Když bylo zdravotnici Aleně Novotné 22 let, zemřel jí při autonehodě otec. V Mostě zůstala brzy sama a nakonec odešla za zbytkem rodiny do Prahy. Ve třípokojovém městském bytě nechala přebývat beze smlouvy známého, který ale neplatil nájemné. Dlužnou částku přes 100 tisíc korun vymáhá dodnes společnost Mostecká bytová po ženě, kvůli poplatkům z prodlení a nákladům exekuce už vzrostla na více než 1,2 milionu korun.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Sumu, která původní dluh násobně převyšuje, žena dávno splatila. Její skutečné jméno redakce HN zná, na její přání ho ale uvádí pozměněné. Kvůli nízké splátce ze svého příjmu a stále rostoucímu penále se ale ženě celkový závazek nesnížil. Teď navíc zdravotnici, která pracuje na jedné z pražských klinik, hrozí, že kvůli exekučním srážkám přijde o většinu odměny za práci v první linii při jarní fázi koronavirové epidemie.

Změnami v exekučním řádu, včetně návrhu, aby peníze dlužníků šly přednostně na splácení jistiny, tedy původního dluhu, se ve středu zabýval ústavně-právní výbor Poslanecké sněmovny. Právě taková změna by v podobných případech výrazně snížila následné penále.

"Poté co otec zemřel, se v roce 1993 matka s bratrem odstěhovali do Prahy. O rok později odešla i sestra. Zůstala jsem v našem rodinném bytě sama a nakonec jsem v únoru 1995 odešla do Prahy i já. V tu dobu jsem se ale dopustila osudové chyby, za kterou platím dodnes," říká žena, na kterou rodina nechala převést dekret opravňující k užívání bytu. 

Co ústavní výbor doporučil a co ne

Splácení původního dluhu

Na svém středečním jednání doporučil ústavně-právní výbor Poslanecké sněmovny k přijetí několik změn pravidel pro exekuce. Především odsouhlasil změnu pořadí započítání výtěžku ve vykonávacím řízení − to znamená přednostní splácení jistiny.

Povede to k nižším nákladům na příslušenství a rychlejšímu splacení dluhu.  

Zastavování exekucí  

Členové výboru doporučili oslabit možnost zastavení exekuce ze zákona. Počty zastavených marných exekucí se tak zřejmě sníží, vypořádat se s nashromážděným množstvím exekucí bude proto obtížné.  

Marné drobné exekuce  

Exekuce beznadějně nevymožitelných drobných částek do 1500 korun výbor doporučil zastavit. Náklady i ztráta věřitelů by se částečně kompenzovaly ze státního rozpočtu.  

Chráněný účet  

Poslanci také doporučili vznik chráněného účtu pro ochranu nepostižitelných příjmů. Banka vytvoří na žádost dlužníka chráněný účet, na který převádí každý měsíc nezabavitelnou částku na povinného i na vyživované osoby.  

Teritorialita  

Zejména hlasy poslanců ANO nedoporučil výbor přijetí jakékoli verze přidělování případů exekutorům v místě bydliště dlužníka.

Odmítl i návrh krajského principu v případě pohledávek od spotřebitelů, tedy fyzických osob nepodnikajících. Více exekucí u jednoho dlužníka by se kumulovalo u jednoho exekutora.

V případě vymáhání pohledávek na podnikatelích a pohledávek výživného a náhrady škody zůstává možnost výběru exekutora věřitelem.  

Princip sněhuláka  

Neuspěl ani vládní návrh vycházející z takzvaného principu sněhuláka, kdy by si svého exekutora mohl zvolit jen věřitel, který se přihlásil jako první. Další by pak byli automaticky přiřazeni k němu. Pro prvního věřitele by zůstala zachována možnost vybírat si exekutora po celé zemi.  

Data o exekucích  

Nakonec výbor nedoporučil ani přenesení vedení, provozu a správy Centrální evidence exekucí z Exekutorské komory ČR na ministerstvo spravedlnosti.

