Až demokrat Joe Biden složí 20. ledna příštího roku ústavní slib a stane se 46. prezidentem Spojených států, oslavy budou kvůli epidemii koronaviru velmi skromné. A slabý pak bude i Bidenův politický mandát. V listopadových volbách sice porazil úřadujícího prezidenta poměrně jasně o sedm milionů hlasů, jenže Donaldu Trumpovi se mezitím podařilo přesvědčit drtivou většinu svých voličů, podle průzkumů 75 až 80 procent z nich, že volby byly zmanipulované. Nejméně 60 milionů Američanů bude věřit, že Biden vyhrál jen s pomocí masivních podvodů, a nebude pro ně legitimně zvoleným prezidentem. Jeho vládnutí budou často ignorovat nebo aktivně sabotovat.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Pro americkou demokracii to bude nová zkušenost. Po Trumpově vítězství v roce 2016 také mnozí demokraté nemohli porážku jejich kandidátky Hillary Clintonové dlouho překousnout. Ale ona sama ji přijala. A v tom je ten zásadní rozdíl.

Když před čtyřmi lety porazil Trump na počet volitelů Clintonovou v poměru 306 ku 232, označil to za "drtivé vítězství". Když ho letos stejným poměrem deklasoval Joe Biden, jde podle Trumpa o podvod. Poprvé to řekl hned uprostřed dlouhé listopadové volební noci, kdy průběžně sčítané výsledky začaly ukazovat na jeho prohru. Dvě hodiny po půlnoci vystoupil v televizi a řekl, že volby byly "ukradeny". Od té chvíle to opakuje už šest týdnů a skutečný výsledek patrně nikdy veřejně neuzná.

Spekulace v právnickém textu

Aktuální, ale určitě ne poslední odezvou bylo rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, jenž v pátek pozdě v noci odmítl podnět republikánského ministra spravedlnosti Kena Paxtona z Texasu, který se dožadoval, aby byly anulovány výsledky voleb ve čtyřech důležitých státech − v Pensylvánii, Michiganu, Wisconsinu a Georgii, klíčových pro Bidenovo celkové vítězství.

Trump však verdikt soudu opět odmítl. "Nic nekončí, vyhráli jsme ve všech státech," prohlásil. A v sobotu jej do hlavního města Washingtonu přijely podpořit tisíce příznivců s transparenty "Zastavte tu loupež" − míněno ukradené volby.

Paxton ve skutečnosti vůbec neměl nárok, aby jeho podnět uspěl. Jen totiž opakoval tvrzení o podvodech, na kterých bylo postaveno několik desítek předešlých neúspěšných žalob (podle analýzy deníku Washington Post jich bylo už přes 50). Proti výsledku voleb je v celkem šesti státech podal buď přímo Trumpův tým, nebo jeho podporovatelé.

Místo faktických argumentů se tyto žalobní pokusy vesměs motají ve spekulativní smyčce: Trump letos získal o 11 milionů více hlasů než ve volbách v roce 2016. Jak je možné, že prohrál? Demokraté museli výsledky zmanipulovat!

Je to tak chatrná konstrukce, že v pozorovateli, který věc sleduje jen zpovzdálí, okrajově, to až může vzbudit podezření, že americká média musí něco zamlčovat, když o tom takto informují. Jenže si to lze skutečně přečíst černé na bílém, v podání Trumpova právnického týmu.

Konkrétně například v podpůrném rozkladu, který Trumpovi právníci přiložili k výše zmíněné žalobě Kena Paxtona z Texasu. Text upozorňuje, že "naše země je rozdělena způsobem, jak ještě nebyla od voleb 1860", tedy těsně před vypuknutím občanské války Severu proti Jihu. Podle rozkladu za to může fakt, že v "klíčových státech byly porušeny volební zákony, důsledkem čehož 47 procent Američanů věří, že volby byly pravděpodobně ukradeny".

Jde o až komicky absurdní argumentaci. Neboť to byl a je sám Trump, kdo už dlouho před samotnými listopadovými volbami, již od jara, kdy bylo zřejmé, že kvůli epidemii koronaviru bude nebývale vysoký počet lidí hlasovat poštou, tento způsob hlasování neustále zpochybňoval a napadal. Nejdříve bezmála celý rok vedl (a stále vede) kanonádu slov o podvodných volbách, aby se následně na účinek této své propagandy odvolal jako na objektivní "důkaz".

A pokud jde o zmíněné procento Američanů, kterým jsou podle Trumpa výsledky voleb podezřelé? Je prakticky stejné, jaký byl Trumpův volební výsledek − získal 46,9 procenta hlasů. Jinými slovy: prezident se odvolává na svoji voličskou základnu, když píše, že "není překvapivé, jestli tolik Američanů výsledku voleb nevěří".

Stejně na vodě, nebo spíše opět absurdní, je pak právě i žonglování s čísly o historicky bezprecedentním počtu hlasů pro Trumpa. V právnickém textu se spekuluje: jak je možné, že prezident nezvítězil, i když získal přes 74 milionů hlasů − rekord pro prezidenta obhajujícího úřad? A sugestivně se tu z toho vyvozuje, že "takové věci se normálně nedějí a velká část amerického lidu ví, že něco je hodně špatně".

Jak si poradit s čísly a procenty

Ano, něco je tady opravdu špatně. Není ovšem vůbec těžké zjistit co. Trumpův tým naprosto mlží a manipuluje, když tvrdí, že statisticky prostě není možné, aby Biden vyhrál. Fakta jsou přitom zřejmá a jednoduchá.

