Covid se ve školách nešíří, ukazuje německý výzkum. Kariéry žáků může jejich uzavření ovlivnit na celý život

HN: Mezi studenty se ale přece objevují pozitivně testovaní.

Ano, v německých médiích se hodně psalo o studentech, kteří měli pozitivní test. Ale taková pozornost opomíjí tu hlavní otázku. Samozřejmě že najdeme případy nemoci covid-19 ve školách. Ale klíčovou otázkou je, zda by jich bylo méně, kdyby školy zůstaly zavřené. Data z Německa dávají na tuto otázku jednoznačnou odpověď. Za použití celé řady různých metod jsme nenašli jediný důkaz, že by se počet nakažených zvýšil kvůli opětovnému otevření škol.

HN: V Česku se školy na začátku září otevřely, ale vláda je v říjnu zase zavřela, a to všechny stupně. Zveřejnila data, podle nichž se nakazily velké počty učitelů i studentů. Pokud by platily vaše závěry, znamenalo by to, že se nakazili jinde než přímo ve škole?

Bez trasování všech případů je těžké říct, kde k nákaze došlo. Ale rozhodně je potřeba zdůraznit, že studenti nežijí jen školou − setkávají se s kamarády, jezdí hromadnou dopravou, mají kroužky, hrají na hřištích třeba fotbal. Pokud vláda nevyhlásí úplný lockdown, budou všechny tyto aktivity i po zavření škol nadále dělat.

HN: Takže podle vás se žáci nakazí spíše mimo školu než v ní, a samotné vyučování je tedy bezpečné?

Ano. Pokud stát prostě jen sdělí, že se hodně učitelů a žáků nakazilo, neodpovídá na správnou otázku. Je potřeba odpovědět na to, jestli by se nakazili s menší pravděpodobností, pokud by školy vůbec neotevřely. K odpovědi je ale potřeba mnohem víc než jen prosté spočítání toho, kolik je mezi žáky a učiteli nakažených.

HN: Tvrdíte také, že v německých spolkových zemích, které školy otevřely, se počet nových případů dokonce snížil v porovnání se zeměmi, kde školy zůstávaly zavřené. Jak je to možné?

O důvodech můžeme jen spekulovat. Ale je potřeba si uvědomit dvě věci. Školy, do nichž se žáci po prázdninách vrátili, byly podstatně jiné oproti těm, které v březnu kvůli pandemii zavřely. Platila přísná hygienická opatření, včetně povinného nošení roušek, žáci se učili v malých skupinách, které se neměnily ani se mezi sebou nemíchaly. Děti s příznaky onemocnění byly okamžitě testovány a šly do karantény, na test šly ihned všechny děti i dospělí, s nimiž byly v kontaktu.

HN: A ten druhý faktor?

Na konci letních prázdnin byly nárůsty pozitivních případů v Německu nízké a malá byla i obava lidí z nákazy. Otevření škol mohlo tento převládající pocit změnit, alespoň v případě rodičů školou povinných dětí. Když víte, že pokud vaše dítě bude mít symptomy nemoci covid-19, nebude smět do školy, tak si dvakrát rozmyslíte, jestli ho necháte hrát si v uzavřených prostorech s jinými dětmi.

HN: Existují ohledně dopadu otevření škol na šíření viru studie i z jiných států než z Německa?

Několik věrohodných studií týkajících se otevření a uzavření škol existuje, byť vesměs nezkoumají situaci po letních prázdninách. Je ale třeba odlišit ty studie, které pouze konstatují, že po otevření škol došlo k nárůstu pozitivně testovaných lidí. Může totiž jít pouze o shodu okolností, nikoliv o to, že by návrat žáků do škol způsobil nárůst případů. Takové studie vznikly v Izraeli a nedávno také v Itálii.

Školáci dál zůstávají doma. Vláda stále nemá plán, za jakých podmínek se do lavic vrátí

2. 11. 2020 ▪ 4 min. čtení

HN: Takže věrohodné příklady z jiných zemí nejsou?

Víme minimálně o jedné velmi dobře provedené studii ze Švédska, která se ale týkala uzavření škol, nikoliv jejich znovuotevření. Švédsko na jaře zavřelo nejvyšší ročníky středních škol, zatímco ty nižší zůstaly otevřené. Mezi studenty, kteří nadále chodili do školy, byla nákaza o něco málo větší, zhruba o 15 procent, než u těch, kteří se učili z domova.

HN: To bylo v době, kdy se prakticky nezaváděla hygienická opatření.

Přesně tak, ve školách tehdy neexistovala povinnost nosit roušky nebo vyučování v malých skupinách, což je podle nás pro udržení školní výuky klíčové. O tom, jak se virus šíří, dnes víme mnohem víc než v březnu. Hygienická opatření zavedená na německých školách se opírají právě o tyto znalosti. A podle výsledků naší studie fungují.

HN: Nyní vyšla také studie vědců z univerzity ve skotském Edinburghu, kteří tvrdí, že zavření škol šíření pandemie významně zpomalilo. To jde proti vašim výsledkům.

Tu studii znám. Závěry, které dělá, ale bohužel neodpovídají datům, která sama používá. Je velmi obtížné odlišit vliv zavření škol od dalších, potenciálně mnohem účinnějších opatření na omezení mezilidských kontaktů. A to proto, že tyto kroky obvykle stát udělá zároveň.

HN: Podle vás tedy neplatí, že zavření škol na jaře výrazně pomohlo v zamezení šíření viru?

Sami autoři studie píšou, že tam, kde bylo uzavření škol jediným opatřením, nebyli schopni prokázat, že by mělo takový účinek, jaký mu jinak přisuzují. Jsem tak velmi skeptický ohledně toho, jestli jejich výsledky ukazují něco víc než pouhé konstatování, že po zavření škol klesl počet případů. To ale automaticky neznamená, že uzavření škol je tím důvodem. A na pouhé korelaci nemůžeme zakládat zdravotnickou politiku.

HN: Je pravda, že když už se studenti nakazí, tak virus tolik nešíří dál, například v rámci svých rodin?

To se z naší studie nedá vyvodit. Ale zmíněná studie ve Švédsku ukázala, že mezi studenty, kteří na jaře dál chodili do školy, sice bylo o něco víc případů než mezi těmi, kteří se učili on-line, ale v rodinách těchto dvou skupin studentů byla míra nákazy stejná. Mezi učiteli, kteří dál chodili do škol, ale bylo nakažených dvakrát víc než mezi těmi, kteří učili z domova.

HN: Sdílíte názor mnohých odborníků, že to, aby školy zůstaly otevřené, je klíčové? Proč?

Naprosto s tím souhlasím. Ze všech důvěryhodných studií víme, že školy pandemii nezhoršují. Ale náklady, které musí při jejich zavření nést děti i jejich rodiče, jsou obrovské. Nejde jen o bezprostřední dopad na duševní zdraví a na studijní výsledky. Studie z minulosti zkoumající například dopady učitelských stávek nebo uhelných prázdnin ukázaly, že uzavření škol může mít celoživotní dopad na výdělky a kariéry žáků. Netýká se to přitom všech stejně. Nejvíc poškozené jsou děti ze znevýhodněných rodin. Každý týden, kdy je škola zavřená, může prohloubit už existující nerovnosti v kvalitě vzdělání.

Německý vědec Ingo Isphording.

Foto: Archiv Ingo Isphordinga.