Dělit antimonopolní úřad je luxus. Chci zdvojnásobit počet lidí, kteří bojují proti kartelům, říká Mlsna

HN: Co jste pro obnovu důvěry ÚOHS v minulých týdnech už udělal?

Zadal jsem obměnu rozkladových komisí. Požádáme nyní instituce, jako jsou právnické a ekonomické fakulty, protikorupční organizace a Česká advokátní komora, aby podle daných kritérií nominovaly do komisí zástupce. Ustaveny by měly být k 1. únoru příštího roku.

HN: Co se stane, když vám instituce doporučí někoho, s kým nebudete souhlasit?

Pořád je mým výsostným právem si ty rozkladové komise jako svoje poradní orgány ustanovit sám. Pokud budu mít u některého jména pochybnost, ať už z hlediska střetu zájmů, případně etického charakteru − z profesního působení nebo z minulosti toho člověka −, nebudu zatěžovat důvěryhodnost nově vytvořených rozkladových komisí tím, že tam takového člověka posadím.

HN: Obnova důvěryhodnosti jistě netkví jen v rozkladových komisích, ale i ve vedení úřadu. Počítáte s tím, že vyměníte místopředsedy?

Dosavadní čas jsem využil k tomu, abych se podrobně seznámil s fungováním jednotlivých sekcí, které řídí místopředsedové. Zároveň jsem jim uložil, aby vypracovali vizi toho, kam chtějí svou agendu dovést ve střednědobém výhledu. O některých personálních změnách v nejvyšším vedení uvažuji.

HN: Budete dál spolupracovat třeba s místopředsedkyní Evou Kubišovou, která byla nejbližší spolupracovnicí Petra Rafaje a její jméno se také objevuje v policejních spisech? Podle detektivů měla dávat pokyny podřízeným, jak mají rozhodovat, a plnila tak Rafajovy pokyny.

Já v tomto mohu vycházet jen z mediálních informací. Rozhodnu podle práce těch lidí. To zaprvé, zadruhé kladu podmínku na vedení, aby všichni měli prověrku na stupeň "tajné". Někteří možná nebudou mít tendenci si o ni požádat. Velkým problémem by bylo, kdyby byl někdo z úřadu policií obviněn, to je velký etický problém.

HN: Petr Rafaj ale nebyl obviněn, přesto jste jeho kauzy ve své koncepci označoval jako hlavní důvod nedůvěryhodnosti úřadu. I nyní na úřadu zůstávají lidé, prověřovaní podobně jako on. To pro vás není problém?

To jsem neřekl. Já jsem řekl, že si dám čas, abych vyhodnotil, jak má být poskládáno vedení úřadu. A druhá věc − pokud někoho odvoláváte, musíte mít náhradu. Ponechávám si čas, abych si personální kroky v nejužším vedení promyslel tak, aby to vydrželo celé šestileté funkční období. A to nechci dělat v řádu jednoho týdne, kdy jsem ve funkci.

HN: Do kdy jste si dal čas?

O případných náhradnících a změnách chci mít jasno do konce ledna.

HN: Podle své koncepce chcete být na úřadě mnohem aktivnější ve vyhledávání případů, kdy je porušována hospodářská soutěž. Jak to chcete udělat?

Můžeme se bavit o různých typech soutěžního jednání. Trendem posledního období jsou bid riggingové dohody, což jsou zakázkové kartely. Jde o dohody soutěžitelů na tom, jak dopředu sladit nabídky do soutěže o zakázku, takže v podstatě je vítěz předem znám. Zvítězí samozřejmě na cenu, zbytek podaných nabídek jsou vlastně jen krycí. Úřad nedávno udělil pravomocnou, poměrně velkou pokutu 118 milionů korun za IT zakázky v Přerově a druhé, nepravomocné rozhodnutí bylo vydáno minulý týden. To se týká rozvoje e-governmentu v Olomouckém kraji, tam je výše pokuty asi 74 milionů.

HN: Kolik odhalených kartelů si ale úřad vyhledal sám, aniž by dostal oznámení od policie nebo z trhu?

