Počty pacientů s koronavirem v nemocnicích stále rostou. Podle posledních dat ministerstva zdravotnictví jich ve středu bylo celkem 1563. Z toho těžkých případů ležících na jednotkách intenzivní péče přes 350. Na nejlepším pracovišti intenzivní péče v Česku jsou přesto klidní. "Zatím se k nám covidoví pacienti bez problémů vejdou," ujišťuje Martin Balík, vedoucí lékař z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Všeobecné fakultní nemocnice. Během jarní vlny koronaviru se proslavil tím, že jako první lékař v Česku podal pacientovi lék remdesivir. Léčil s ním mediálně známého taxikáře Roberta Markoviče, který se z nemocnice dostal až po dvou měsících náročné hospitalizace. Od té doby lék podal dalším desítkám pacientů.

HN: V pondělí vláda vyhlásila nouzový stav a prezident České lékařské komory Milan Kubek ve stejný den upozornil, že je potřeba dodržovat protiepidemická opatření, jinak hrozí zhroucení zdravotního systému. Některé nemocnice už musí omezovat plánované zákroky. Jaký stav je u vás?

V podstatě jsme schopni poskytovat akutní péči tak, jak jsme jako kardiocentrum a onkocentrum zvyklí. Přivřelo se u nás několik lůžek na kožním a neurologii, to je ale naprosto marginální záležitost. Snažíme se přísun covidových pacientů udržet bez omezení a zároveň držíme i náš standardní provoz. Zatím se k nám covidoví pacienti bez problémů vejdou.

HN: Na vaše oddělení se dostávají jen těžké případy, je to tak?

Pacienty, třeba i s covidem, kteří nepotřebují kyslík a nejsou dušní, posíláme domů. Vědí, že když by měli problém, tak se mají dostavit zpátky. Všechny pacienty bez příznaků se snažíme posílat pryč. Máme u nás desítky pacientů s covidem-19, ale pořád je jich méně než v jiných nemocnicích, kde pacienty dávají i na sociální lůžka, která nahrazují zavřené domovy důchodců. Snažíme se u nás udržet běžnou péči pro běžné pacienty, kterých je stále násobně více než těch covidových.

Covid v nemocnicích

◼ V úterý lékaři jednotek intenzivní péče z několika nemocnic varovali před podceňováním nemoci covid-19. Lékaři ve výzvě uvedli, že na svých infekčních odděleních bojují o životy lidí, kteří by měli mít před sebou dalších 10 až 20 let kvalitního života.
◼ Podle dat o kapacitách nemocnic zveřejněných serverem Hlídač státu bylo v nemocnicích v neděli 1786 lůžek s umělou plicní ventilací, z nichž bylo 953 obsazeno pacienty s covidem i jinými diagnózami.
◼ Data ministerstva zdravotnictví z úterý uvádí, že v nemocnicích je celkem 1550 pacientů s covidem-19. Z toho těžkých případů ležících na jednotkách intenzivní péče přes 300. "Celkové počty nakažených stále rostou. Ty těžké případy ale naštěstí ne tak moc rychle," uvedl včera na konferenci 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Ladislav Dušek, šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky.

HN: Kolik pacientů s covidem u vás tedy nyní leží?

V nemocnici jich máme 30, z toho na intenzivní péči je jich 11. Šest z nich je na umělé plicní ventilaci a jeden na ECMO, mimotělní membránové oxygenaci. S kapacitou bychom se ze stávajících 36 lůžek s umělou plicní ventilací mohli dostat až na 55 lůžek a dalších 10 lůžek s plicní ventilací má ještě pediatrie.

HN: Stále platí, že pacienti, kteří u vás v těžkém stavu leží, jsou vesměs lidé z rizikových skupin?

Ano. Jsou to lidé okolo šedesáti, kteří jsou obézní, mají cukrovku a vysoký tlak. Hlavně se jedná o muže. Těžké stavy tvoří čtyři až pět procent ze všech nakažených. Z nich méně než jedna čtvrtina skončí na intenzivní péči, kde už potřebují třeba i plicní ventilaci.

HN: To byl tedy také případ mediálně známého taxikáře Roberta Markoviče, kterého jste léčil a jako první pacient v Česku dostal lék remdesivir?

Ano. Nemohu hovořit o jeho zdravotním stavu, ale i u něj se jednalo o kumulaci těchto rizikových faktorů.

HN: Jak je na tom Markovič nyní?

Pokud vím, tak shodil 20 kilogramů ze své váhy. Nedávno říkal, že se mu dýchá lépe než před covidem. Když tu za námi byl, tak vypadal úžasně.

HN: Existují ale vědecké studie, které dokládají, že velké procento lidí, kteří se z covidu-19 vyléčí, má ještě několik měsíců poškozené plíce nebo srdce. A to i v případě lehké formy nákazy. S tím se nesetkáváte?

