Po dvou měsících od nejsledovanější české ekologické havárie posledních desetiletí stále není znám viník. Masivní kyanidová otrava řeky Bečvy poutá mimořádnou pozornost kvůli přetrvávajícímu podezření, že původcem mohla být chemička Deza ze skupiny Agrofert, jež byla oficiálně vložena premiérem Andrejem Babišem do svěřenských fondů. O havárii už dokonce jednal i parlament. Zájem veřejnosti také zvýšilo ujištění úřadů − nejspíš předčasné −, že Deza viníkem není, a následné mnohatýdenní mlčení všech institucí, které případ šetří. Policie nyní čeká na posudek znalce, bez kterého prý v hledání zdroje znečištění nedokáže pokročit. V ruce ho bude mít nejdříve za měsíc. Podle něj snad bude možné zúžit okruh podezřelých. Možných viníků je v místě víc.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

V neděli 20. září dopoledne jedy zasáhly zhruba třicet kilometrů toku pod Valašským Meziříčím a zabily desítky tun ryb. Z faktů i spekulací, které se v kauze až dosud objevily, se zdá, že viníka je možné hledat na třech místech. Největší zájem v poslední době vzbuzuje právě verze, že původcem jedů mohla být Deza. Podnik ihned po nehodě přispěchal, podobně jako Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), s vyjádřením, že viníkem být ani teoreticky nemůže.

Pak se ukázalo, že je to trochu složitější. Deza sice kyanidy nevyrábí, ale musí je při zpracování černouhelného dehtu a surového benzolu z odpadních vod odbourávat. A podle řady expertů i údajů, například z Integrovaného registru znečištění, je ho v podniku na to, aby jím otrávila řeku, určitě dost. I když se chemičce daří drtivou většinu kyanidů ze svých odpadních vod vyčistit, stejně byla vloni podle údajů ekologické organizace Arnika pátým největším znečišťovatelem vod kyanidy v zemi. Do Bečvy jich vypustila celkem 93,5 kilogramu.

V Deze se debatuje o vině či nevině

HN nyní získaly výpovědí lidí, kteří v Deze buď pracují, nebo pracovali, a vědí, že se v podniku voda znečištěná kyanidy vyskytuje. Připouštějí i teoretickou možnost jejich úniku z chemičky. O vině či nevině Dezy se prý nyní vedou diskuse i uvnitř firmy.

Kyanidy v Česku

Kde se bere kyanid

◼ Kyanid sodný a draselný jsou důležitou složkou při elektrochemickém pokovování a tvrzení oceli. Alkalické kyanidy se taktéž používají ve fotografickém a chemickém průmyslu při syntéze plastů, třeba nylonu, pryží a výbušnin. Do prostředí se uvolňují během spalovacích procesů, z průmyslových provozů i z nezabezpečených skládek a starých ekologických zátěží. Díky vazbě na dýchací enzymy představují nebezpečí pro všechny organismy dýchající kyslík.

Úniky

◼ Podle evidence havárií České inspekce životního prostředí (ČIŽP) došlo v posledních deseti letech ke třem haváriím, jejichž příčinou byl únik kyanidů:
2020 – Kontaminace zasáhla více než třicetikilometrový úsek Bečvy z Valašského Meziříčí až po Přerov. Zatím bez viníka. Uhynuly desítky tun ryb.
2007 – Mšenský potok, úhyn 38 kusů pstruhovitých ryb, pachatel nezjištěn.
2006 – Labe mezi Kolínem a soutokem s Vltavou. Příčinou havárie byl únik jedovatého kyanidu z kolínského podniku Lučební závody Draslovka. Otráveno bylo 83,5 kilometru řeky. Podnik za to dostal od ČIŽP pokutu dva miliony korun.

Výskyt ve vodách

◼ Kyanidy se do řek dostávají i legálně, musí ale vždy být v takové koncentraci, aby v nich neohrožovaly život. V žebříčku legálních znečišťovatelů vod kyanidy v Česku vedou Ostravské vodárny a kanalizace. V loňském roce do přírody pustily 1629 kilogramů této toxické látky. Společnost Deza z Valašského Meziříčí je se svými 93,5 kilogramu na pátém místě. V případě této hodnoty se ale jedná o již přečištěnou odpadní vodu, která vytéká do řeky. Podle biochemika Marka Petřivalského jsou v areálu Dezy také surové odpadní vody a těmi ročně prochází tuny kyanidů.