Žít ve třípokojovém bytě nechala bez jakékoli smlouvy známého. Během pobytu v Praze, kde se vdala a založila rodinu, nikdy nekontrolovala, zda platí nájemné. "Neplatil a nakonec se odstěhoval a zmizel," říká žena. V roce 2001 ji překvapila zpráva od Okresního soudu v Benešově, že má zaplatit dluh, který dělal skoro 160 tisíc korun, včetně poplatků z prodlení. "Byly to hodně velké peníze, které jsem absolutně neměla. Přiznám se, že jsem proto ani neuvažovala, že bych dluh, který jsem nezpůsobila já, platila," vysvětluje Novotná.

Ohledně penále žádal soud podle Novotné od města doklad, na základě čeho jej jeho lidé vypočítali. "Soud byl pak odročen. Od té doby se mi nikdo neozval a nikdo mě neupomínal. Až v srpnu 2010 mi přišly exekuční příkazy celkem na jeden milion a 235 tisíc korun," tvrdí žena. Dluh splácí dodnes. "Při exekučních srážkách ve výši několika tisíc korun měsíčně se jeho celková výše nijak nezmenšuje. Přitom jsem už exekutorovi poslala celkově 355 tisíc korun," podotkla Novotná.

Jejím případem se zabýval autor Mapy exekucí a šéf Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl. "Roční poplatek z prodlení tehdy dosahoval 92 procent, zmizel až s novým občanským zákoníkem, tedy s účinností od 1. ledna 2014. Doplatila na to řada lidí. Paní Novotná celou dobu splácí jen úroky, dlužná částka jí neklesá," uvedl. "Zvažujeme, zda se nedá něco podniknout v rámci exekučního řízení, odpuštění části dluhu by bylo namístě. Je jasné, že částku nemá šanci splatit," připomněl.

Mostecký exekutor Jan Paraska naznačil, že případné snížení či odpuštění dluhu je na věřiteli. "Není problém, aby se obrátila písemně na náš úřad s naznačenými požadavky a tyto budou postoupeny k vyřízení oprávněnému, kterému poskytneme při tomto vyřizování veškerou součinnost," napsal na dotaz HN exekutor.

Podle ředitele Mostecké bytové Jaroslava Kudrličky byl ženin původní celkový dluh na nájemném 107 tisíc a penále činí dodnes celkem 986 tisíc. "Máme jasné pravidlo, že můžeme dluh odpustit, pokud je splacena polovina. V tomto případě už bylo uhrazeno 318 tisíc, zbývá tedy 175 tisíc," řekl a poznamenal, že původní dluh 107 tisíc už uhradil nový nájemník bytu. "Upřednostňujeme ty, kteří jsou ochotni uhradit závazek, který na nájemném zbyl po předchozím nájemníkovi," vysvětlil ředitel.

To Novotná nevěděla, téměř po 20 letech od začátku potíží zvažuje osobní bankrot. "Žít s takovým břemenem je obtížné. Teď bych měla dostat odměnu 30 tisíc za práci v první linii při koronaviru a na exekuci z toho půjde podle naší účetní více než polovina, zkusím zjistit, zda bych neměla šanci na oddlužení," říká matka dnes čtrnáctiletého syna.

Ústavně‑právní výbor sněmovny, který se polidštěním exekučního řádu ve středu zabýval, doporučil jen minimální změny. Současná podoba zákona, která umožňuje volnou soutěž mezi exekutory o dlužníky, se přitom podle mnoha expertů přežila a je jednou z příčin, proč jsou v Česku v dluhové pasti statisíce lidí.

K projednání členové výboru nedoporučili takzvanou teritorialitu, tedy územní příslušnost exekutorů. Spočívala by v tom, že by exekutora jmenoval soud podle kraje, ve kterém má dlužník trvalé bydliště. Taková úprava by volný trh exekucí zrušila.

Neuspěl ani vládní návrh vycházející z takzvaného principu sněhuláka neboli jeden dlužník – jeden exekutor. Svého exekutora by si mohl zvolit jen věřitel, který se přihlásil jako první, další by byli automaticky přiřazeni k němu. Pro prvního věřitele by však zůstala zachována možnost vybírat si exekutora po celé zemi.

Výbor sněmovně naopak doporučil k přijetí například návrhy na přednostní splácení jistiny či zřízení chráněného účtu pro ochranu nezabavitelných příjmů lidí s exekucemi.