Odhaduji, že trvá tak tři měsíce, než se ti lidé vrátí do stavu, v němž byli před nákazou. To se týká obecně závažných forem, které ležely v nemocnici. U pacientů na intenzivní péči to tak také bývá. Záleží na tom, jakou zdravotní péči dostanou. Když špatnou, tak mohou mít měsíce trvající únavový syndrom, bolest hlavy, dušnost a bolest na prsou. To je však často spíš následek invazivní léčby, kterou museli podstoupit.

HN: Když jste pana Markoviče začátkem května propouštěli z nemocnice, tak jste se k roli tohoto léku při jeho vyléčení vyjadřoval velmi opatrně. Říkal jste, že se jeho stav začal zlepšovat už před jeho nasazením. Jak se od té doby změnil váš pohled na tento přípravek?

U pana Markoviče si opravdu nejsme jistí, zda mu pomohl. Mám pocit, že by se z toho dostal i bez něj, proto jsem také v médiích působil tak skepticky. Od té doby už ale máme tři až čtyři velké studie na remdesivir a v Česku jsme ho dali asi 890 pacientům. Vypadá to, že když remdesivir nasadíme u rychlých průběhů infekce včas, tak vyblokuje nástup virové nálože a sníží zátěž pacienta. U těch rychle se rozvíjejících nákaz koronavirem je remdesivir zřejmě efektivní.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

HN: U remdesiviru je zmiňováno, že je pro těžké případy nákazy covidem-19. Dáváte jej tedy všem těžkým případům?

Absolutně ne.

HN: Do Česka minulý týden dorazilo od Evropské komise dalších 960 dávek tohoto léku. Na jak dlouho nám to vystačí?

Myslím si, že každou chvílí už budou spotřebované. V Česku to stačí tak na 10 dní.

HN: Jste si jistý, že vám další dávky dorazí včas?

Nemám žádnou jistotu. Remdesivir by chtěl každý. Ale mám informace, že další dodávka je na cestě, bude to zřejmě poslední z darů Evropské komise České republice.

HN: Nakolik se změnila zdravotní péče, kterou jste poskytovali na jaře a nyní? Pokročili jste v něčem významně?

Oproti jaru jsme přestali pacientům dávat hydroxychlorochin a další antirevmatika a protizánětlivé látky. Když se na jejich použití zpětně dívám, tak si myslím, že kdybychom těm lidem dávali aspirin, tak bychom jim možná pomohli stejně. Je to lék, který sráží teplotu, tlumí zánět a ředí krev. U nás jsme byli dost netypičtí a už zkraje epidemie jsme dávali například i Isoprinosin, který v nemocnici máme v rámci studie již od jara. To jinde nedělají. A jako první jsme také začali s používáním remdesiviru. Nikdy jsme pacientům příliš netlumili imunitu. Oproti jaru jsme si také upřesnili, kdy pacientům nasadit kortikoidy. Všem pacientům jsme také už od začátku ředili krev v rámci protisrážlivé léčby.

HN: K čemu je ředění krve u covidu-19 potřeba?

Koronavirus jde po cévních stěnách a dělá sraženiny. Tato léčba se jako novinka aplikuje až od léta, my jsme ji rutinně používali už od března. A to se nám velmi vyplatilo.

HN: V nemocnicích bylo v úterý 1550 pacientů s covidem-19, což je třikrát více než na vrcholu jarní epidemie. Jak je možné, že jste při tak vysokém počtu s kapacitou i provozem ve vaší nemocnici bez větších problémů? Kde ti pacienti leží?

Asi jsou na lůžkových odděleních. Česko má neuvěřitelný nadbytek akutních nemocničních lůžek a má i poměrně velké číslo lůžek nemocniční intenzivní péče. Myslím si, že se tyto počty nemocných bez problému zvládnou. A to nejen u nás, ale i v jiných nemocnicích.

HN: Zvládáte situaci díky protiepidemických opatřením, nebo máte dojem, že některá z nich nejsou potřeba?

Určitě jsou potřeba. Musí ale být konzistentní a lidem srozumitelná od začátku. Na jaře jsme si z naší země udělali epidemiologický skanzen a hystericky jsme zavřeli všechno včetně obchodů, škol, fabrik a hranic. To naši zemi připravilo o ohromné finanční rezervy a zbytečně kvůli tomu zkrachuje spousta lidí. Podle mě se jarní omezení zdravotní péče velmi špatně podepíše i na zdravotním stavu populace.

HN: Nebyla ale taková razantní reakce na jaře pochopitelná? Covid-19 bylo zcela neznámé onemocnění. Nikdo nevěděl, co všechno dokáže.

