Babiš má na svědomí smrt stovek lidí

Jak to křičel v červnu premiér Andrej Babiš? "Nechápu, co ode mě opozice chce? Už nikdy nebudou plošná opatření!" Byl to marketingový blábol. Opatření tady jsou, a tvrdá. A nevíme, jestli nebudou ještě tvrdší. Ministr zdravotnictví Roman Prymula si už hraje s myšlenkou totálního lockdownu, jaký jsme zažili na jaře.

To, co zažíváme, není žádná přírodní katastrofa. Je to důsledek absolutního selhání vlády vedené Andrejem Babišem. Sledujme postup. Poté, co jarní vlna koronaviru naši zemi jen zlehka ošplíchla, respektive se rozbila o obětavost a empatii naprosté většiny Čechů a Moravanů, si Babiš arogantně přivlastnil veškeré zásluhy. Začal na celou Evropu pokřikovat, že je "best in covid" a naprosto odzíval přípravu na vlnu další. Vypustil prevenci v letních měsících, roušky se v Česku nenosily nikde. Hygienické stanice se nepřipravily na testování, natožpak na trasování potenciálních nakažených. Slavná chytrá karanténa zůstala jen na papíře. Semafor zablikal a zhasl. Andrej Babiš kdysi tvrdil, že jsme schopný národ, pouze nám vládnou nemehla. Nyní to předvedl v praxi.

Co se bude dít dál, je zřejmé. Budou trpět lidé. Fyzicky i ekonomicky. Řečmi, že se utlumují pouze "volnočasové aktivity", se nenechme obalamutit. Je to eufemistický slovník jak vystřižený ze základních řádů Československé lidové armády z roku 1988. Jako by šlo jen o kouření za rohem a volejbal na plácku. Ne. To, co se nyní ve skutečnosti omezuje a likviduje, jsou byznysy statisíců lidí. Ohroženy jsou jejich kariéry, jejich budoucnost, budoucnost jejich dětí. To je potřeba mít na paměti.

Ovšem nejpodstatnější je, že umírají lidé, kteří by umřít nemuseli. Andrej Babiš po první vlně koronavirové krize hlásil, že zachránil "tisíce mrtvých". Teď ovšem můžeme bez obav říci, že stovkám až tisícům lidí smrt zařídil. Kdyby v létě netvrdil, že roušky jsou zbytečné, nemuselo se Česko nyní proměňovat v koronavirový hřbitov, kde se řeší, koho léčit a koho už ne. Babiš se může stokrát vymlouvat, že "rozvolnění chtěli všichni". Pravda je taková, že rozhodnutí bylo jeho.

Pokud by mu nebylo jasné, že za vše může jen a jen on, tak jeden příklad, který si asi všichni pamatujeme z dětství. Když jsme něco provedli a rodiče nás kárali, hájili jsme se: "Ale vždyť Honza, Petr, Ivan, Markéta i Marian říkali, ať to udělám!". No a logická odpověď byla: "A když ti řeknou, ať skočíš z mostu, tak to uděláš taky?!" Babiš žel v tomto případě neskočil z mostu sám. Shodil z něj živé lidi, živé byznysy, živé Česko.

Na pravdě se nezakládá ani jeho klukovská obhajoba, že "rozvolnění protikoronavirových opatření chtěli všichni a dělo se všude". V žádné z okolních zemí se nic takového nestalo. Na Slovensku bylo celé léto povinné mít ve veřejných prostorách roušku, podobně jako v Německu či v Rakousku. Úměrně k tomu je tam nyní pětkrát až desetkrát méně nakažených v přepočtu na počet obyvatel než u nás. Česko je na rozdíl od těchto zemí na blacklistu i ve státech, ze kterých si Babiš na jaře trapně utahoval, že to "nezvládli". Například v Itálii.

Není snad už možné nevidět, že český koronavirový průšvih způsobila letní nečinností Babišova vláda. Načež ho ještě prohloubila neochotou včas reagovat a to jen a jen kvůli krajským volbám. Její vinou umřou desítky lidí, stovky firem zkrachují a statisíce lidí se octnou v existenční nejistotě.

Když se Andrej Babiš na jaře chlubil slovy "zachránili jsme tisíce mrtvých", bylo to přinejmenším ujeté a sebestředné. Nyní sledujeme jeho pokusy vylepšit si skóre. Dbejme na vlastní zdraví. On, jak prokázal, může problém jen zhoršit.