráci a řešení pak předají státním úřadům.

Během pár týdnů položili základy k chytré karanténě i aplikaci eRouška. Obojí později převzaly úřady. Některé dobrovolníky zaměstnala Národní agentura pro komunikační a informační technologie, která se nyní o technologie pro chytrou karanténu stará.

Dobrovolníci rozjeli i infolinku 1212 a ve spolupráci s vědci projekt vývoje plicních ventilátorů CoroVent. Ve veřejné sbírce přes server Donio na něj za necelý den vybrali 14 milionů korun. Mnohé projekty ale nedopadly podle představ. Plicní ventilátory se nepoužívají kvůli průtahům s certifikací ministerstva zdravotnictví. Nemocnice o ně nemají zájem, zařízení tak pravděpodobně zamíří do skladů Státních hmotných rezerv.

Dobrovolníci si projekty rozdělili. Šimeček měl na starosti vzpomínkové mapy pro trasování nakažených a propojení call center, aby se ulevilo hygienikům. Ti nestíhali obvolávat nakažené a předávat si informace o kontaktech mezi stanicemi. Lidé se tak o riziku nákazy dozvídali se zpožděním nebo vůbec. Z této technologie vzešla dnešní chytrá karanténa.

"Je to propadák. Zdaleka netěžíme z potenciálu nápadu," říká zklamaně Šimeček. Když stát v létě technologii převzal, trasování zrychlilo a přešlo do digitálního prostředí. Kapacity posílila armáda a dobrovolníci ze soukromých firem. Některé stanice ale odmítly společný systém používat. Tvrdily, že mají svůj vlastní.

"To byla první facka, kdy jsem nechápal, co se děje," uvádí Šimeček. Problémy podle něj často způsobily osobní spory. "Byl to střet eg. Například šéf liberecké hygieny Valenta systém nechtěl, protože ho prosazovala hlavní hygienička Rážová z Prahy," prohlašuje.

Trasování by mohlo být efektivnější, ale lidé pozitivní na covid odmítají hlásit své kontakty. V karanténě dostávají jen část mzdy, nechtějí je tedy tahat z práce. "Vláda by na to měla reagovat a ekonomickou ztrátu lépe kompenzovat. Chytrá karanténa nemůže fungovat, když se lidé izolaci úmyslně vyhýbají," upozorňuje Šimeček.

Přestože mu před Vánoci dělají radost setkání s kolegy, kterým děkuje za uplynulý rok, při vyprávění o spolupráci s vládou, ministerskými úředníky a hygieniky elán viditelně ztrácí. "Pořád nevím, proč i sebelepší práce pro stát vyjde vniveč," stěžuje si zklamaně.

Během roku byl v kontaktu snad s každým, kdo se na řízení opatření proti pandemii podílel. Oceňuje nasazení dobrovolníků a armády. "Zůstala ve mně naděje. Nelámal bych nad námi hůl. Ukázalo se, že umíme být nesmírně sounáležití. Řídí nás ale neschopní lidé," poukazuje na problém. "Úředníci na ministerstvech nedokážou převést politická rozhodnutí do praxe," popisuje své zkušenosti.

Pomáhat chtěl kvůli naléhavé situaci. Česko na jaře přešlo do nouzového stavu a zavíraly se hranice. Všichni varovali před italským scénářem. V Lombardii s koronavirem denně umíraly stovky lidí. Zahlcené nemocnice neměly ochranné pomůcky ani plicní ventilátory pro pacienty se zápalem plic. Vybavené nebyly ani nemocnice v Česku.

"Báli jsme se. Nebyl důvod, proč by se to nemělo stejně rozjet i u nás," uvádí Šimeček. Se společníkem Pavlem Doležalem proto na několik měsíců přerušili práci ve firmě a šli pomáhat. Šimečka ale otrávila byrokracie.

V září odletěl s rodinou na španělský ostrov Tenerife, aby si odpočinul. Dění kolem koronaviru dál pozoruje a prohlašuje, že zvládání krize brání nízká důvěra ve vládu. Fungovat nemůže ani eRouška. "Aplikace potřebuje, aby se lidé chovali správně. Když dnes dostanou zprávu o kontaktu s nakaženým, ignorují to. Nemají motivaci jít do karantény a je to i projev revolty vůči vládě," říká.

Neuznává rozhodnutí, která se neopírají o rady odborníků, ale o tlak lobbistů. Jako příklad uvádí změnu výpočtu rizikových indexů v systému PES. Ministerstvo zdravotnictví tím obhájilo listopadové rozvolnění opatření. "Přitom tvůrci systému před přechodem do třetího stupně varovali," zdůrazňuje Šimeček.

Dnes je naplno zpět v Keboole. Dobrovolničení nelituje a šel by do něj znovu. Využil by ale nasbírané zkušenosti se státní správou k prosazení řešení, která považuje za správné.

Související
Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+