Účast v letošních volbách byla nejvyšší od roku 1900, hlasovalo bezmála 67 procent všech voličů, o devět procent více než v roce 2016. V absolutních číslech pro některého z dvojice Trump/Biden letos hlasovalo o poznání více Američanů než před čtyřmi roky při duelu Trump vs. Clintonová, konkrétně tento počet hlasů "navíc" dosáhl asi 26,5 milionu. Z nich 11 milionů bylo pro Trumpa a větší část, ještě o necelých pět milionů víc, pro Bidena.

Žádnou záhadou není ani výsledný vítězný rozdíl zhruba sedmi milionů hlasů ve prospěch Bidena. Už před čtyřmi lety Clintonová na absolutní počet všech odevzdaných hlasů Trumpa o bezmála tři miliony voličů porazila. To, že Biden tento rozdíl zvýšil, je opět dáno vyšší volební účastí.

A pokud se Trump odvolává na historické rekordy, fakt je, že ty byly v letošních volbách překonány hned dvakrát. Trumpem, ale před ním ještě právě Bidenem, který dostal dohromady vůbec nejvíce hlasů v historii amerických prezidentských voleb, přes 81 milionů. A není snad 81 více než 74?

Zaseknutá demokracie

Americké soudy, lépe řečeno zcela konkrétní soudci (z nichž některé v předchozích letech jmenoval sám Donald Trump), tyhle triviální počty respektují a dosavadní snahu o zvrácení výsledků voleb smetli ze stolu jako nepodloženou. Trumpovu tlaku odolali i konkrétní republikáni v klíčových státech, pro něž byla jejich osobní a profesní integrita důležitější než slepá loajalita k republikánskému prezidentovi.

Například státní tajemník Brad Raffensperger z Georgie, kde se výsledky dvakrát přepočítávaly, ručně a strojově, dvakrát se potvrdilo Bidenovo vítězství, opakovaně odolal Trumpovým veřejným útočným výzvám, aby výsledek oficiálně nepotvrdil. Obdobně se nenechali zneužít ani vedoucí republikáni státního parlamentu v Michiganu.

"Úspěchem" Donalda Trumpa je však právě to, že se mu podařilo přesvědčit o pravdivosti výroků o ukradených volbách vlastní voličskou základnu. Zopakujme to ještě jednou, 75 až 80 procent Trumpových voličů si nyní myslí, že volby zmanipulovány byly, že Biden by jinak nevyhrál. A vedle toho, že tito Američané nepřijmou Bidena jako prezidenta, to v tuto chvíli navíc znamená, že Trump drží v hrsti republikány v americkém Kongresu.

Pokud by se proti němu postavili, pak riskují, že jim to voliči v nejbližších kongresových volbách v roce 2022 sečtou a pošlou do Kongresu jiné zastupitele. A tak někteří republikáni v Kongresu buď dělají mrtvé brouky, nebo se k Trumpovu zpochybňování výsledků voleb otevřeně připojili.

Když deník Washington Post v uplynulých týdnech oslovil všech 249 republikánů v Kongresu, pouze 26 z nich odpovědělo, že volby vyhrál Joe Biden. Většina se odmítla vyjádřit a čtyři prohlásili, že zvítězil Donald Trump.

Pro Bidenovo prezidentství to nevěstí vůbec nic dobrého. Americká média jsou sice plná článků s anonymními citacemi republikánských kongresmanů, že ve skutečnosti vědí, že Trumpovy útoky na výsledek voleb jsou neopodstatněné a že s tím ve skutečnosti nesouhlasí. Jenže dokud se budou bát svých (Trumpových) voličů, nepřiznají to.

V Kongresu se budou snažit blokovat veškerou legislativní agendu příštího demokratického prezidenta a nadále budou mlčet, tedy vlastně tiše podporovat mínění, že Joe Biden není řádně zvoleným prezidentem. Názornou ukázkou tohoto alibistického přístupu je čerstvé vyjádření vůdce republikánů v Senátu Mitche McConnella. "Budoucnost se o sebe postará," odpověděl na dotaz, zda není čas uznat Bidenovo vítězství.

Zní to lehkovážně, jako by ani o moc nešlo. Jenže známá, mezinárodně uznávaná britská politoložka Pippa Norrisová, jež dlouhodobě přednáší na Harvardu, se při představě Bidenova prezidentství, které bude pro republikánské voliče v zásadě nepřijatelné, ani trochu nebaví. Podle ní to totiž může podkopat principy americké demokracie. "Volby jsou srdcem liberální demokracie. Poražení dobrovolně opouštějí úřad. Vítězové právem přebírají moc. V americké ústavě není mandatorně řečeno, že prezident by měl uznat prohru, ale je to staletími prověřená norma," píše Norrisová v nedělním vydání Washington Post.

V liberální demokracii, jak pokračuje autorka, je legitimita mechanismem, který zaručuje dobrovolný souhlas s rozhodnutími těch, kdo vládnou, a také přijetí pravidel hry. Bez legitimity se podle Norrisové liberální demokracie zasekne, Američané ztratí víru ve voličský proces. "A co pak bude dál?" nechává v poslední větě ve vzduchu viset zneklidňující otázku.

Jednu z možných odpovědí lze nalézt o něco výše v jejím textu. "Když se vytratí víra v základní demokratické normy, když zmizí uznání mezi oponenty, zmizí i naše občanská kultura," obává se Norrisová, že Trumpovo popírání výsledku voleb může ještě více rozdělit společnost v USA. Americký společenský konsenzus i poslední zbytky soudržnosti se mohou rozpadnout.