Předseda Zaměstnanecké odborové organizace Dezy Jakub Matocha dokonce v posledních dnech od kolegů dostal překvapivou zprávu. Říkali mu, že jeden ze zaměstnanců vodního hospodářství firmy se prý už k chybě, která únik kyanidů způsobila, přiznal. "Když jsem to ale chtěl potvrdit, ověřit, narazil jsem na mlčení nebo popírání," řekl. K žádné bližší informaci se nedostal. Další ze spekulací, které podnikem a městem kolují, hovoří o úniku kyanidů dešťovou kanalizací, která neprochází čističkou. "Velká část lidí je ale přesvědčena, že jsou to klepy a že za to chemička nemůže," dodal Matocha.

K podezření, že v podniku nemusí být vše tak, jak prezentuje na veřejnosti, a že úřady vůči němu dokážou být více než vstřícné, ho přivedl případ muže z provozu, který pracuje se rtutí. Nechal si změřit její obsah ve vlasech, moči a krvi. "A byl pětkrát vyšší, než je průměrný obsah v české populaci. Nebylo se čemu divit, měl i fotky, jak na zemi leží stříbrné kuličky, ve kterých zaměstnanci chodí," popsal Matocha. Česká inspekce životního prostředí poté podle odboráře dostala podnět, aby věc prošetřila. "Odepsali, že udělají neohlášenou kontrolu. Ale všichni víme, že už 14 dní před kontrolou se tu vše nápadně důkladně uklízelo, takže věc skončila bez výsledku," míní.

Dezu má za hlavního podezřelého v případě otravy ryb v Bečvě Milan Blažek, vedoucí regio­nálního pracoviště odborového svazu Kovo ve Zlíně, pod nějž odboráři z chemičky spadají a on je s nimi v pravidelném kontaktu. "Nikdo jiný na tom úseku řeky s kyanidy nepracuje. Navíc vím, co se tam děje ohledně rtuti i dalších látek. Mají svoji akreditovanou laboratoř, která jim dělá skoro všechna měření. Hygiena či inspekce tam jde jen na nějaký podnět. A je docela logické, jak asi to měření či kontrola dopadnou," vyjádřil se.

Martin Jiříček z obce Jasenice ležící dva kilometry od průmyslového areálu dokonce tvrdí, že ví, že továrna viníkem je. "Uteklo to z chemičky, mimo laguny. Látky, které zabily ryby, se v Deze dostaly do splaškové kanalizace, která tehdy nešla přes čističku, a šly rovnou do Bečvy," prohlásil pro HN Jiříček. Dezu nepokrytě viní i ve svých příspěvcích na Facebooku. Tvrdí, že informaci dostal od lidí, kteří v podniku pracují nebo pracovali. Předat na ně kontakt ale odmítl.

O podílu Dezy na havárii se mezi zhruba tisícovkou zaměstnanců debatuje téměř výhradně za branami podniku. Vystoupit veřejně, ale ani svěřit se přátelům si skoro nikdo netroufne. "Snažil jsem se něco zjistit od svých dvou kamarádů, se kterými jsem roky chodil na pivo a kteří v Deze pracují. O podílu chemičky na havárii v Bečvě se ale striktně odmítli bavit," svěřil se valašskomeziříčský podnikatel Jakub Šimonovský. "Lidé se bojí o práci, o plat," doplnil odborář Matocha.

Tiskový mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka opakovaně odmítá i jen teoretickou možnost, že by viníkem byla Deza. "Stále platí, že čistý kyanid, který zřejmě ryby otrávil, není do Dezy dopravován a firma ho při výrobě nijak nepoužívá. Únik průmyslových vod s obsahem kyanidů do splaškové kanalizace lze zcela vyloučit. Jednak žádnou takovou událost neevidujeme, a i kdyby se tak nedopatřením vlivem technologické události stalo, jsou tyto vody svedeny ze záchytných betonových valů do podnikové biologické čistírny odpadních vod," odpověděl HN.

Čištění vod v Deze

◼ Deza uvádí, že veškeré odpadní vody z chemičky jdou výhradně přes novou biologickou čističku odpadních vod. Odpadní vody jsou podle firmy do Bečvy vypouštěny jedinou existující výpustí. Nová čistička je od letoška ve zkušebním provozu a vznikla rekonstrukcí staré čistírny z roku 1960. Původní čistírna byla funkční, technologicky ale zastaralá. Rekonstrukce čistírny odpadních vod je podle webových stránek podniku největší investicí Dezy v historii provozu vodního hospodářství, stála téměř půl miliardy korun. Deza se na svých stránkách také chlubí, že za posledních 25 let celkově investovala do ekologie více než tři miliardy korun.

