Chvíli se zdálo, že koronavirus podpoří visegrádskou spolupráci podobně jako v roce 2015 migrační vlna. Že tedy spojenectví založené na odporu k něčemu při absenci konstruktivního řešení prohloubí vzájemnou shodu mezi vládci Polska, Maďarska, Česka a Slovenska. Když totiž nedávno zavřel maďarské hranice premiér Viktor Orbán, stačilo několik telefonátů kolegů premiérů, a najednou se přísný zákaz na Slováky, Čechy a Poláky nevztahoval.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Ale Slováci se teď rozhodli tuhle visegrádskou jednotu narušit a zařadili Česko s rekordně rostoucím počtem případů covidu-19 na svém semaforu mezi červené země. Cestovat k východním sousedům tak bude nepoměrně složitější. Slovenská vláda tak nepodlehla politickému tlaku a její odborný orgán rozhodl v souladu s názory expertů, zatímco česká a maďarská vláda dělají ohledně viru politická rozhodnutí, kde odborníci hrají jen malou roli.

Tenhle text vzniká v kavárně v polském hlavním městě, tedy v zemi, kde virus už politiku ovlivnil, když způsobil na jaře odklad prezidentských voleb. