Uhelná éra v Česku sice nezvratně končí, podle kritiků ale příliš pomalu. Navíc vše spěje k tomu, že vládní uhelná komise navrhne, aby těžba a spalování uhlí skončily až za 18 let. To je doba, kdy se s tím už dříve počítalo a kdy většina elektráren stejně začne dosluhovat.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článek"Nejvíce reálný je rok 2038. Definitivní rozhodnutí ale ještě nepadlo," potvrdil HN ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
Jinde v Evropě je to jinak. S uhlím do deseti let skončí přes deset států. Sousední Německo, kde se těží nejvíce hnědého uhlí v EU, sice přijalo stejný termín jako Česko, zároveň ale za dva roky odstaví i jádro. Nejpozději přestane uhlí pálit Polsko, a to v roce 2049.
Ministr Havlíček ve svém pravidelném pořadu na YouTube minulý čtvrtek uvedl, že existují celkem tři data, pro něž provozovatel energetických sítí ČEPS připravuje podklady. V nich řeší, jestli Česko bude mít dostatek zdrojů, které by uhlí nahradily, a nebude muset elektřinu dovážet. Kromě roku 2038 probírá uhelná komise ještě útlum v roce 2033 a 2043.
Konec uhlí v Česku
Podobně jako Havlíček vidí konec uhlí v Česku také ministr životního prostředí Richard Brabec. Ten na konci srpna v zápise uhelné komise, který mají HN k dispozici, uvedl, že rok 2040 už je moc pozdě a cokoliv před rokem 2030 není možné stihnout.
Z uhlí se dnes vyrábí téměř polovina tuzemské elektřiny a ještě o pár procent více je na něm závislé teplárenství. A podle Havlíčka není transformace možná tak rychle. "Bude to trvat deset až patnáct let a bude nás to stát obrovské zdroje. Padesát miliard nás bude stát jen transformace teplárenství," řekl ministr. Většina menších tepláren chce přejít na plyn či jiná alternativní paliva během několika let.
Podle mnohých kritiků však lze konec uhlí uspíšit. Plán komise neurychluje prakticky nic. Většina uhelných elektráren v Česku stejně měla skončit kolem roku 2035. Například státem ovládaný ČEZ plánoval, že po roce 2038 bude elektřinu vyrábět už v jediné zbývají elektrárně v Ledvicích.
"Trváme na tom, že uhelné elektrárny mohou skončit už v roce 2030. Je reálné nahradit je obnovitelnými zdroji a plynem. Za nejzazší kompromis považujeme rok 2033," uvedl Jan Rovenský z Greenpeace, který spolu s šéfem ČEZ Danielem Benešem předsedá jedné z pracovních skupin uhelné komise. Podle Rovenského navíc scénáře vůbec neberou v úvahu další zvýšení cen emisních povolenek, které mohou do uhelné energetiky výrazně promluvit.
To uznává i sám Havlíček. "Může ale nastat situace B a ta je o tom, že všechno může být s ohledem na ceny emisních povolenek svým způsobem rychlejší," říká.
Emisní povolenky jsou nástrojem EU omezujícím spalování fosilních paliv. Musí je kupovat velké firmy na každou tunu CO2 vypuštěnou do ovzduší. Ceny emisních povolenek přitom v poslední době výrazně podražily. Před třemi lety se obchodovaly za méně než pět eur. Dnes jedna stojí 25 až 30 eur. To má už nyní významné dopady. Některé staré elektrárny končí, jiné přechází na plyn. ČEZ takto už prakticky nevyrábí například v Dětmarovicích. A teplárníci začali jednat s plynárenských svazem o přechodu na tuto surovinu.
Pokud by cena povolenek dále rostla − existují odhady, že může stát až 70 eur −, mohlo by to i moderní uhelné zdroje znevýhodnit natolik, že by se jejich majitelům vyplatil přechod na plyn.
Dalším aspektem, který může ještě více urychlit odchod od uhlí, je další zpřísnění ekologických limitů na emise síry, dusíku či pevných částic. Ty EU vyžaduje od elektráren a tepláren a každých pár let je zpřísňuje. Nemusely by je pak splňovat ani zdroje, které nedávno prošly zásadní modernizací.
Nejvíce by v Česku na dřívějším konci využívání uhlí tratila společnost Sev.en miliardáře Pavla Tykače, který proto proti konci uhlí tvrdě lobbuje. Tykač vlastní elektrárnu Chvaletice a v roce 2024 převezme od ČEZ hnědouhelnou elektrárnu Počerady. Bude tak mít dva ze tří největších hnědouhelných zdrojů v zemi. Zároveň je významným těžařem uhlí.
Uhelná komise kromě termínu a způsobu, jakým útlum proběhne, zatím neřeší případné kompenzace pro uhelné regiony. S jejich podporou po celé Evropě počítá takzvaný Fond spravedlivé transformace. V něm je pro Česko k dispozici minimálně 40 miliard korun. Pokud vláda přidá další peníze, může to být až 100 miliard korun.
Vládní komise se nezabývá koncem těžby černého uhlí, protože ta už je v běhu. Jediný těžař, jímž je státem vlastněná OKD, momentálně počítá s ukončením těžby v roce 2022. Důvodem je to, že se firmě při současných cenách těžba nevyplatí.
Konec uhlí v Česku