Nálada ve společnosti je podle něho standardní. Vyjádřil se i k případu znečištění areálu rtutí a odmítl, že by podnik věděl o kontrole ČIŽP: "V rámci monitoringu rtuti spolupracujeme se Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě, který provádí nezávislá měření s objektivními výsledky. Místní šetření provedené ČIŽP na základě obdrženého podnětu bylo pro nás neočekávané. Můžeme proto vyloučit, že kontrola byla předem jakýmkoliv způsobem ohlášena."

Ve prospěch Dezy hraje okolnost, že její výpust odpadních vod se nachází zhruba 1500 metrů nad místem, kde hynuly první ryby. Kyanidy by přitom měly začít zabíjet vše živé hned. Podle biochemika z Univerzity Palackého v Olomouci Marka Petřivalského je možné, že do řeky přitékaly složitější, méně toxické kyanidy a v mělkých vodách se na jednoduché a toxické rozložily právě až po 1500 metrech.

To je ale jen hypotéza. Zatím ničím nedoložená obvinění, že za únikem kyanidů stojí chyba v Deze, tak většinou staví na faktu, že je suverénně největším chemickým podnikem nacházejícím se nad místem úhynu ryb a vlastně jedinou firmou, která s kyanidy prokazatelně pracuje. Pod Dezou po proudu řeky se ale nacházejí další kanalizační vyústění, kudy by se jed mohl do řeky dostat, a vedou odjinud.

Ve hře i dvě kanalizace a potok

Podle rybářů platí pro většinu případů úhynu ryb staré pravidlo. "Znečištění se nejčastěji dostane do řeky posledním výtokem nad místem, kde se objevily první otrávené ryby," řekl hospodář rybářů ve Valašském Meziříčí Tomáš Krutil.

Ryby začaly už v neděli po desáté ráno hynout mezi choryňským mostem a přes řeku se klenoucím vedením vysokého napětí u Lhotky nad Bečvou. Úplně nejblíž tomuto místu, zhruba dvě stě metrů nad mostem, vyvěrá do Bečvy z levého břehu betonovým potrubím bezejmenný potok. Ve středu v minulém týdnu byl vyschlý, podle Krutilova svědectví jím ale tehdy v pondělí, tedy den po otravě, voda protékala. Staré rybářské definici vyhovuje právě tento potůček nejlépe. "Mrtvé ryby jsem já nacházel skutečně až pod jeho vyústěním do řeky. Do něj by někdo musel kyanidy úmyslně vylít, teče jen lesem a poli," popsal Krutil.

KUDY MOHL DO BEČVY PŘITÉCT KYANID

Pozornost k sobě přitahuje stav skruže, kterou potok za vyššího stavu vody vytéká. Na jejím čistém dně chybí mech, který se ve většině vyústění objevuje. Hypoteticky ho mohly odstranit právě kyanidy.

Výše proti proudu, asi osm set metrů nad potokem, ústí zprava do Bečvy kanalizační výpust, ze které vytéká zakalená voda. Ani její dno není porostlé mechem. Další je o zhruba 400 metrů výš, vytéká z ní jen pár kapek a šachty, které ukazují, kudy vede přes pole, naznačují, že jde zřejmě jen o vyústění meliorace. Nejblíže výpusti z Dezy, cca 500 metrů od ní, se na pravém břehu řeky objevuje další betonová skruž. Ve středu z ní vytékala na první pohled čirá voda bez zápachu a mechový porost v ní byl.

Proti proudu nad těmito přítoky se nachází průmyslové podniky CIE Plasty (vyrábí plastové díly pro automobilový průmysl), Sonavox (produkující reproduktory pro automobily), Zemědělské obchodní družstvo Lešná s provozem na okraji Lhotky nad Bečvou, obec Lešná a železniční nádraží ve Lhotce nad Bečvou, které slouží jako překladiště chemikálií pro Dezu.

Jednatel CIE Plasty Michal Curylo pro HN variantu, že by podnik mohl být původcem, vyloučil: "Naše odpadní vody jsou odváděny přímo do čistírny odpadních vod města Valašské Meziříčí." Podobně reagoval i správce budov společnosti Sonavox Karel Dvořák. "S kyanidy v žádné formě nenakládáme. Vylučujeme, že by se něco takového v odpadních vodách nacházelo, jsou navíc odváděny do čistírny odpadních vod kanalizací," ohradil se. Obec Lešná prostřednictvím starosty Jaromíra Zavadila pouze připustila, že do Bečvy dvěma výše popsanými výpustmi odvádí dešťové vody ze své místní části Lhotka nad Bečvou. Že by se kyanidy mohly dostat do řeky tudy, považuje za nepravděpodobné. "Obecnímu úřadu není známo, že by na tuto dešťovou kanalizaci byl napojen subjekt, který by pracoval s kyanidem a podobnými látkami," prohlásil starosta.

Z agrodružstva nikdo na zaslané otázky neodpověděl, inspekce životního prostředí se však již dříve pro HN vyjádřila, že tam nakládání s vypouštěním odpadních vod kontrolovala. A mluvčí Agrofertu Hanzelka odmítl variantu, že by mohly kyanidy uniknout z železničních vagonů na překladišti.

Kyanidy nemohly téci 3,5 kilometru a nechávat ryby živé

Jediné podezření, které kriminalisté dosud zveřejnili na Twitteru, se týká areálu bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm. Podle mnoha indicií to však není příliš pravděpodobný viník. Kanalizace vybudovaná v osmdesátých letech odtud vede 15 kilometrů do Valašského Meziříčí, kde ústí do Bečvy. Čtyřicet centimetrů široká trubka vychází na povrch na břehu v těsném sousedství městské čističky odpadních vod, což potvrzuje i mapka se zakreslenou trasou potrubí, kterou HN získaly. Tady údajně rozbory objevily kyanidy, ovšem v množství jen těsně překračujícím normy.

Policisté podle Oldřicha Havelky, ředitele společnosti Energoaqua, která provozuje čističku odpadních vod v areálu, průmyslovou zónu, kde s chemikáliemi nakládá řada firem, důkladně prověřili. Dodal, že odpadní vody, které tu vznikají, procházejí moderní čističkou. "Policie tu byla několik dní, pochybuji ale, že na něco přišli. Odtud kyanid určitě nepocházel, jsou to jen zneutralizované, tedy ekologicky naprosto nezávadné vody," řekl Havelka.

Ve prospěch areálu v Rožnově hraje jiná, zřejmě důležitá okolnost. Výpust je 3,5 kilometru nad místem, kde hynuly první ryby. Podle řady expertů se nezdá být možné, aby kyanid plul celou dobu Bečvou a nezabíjel. A o tom, že ryby byly po celém úseku až téměř k chornickému mostu živé, svědčila řada rybářů.

I proto budí celé dosavadní šetření pochybnosti. Úřady, například Česká inspekce životního prostředí, s odvoláním na probíhající policejní šetření kategoricky odmítají sdělit, kdy, odkud a jaké vzorky vlastně odebraly. Včasný odběr je přitom u kyanidů, které jsou nestálé, zcela zásadní, neboť se v řádu hodin až dnů rozkládají a zmizí. Čistota vody v Bečvě se tak poměrně brzy vrátila k normálu, množství a stáří ryb, které tam rybáři opět vysadili, se však bude ke stavu před otravou vyvíjet zhruba deset let.

Vleče se i práce policie. Ta poprvé navštívila Dezu až v minulém týdnu a rybáře, kteří úhyn ryb ohlásili jako první, vyslechla na začátku listopadu, celé týdny po události. Kriminalisté však podle posledního prohlášení Kateřiny Rendlové z policejního prezidia dělají pro vypátrání viníka maximum. Do doby, než soudní znalec vyhodnotí stovky policií odebraných vzorků, posoudí pokusy, které zjišťovaly, kudy se cizorodá látka v korytu řeky pohybovala, a zváží celou situaci, se však prý kupředu nepohne. "Vyšetřování je nyní zcela závislé na výsledku znaleckého zkoumání. Lhůta na vypracování znaleckého posudku byla stanovena přizvanému znalci na tři měsíce a uplyne 20. prosince 2020. Z objektivních důvodů může být tato lhůta prodloužena. Do doby, než budou policii známy výsledky znaleckého zkoumání, nelze ve věci očekávat žádný větší posun," uvedla Rendlová.

Vyšetřování pokračuje. Možných cest, kudy se smrtící kyanidy do řeky dostaly, je víc. Jednou z nich je výpust z chemičky Deza stojící na periferii Valašského Meziříčí.
Vyšetřování pokračuje. Možných cest, kudy se smrtící kyanidy do řeky dostaly, je víc. Jednou z nich je výpust z chemičky Deza stojící na periferii Valašského Meziříčí.
Foto: autor
Role chemičky. Odpadní vody z Dezy míří do zdejšího toku přes čističku a lidé z Agrofertu, pod nějž chemička spadá, odmítají podezření, že by jejich firma mohla být za ekologickou havárii odpovědná.
Role chemičky. Odpadní vody z Dezy míří do zdejšího toku přes čističku a lidé z Agrofertu, pod nějž chemička spadá, odmítají podezření, že by jejich firma mohla být za ekologickou havárii odpovědná.
Foto: ČTK

KUDY MOHL DO BEČVY PŘITÉCT KYANID