Tesla zapůsobí na trhu práce jako bomba. Musk slibuje v německé továrně mzdy, o nichž si mohou jinde nechat zdát

Platí to především pro zaměstnance bez odborné kvalifikace nebo pouze s nízkou kvalifikací, jimž Elon Musk, hlavní akcionář a šéf Tesly, hodlá také nabídnout uplatnění.

"To, co nabídne v nejnižší mzdové kategorii, zapůsobí na trhu práce jako bomba," cituje list Handels­blatt šéfa úřadu Jochema Freyera. Lidé bez kvalifikace budou podle něho nastupovat za 2700 eur hrubého měsíčně (skoro 73 tisíc korun), lidé s odborným vzděláním mohou očekávat nástupní plat kolem 3500 eur (asi 94 tisíc korun). "Nástupní mzda nekvalifikovaných pracovníků u Muska zhruba odpovídá průměrné mzdě v Braniborsku," dodává Freyer.

O tom, na kolik si přijdou špičkoví inženýři, kteří absolvují pohovor přes internet, není nic známo. Pouze tolik, že na této úrovni Musk vyžaduje plynnou angličtinu, u výrobních pásů a ve skladech se bude mluvit německy.

"Pracovat pro Muska bude velkým lákadlem. Německé automobilky se tak mohou ocitnout pod silným tlakem," míní Ferdinand Dudenhöffer, ředitel Centra pro automobilový výzkum při Duisburské univerzitě.

Americký podnikatel se podle něj nebude ve své mzdové politice řídit tarifními ujednáními mezi zaměstnavateli a odbory. To je v Německu zaběhnutá praxe, určující také "mzdovou hierarchii" mezi skupinami zaměstnanců.

"Touto cestou Musk nepůjde. Není přítelem takových dohod, hodlá odměňovat přísně podle výkonu, inovačních schopností jednotlivých zaměstnanců," míní Dudenhöffer. Je také přesvědčen, že němečtí zaměstnanci za Muskem půjdou nejen kvůli penězům, ale i kvůli tomu, že u něj udělají pracovní kariéru a ti nejschopnější půjdou rychle nahoru.

Elon Musk by rád zahájil výrobu v Grünheide v létě. V první etapě zaměstná kolem sedmi tisíc lidí na plný úvazek a dobu neurčitou, v roce 2022 přibude dalších pět tisíc pracovních míst. V současné době se počítá s výrobní kapacitou kolem půl milionu vozů ročně, ale výhledově to může být i dvojnásobek. Továrna by se perspektivně měla rovněž rozšířit o vlastní výrobu baterií, aby nebyla závislá na dodávkách od asijských firem − ať přímo z Asie, nebo od evropských továren vlastněných asijskými výrobci.

Zatím je to tak, že stávající i plánované kapacity na kontinentu vlastní společnosti sídlící mimo Evropu. Jako první asijský výrobce zde svoji výrobu zahájil jihokorejský LG Chem, a to v polské Vratislavi, kde hodlá ve třech etapách investovat 2,8 miliardy eur (kolem 75 miliard korun). Na jaře získal na další expanzi od Evropské investiční banky půjčku 480 milionů eur a od konsorcia jihokorejských bank dalších zhruba půl miliardy eur.

Čínská CATL zase staví od loňského podzimu ve východoněmeckém Erfurtu, kde postupně investuje kolem 1,8 miliardy eur (asi 49 miliard korun) a podle plánu začne vyrábět především pro německé automobilky počátkem roku 2022.

Rukavici asijské konkurenci hází švédská firma Northvolt stavějící továrnu za zhruba 1,5 miliardy eur. Zahájit provoz by měla koncem příštího roku a o dva roky později dosáhnout kapacity 32 GWh ročně. Švédové se podílejí na přípravě továrny, kterou plánuje v Salzgitteru postavit Volkswagen, perspektivně největší evropský zákazník bateriových továren.