Těch případů je poměrně málo. Již příští rok bych chtěl, abychom zprovoznili nástroj na úrovni umělé inteligence, založený na indexaci jednotlivých nabídek. Takový systém dokáže v podaných nabídkách detekovat vysokou míru shody, a tím i pravděpodobnosti, že došlo k zakázkovému kartelu, tedy že jde o hru na oko. Takový nástroj není úplně levný, navíc poté, co z toho systému vypadne vysoká míra pravděpodobnosti kartelu, to samozřejmě musí ještě ručně vyhodnotit úředník.

HN: Kolik lidí se kartely nyní na ÚOHS zabývá?

Velmi málo, celkem 15 lidí.

HN: Je někdo teď vůbec vyčleněn na to, aby vyhledával podezřelé případy?

Na to není kapacita. Ti lidé nedělají jenom zakázkové kartely, ale i jiného druhu a dělají i šetření na místě. Proto chci v příštím roce tuto sekci významně posílit, předpokládám o dalších 15 lidí.

Šéf ÚOHS Rafaj složil po velkém tlaku funkci. Já a rodina jsme se stali terčem vykonstruovaných obvinění, tvrdí

8. 10. 2020 ▪ 6 min. čtení

HN: O možném kartelu se mluvilo v případě telekomunikací, protože operátoři udržují ve srovnání s okolními zeměmi relativně vysoké ceny. Je to obor, o který se budete zajímat?

U telekomunikací se můžeme bavit o dvou typech protisoutěžního jednání. Jednak cenové dohody, na což ve finále doplácí spotřebitel, nebo to může být zneužití dominantního postavení. Ten trh je vysoce oligopolní, takže je obtížné říkat, nakolik je to slaďování cen, které je děláno vědomě, anebo nakolik je to spíš sledování cenové politiky konkurenta. Mezi tím je velmi tenká hranice. Ty praktiky mohou být různé, ale musí se prokázat úmysl. U telekomunikací stejně jako v energetice působí také regulátor, který nastavuje podmínky na trhu. ÚOHS je až na konci, kde říká − vy jste nedodrželi pravidla hospodářské soutěže a dostanete sankci. To je kontrola ex post. Já jsem si na nejbližších deset dnů sjednal schůzku s vedením Energetického regulačního úřadu i Českého telekomunikačního úřadu, abychom se právě začali bavit o tom, co je na vstupu a co je na výstupu, kdy už my rozhodujeme o porušení zákona.

HN: Zaměříte se tedy na telekomunikace, nebo ne?

Nemůžeme prioritně říct, že teď budeme řešit pět let telekomunikace. Protože co se stane v plynařství? Pokud nerozprostřete ten tlak detekce na protisoutěžní jednání na více relevantních trhů, koncentrujete se na pět z nich a vyčerpáte na tom drtivou většinu své kapacity, na ostatních trzích budou mít myši pré a bude docházet k protisoutěžnímu jednání. Takže my chceme zavést nástroj na detekci, který ukáže, kdo se na trhu chová nestandardně.

HN: Čemu dalšímu vedle kartelů se chcete v soutěžním právu věnovat?

Samozřejmě velkou agendu nyní činí, v souvislosti s covidem, prenotifikace a poté notifikace veřejných podpor v Evropské komisi. Jde o jednotlivé programy na podporu dopravy, umělců, živnostníků a podobně, to nikdy v historii v takovém rozsahu nebylo. Druhá agenda, která začne narůstat v příštích dvou až třech letech, jak bude postupovat ekonomická krize, budou fúze. Bohatší budou nakupovat ty slabší. Pak je tu posuzování zneužití dominantního postavení, to je z hlediska soutěžního práva nejsložitější agenda. V této souvislosti bych chtěl taky úředníky posílit.

HN: Protikorupční vládní skupina, kde jsou i neziskové organizace, navrhla reformu úřadu tak, aby se rozdělil na dva. Na část, která bude dohlížet na soutěžní právo, a na úřad pro přezkum veřejných zakázek. Vy ale dělení nechcete. Proč? Ve většině evropských zemích to rozdělené je.

