Konec skládkování se posouvá o šest let na rok 2030. Poplatky za odpad se zvýší

Ministerstvo životního prostředí se snažilo zákony prosadit několik let, aby sladilo českou legislativu s ambiciózními plány EU. Projednávání norem se stalo místem tvrdého lobbingu a shromáždilo se k nim několik tisíc připomínek. Návrhy navíc dříve shodila ze stolu Legislativní rada vlády.

Vůbec nejdůležitější změnou je posun zákazu svozu komunálního odpadu na skládky do roku 2030. "Jsou skupiny, které by rády ukončily skládkování v roce 3227, jsou skupiny, které by to rády udělaly zítra odpoledne, a mezi tím je nějaká realita," komentoval prodloužení z nynějšího roku 2024 ministr životního prostředí Richard Brabec. "Není možné všechny zájmy vyřešit a všechny potěšit," dodal ministr. Pro něj je protlačení odpadových zákonů úspěch, potýká se s nimi od doby, co je od roku 2014 ve funkci. Pokud zákony projdou přes Senát a podepíše je prezident, začnou platit příští rok v lednu.

Při hlasování byly ve hře i další termíny. Hospodářský výbor chtěl rok 2028, pirátský poslanec František Elfmark, který podal k odpadové legislativě řadu pozměňovacích návrhů, navrhoval rok 2027. Za zachování původně plánovaného termínu, tedy roku 2024, byla šéfka TOP 09 Markéta Adamová Pekarová.

České domácnosti ročně vyprodukují necelé 4 miliony tun odpadu. Téměř na 180 skládkách z něj končí téměř polovina, přibližně třetina se recykluje a 12 procent končí ve spalovnách, jež z odpadu vyrábí energii.

Jedním z argumentů podporovatelů odkladu konce skládkování komunálního odpadu je to, že ani Brusel na něm netrvá dříve než v roce 2035. "Kompromisní rok 2030 vyjednaly obce a města, které ponesou většinu citelně navýšených nákladů," řekl Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství.

Naráží na to, že další pilíř zákona je zvýšení poplatků, jež obce vybírají od lidí. Nyní se za tunu odpadu na skládce platí 500 korun, za deset let to bude 1850 korun. Právě nízká cena podle kritiků vůbec nemotivuje k jinému využití odpadů.

Podle Havelky také Česko potřebuje dostatek času na vybudování potřebných recyklačních zařízení. Za 15 let by se podle schválených pravidel EU mělo recyklovat 65 procent komunálního odpadu. Nyní je to 38 procent.

"Pět let neslyším nic jiného, než že se to nedá stihnout. To je nálada, při níž v Česku vznikaly odpadové zákony," kritizovala to Soňa Jonášová, která stála v roce 2015 u vzniku Institutu cirkulární ekonomiky. Ten propaguje opakované využívání odpadů, a pokud to nejde, dává před skládkováním přednost jeho energetickému využití ve spalovnách. Tento model je rozšířený v západní Evropě a Skandinávii, zatímco vyšší podíl skládek je typický pro východoevropské státy.

Ministerstvem již delší čas prosazovaný odklad konce skládkování se podle Jonášové projevuje i na přístupu skládkařských firem, které žádají o rozšíření existujících skládek. Je to jednodušší než zřizování nových, které prakticky vždy narazí na odpor místních. Stejně jako stavba nových spaloven. Jedna z největších odpadářských firem FCC tak třeba žádá o prodloužení svozu odpadu na skládce v pražských Ďáblicích či v Lišni u Českých Budějovic.

"Získali dalších šest let, ale vše jen odložili. Obce budou v budoucnu způsob nakládání s odpady mnohem více řešit, protože se zvyšují poplatky. A to přinese změnu," uvedl Jiří Koželouh z Hnutí Duha. Další důležitou motivací je podle něj sleva pro třídící. Obce, které vytřídí dostatečné množství odpadu, pak mohou zbylý odpad svážet na skládky za nižší ceny.