Nebylo to pochopitelné. Bylo to ze strany politiků hysterické. Země jako Německo nebo Rakousko nic takového neudělaly. Nezavřely hranice a nezavřely všechny školy. Udělaly tam mírnější opatření, která lidé pochopili a přijali je. Od té doby v nich pokračují. U nás se dělaly denně tiskové konference a na nich se pokaždé říkalo něco jiného. Lockdown byl u nás zcela extrémní. Výsledek byl ten, že z toho byli lidé tak zničení, že se to všechno raději zase rozvolnilo.

HN: Není přirozené, že když jsme viděli jak v Číně, Itálii, New Yorku a Velké Británii kolabovalo zdravotnictví, že vláda šlápla na brzdu?

Ano, ale také je potřeba sledovat, co se děje například v již zmíněném Německu, Rakousku a v dalších zemích. Tam se všechno nezavřelo.

HN: Lidé už jsou totálně zmatení. V posledních dnech vznikly různé petice a výzvy, z nichž některé kritizují přitvrzující protiepidemická opatření, jiné se jich zastávají. Jak se na ně díváte?

Upřímně, nestíhám je číst. Práce je tolik, že to nejde sledovat. Vždycky je ale špatné jít z extrému do extrému. Na jaře jsme byli nejvíc hysteričtí, pak zase nejvíc uvolnění. Špatně se takové přechody vysvětlují laikům.

HN: Začátkem října byla publikována petice několika lékařů, jako je kardiolog Jan Pirk a stomatolog Roman Šmucler. Odmítají v ní další restriktivní protiepidemická opatření. I proti ní se pak postavili lékaři z první linie, kteří se starají o pacienty s covidem-19, výzvou, aby lidé s dodržováním protiepidemických opatření nepolevovali. Jak se na ty výzvy díváte?

Martin Balík (50)

Vedoucí lékař z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a intenzivní medicíny 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Tu v minulosti také vystudoval.

Spíše souhlasím s tou druhou peticí, kterou sepsali infektologové. Nesouhlasím tam ale s udávanou nadpoloviční mortalitou u lidí, kteří se dostanou na plicní ventilátor. Tak to není. Například u nás, kde léčíme ty nejtěžší formy někdy i s potřebou ECMO, to ti lidé v 75 procentech případů přežijí a 69 procent se dostane z nemocnice domů.

HN: Nějak ten údaj o nadpoloviční mortalitě ale vzniknout musel.

Nevím, jak to mají jinde v republice. Pokud by měl dokonce více než každý druhý pacient na plicní ventilaci zemřít, jen by to dokládalo to, že v Česku máme problém se vzděláváním v intenzivní medicíně.

HN: A máme?

Tohle vzdělávání nyní moc nefunguje. Ministerstvo zdravotnictví už dva roky z neznámých důvodů odmítá zveřejnit nové moderní kurikulum a postup ve vzdělávání v intenzivní medicíně. Je to odsouhlaseno všemi odbornými společnostmi, ministerstvem samotným a prošlo to i vnitřním připomínkovým řízením na ministerstvu, přesto na to dva roky čekáme. V intenzivní medicíně atestujeme asi osm až deset lidí ročně, to je zoufale málo. Potřeba by jich byla dvakrát až třikrát tolik.

HN: Tím hlavním sdělením výzvy lékařů z první linie je upozornění na to, že by mohlo dojít k zahlcení zdravotního systému, pokud bychom nepřijali adekvátní protiepidemická opatření. Souhlasíte?

K tomu by určitě mohlo dojít. Zahlcení by vypadalo tak, že bychom museli přestat dělat jinou zdravotní péči a rušili bychom plánované výkony. To by se bohužel netýkalo jen kýl a žlučníků, ale také cévních a srdečních problémů a onkologických nádorů. Ještě pořád by to ale nebyl italských scénář. To už je extrém, při němž zdravotníci musí improvizovat a intenzivní péči se věnují i zdravotníci z úplně jiných oborů. To už je pak katastrofa při níž skutečně zemře každý druhý. O intenzivní péči ale nemám strach, myslím, že to dáme.

HN: A je nějaká část zdravotnictví, o kterou strach máte?

Strach mám spíše o standardní lůžka. Ta jsou poddimenzovaná co do počtu sester. V noci je na nich jedna sestra na patnáct až devatenáct pacientů. Když má bariérový pokoj s pacienty s covidem-19 a zbytek s ostatními pacienty, tak přecházet mezi těmito pokoji je velmi problematické.

HN: Jak jste na tom u vás na klinice s personálem? Máte ho dost?

Jsme na tom relativně dobře, ale mohlo by to být lepší. Nicméně, vše se může sesypat s onemocněními personálu nebo s uzavřením základních škol a školek, protože v takovém případě by nám část zaměstnanců – rodičů – musela zůstat doma.

HN: Už jste prodělal covid-19?

Myslím si, že ano. Testem to však potvrzené nemám. Musel bych si nechat udělat analýzu buněčné imunity a to se standardně nedělá. Já jsem ostatně proti všem vyšetřením, ze kterých není nějaký terapeutický výstup.