Kolegům z neziskových organizací jsem na nedávném jednání říkal, že samotné vytvoření nového úřadu bez změny procesu v zákoně vůbec nic nevyřeší. Za svou praxi už jsem musel několik úřadů nuceně budovat a musím říct, že první dva roky ta instituce nežije ničím jiným než sama sebou. Shání dům, soutěží spisovou službu, nabírá úředníky podle zákona o státní službě. Můžeme si dovolit v době, kdy se chystá ekonomický propad v zemi, takový luxus, že na dva roky ochromíme veřejné zadávání zakázek? Myslím, že nemůžeme.

HN: Neziskovky chtějí i změnu a zrychlení nynějšího rozhodování úřadu tak, že by bylo jednostupňové. Přezkum veřejných zakázek by dělaly komise s tříčlenným senátem. Pak už by šel případný stěžovatel rovnou k soudu. To se vám také nelíbí. Z jakého důvodu?

Já považuji kolektivní rozhodování ve formě tříčlenných senátů za velmi nešťastné řešení. Jednak zbavíte stěžovatele možnosti obrátit se na druhou instanci přímo na úřadě, přitom v prvním stupni vždycky bude existovat nějaké chybné rozhodnutí. A kdo ho opraví, když ne druhý stupeň, tedy předseda úřadu? Opraví ho až soud. Takže enormně zatížíte místně příslušný Krajský soud v Brně, kde je už nyní délka rozhodování devět až dvanáct měsíců. Nic neurychlíte, bude to celé ještě delší.

HN: Rychleji by to tedy podle vás bylo jak?

Na podpis rozkladu mám podle zákona třicetidenní lhůtu, tu už jsem přestal využívat. Dělám to v řádu jednoho až dvou dnů. Apeloval jsem také na kolegy, aby urychlili předání věcí z prvního na druhý stupeň. Jako další změnu navrhuji, aby pokud přijde rozklad k prvostupňovému rozhodnutí, aby to předseda přezkoumal a rovnou rozhodl. Tedy ne jako teď, že předseda řekne: "nebude to A, ale B" a vrátí to do prvního stupně. Tam to úředníci přepracují, stěžovatel zase může podat rozklad k předsedovi a ten neudělá nic jiného, než že potvrdí, co už řekl předtím. Nově by předseda prostě rovnou rozhodl, že je to B, a stěžovatel, pokud by zase nesouhlasil, půjde už rovnou k soudu. Tady na úřadě tedy odpadne ten ping-pong mezi prvním a druhým stupněm.

HN: Rozhodování tříčlenného senátu má omezit koncentraci moci v rukou předsedy úřadu ve druhém stupni. Nebyla by ve vašem modelu ještě větší?

Předseda přece musí dodržovat zákon a nést osobní zodpovědnost. V tříčlenných senátech nemá zodpovědnost nikdo. Navíc podle návrhu kolegů z protikorupčních organizací má ty tři členy jednotlivých senátů úřadu na přezkum zakázek jmenovat předseda ÚOHS se souhlasem horní komory parlamentu, tedy Senátu. Já se ale ptám, jestliže člen toho senátu má mít plat ministra, jak je navrženo, jaký tam asi bude politický tlak na obsazení takového místa? Velký, protože senátoři jsou především politici. Já tam přínos nevidím. Rozhodování se zpolitizuje hned od začátku.

HN: V příštím roce by měla ČEZ vypsat tendr na nový jaderný blok elektrárny Dukovany za 200 miliard korun. Vypsat se má na základě bezpečnostní výjimky ze zákona o veřejných zakázkách. ÚOHS tak bude muset výhledově říct, zda bylo její využití oprávněné, tedy zda ČEZ a státu hrozilo jinak nebezpečí. Jak to budete posuzovat?

Máme právo posuzovat, zda je její použití oprávněné. A zároveň zda se dodržují ostatní paragrafy, které se ani při použití této výjimky neruší, a to je transparentní a rovné zadávací řízení. Zadavatel je ovšem tím, kdo posuzuje důvody pro uplatnění výjimky, tedy definuje bezpečnostní riziko. On musí říct, jestli to riziko existuje v celé stavbě, nebo jen v její části, musí se opírat o zprávy primárně bezpečnostních služeb. ÚOHS ale určitě nebude rozhodovat, jaký je bezpečnostní zájem státu.

HN: Váš úřad ještě před vaším příchodem vydal stanovisko, že se výjimka zapsaná v paragrafu 29a zákona o veřejných zakázkách pro jaderný tendr může využít. Z čeho ÚOHS tedy vycházel?

Pokud vím, bylo to obecné, nezávazné stanovisko. Antimonopolní úřad určitě neměl k dispozici zadávací dokumentaci, ta přece doposud není dokončena. Takže se vlastně jedná o výklad zákona, což je běžný postup. Když jsem byl na ministerstvu vnitra, také jsme se ptali ÚOHS, jestli třeba v případě soutěže nějaké části kritického systému můžeme využít bezpečnostní výjimku z těch a těch důvodů. Úřad nám pak většinou napsal, že ano, pokud nelze riziko eliminovat i jinak než s použitím paragrafu 29a.

HN: Pokud stát nepozve do tendru firmy z Ruska a Číny, tak jak to navrhují tajné služby, a tyto firmy se pak obrátí na úřad, protože se cítí diskriminované, co bude dál? Podle čeho budete posuzovat, zda jsou nebezpečné?

My zhodnotíme, jak byl definován bezpečnostní zájem a čím ho zadavatel specifikoval, jaká má stanoviska třeba právě od tajných služeb. Pak teprve řekneme, jestli je to dostatečné pro využití výjimky, nebo ne. Ale teď je to akademická debata, protože nevidíme zadávací dokumentaci. Bude ta bezpečnostní výjimka na všechno, nebo jen na část projektu? Zvolí to jen na jadernou část, nebo i na beton, který nechali v otevřeném tendru? Já to teď nevím, takže se nemůžu vyjádřit.

HN: Budete se jako úřad zajímat třeba i o kauzy společnosti Agrofert, která je ve svěřenských fondech premiéra Babiše? Evropská komise tvrdí, že je premiér ve střetu zájmů, a kvůli tomu neproplatí Česku některé dotace na inovace pro Agrofert. Ty peníze už ale firma dostala, nejedná se tedy o neoprávněnou veřejnou podporu?

Neoprávněná veřejná podpora existuje jen v případě, že někdo dostane prostředky, které nebyly v nějakém programu odsouhlaseny Evropskou komisí. Tedy pokud někdo dostal dotaci z programu inovací, který je notifikován Bruselem, tak z hlediska našeho i unijního práva je všechno v pořádku. Tady kompetence ÚOHS končí. Naše role je jen na začátku, my monitorujeme přípravu dotačních programů a radíme poskytovateli, aby nebyl někdo diskriminován. Chybné poskytnutí dotace je pak věc řízení jednotlivých ministerstev, obecně poskytovatelů těch dotací. To tam musí zahájit řízení o vrácení dotace.

HN: Budete přezkoumávat rozhodnutí vašeho předchůdce Petra Rafaje, která se týkala některých kontroverzních zakázek? Například v případě společnosti Busline nebo dálničního mýta?

Chovám se v souladu se zákonem a ten mi umožňuje obnovu řízení, pokud se objeví nové skutečnosti. To může být třeba v případě, že se objeví nějaké nové okolnosti u soudu.

HN: Kdyby třeba pana Rafaje policie z něčeho obvinila, protože ho v několika případech prověřuje, je to nová skutečnost, nebo ne?

Samotné obvinění není nová okolnost. Já nejsem účastníkem trestního řízení, takže ho asi neuvidím. Nová okolnost by ale byla, kdyby nám policie sdělila, že se v době rozhodování o nějaké zakázce stalo to, to a to, a my jsme to tehdy nevěděli.

HN: Nechystáte vnitřní audit ÚOHS, jak on sám zadával v minulých letech zakázky? HN dříve na některé upozornily, třeba na nesrovnalosti kolem zakázky na fasádu úřadu, a podle našich informací se jimi zabývá i policie. Prověříte to také?

Pokud policie k něčemu dospěje, tak podle trestního řádu máme být informováni. Já jsem udělal vnitřní opatření, aby se agenda zakázek v rámci úřadu od ledna převedla do našeho právního odboru, tedy to budou dělat úředníci podléhající zákonu o státní službě.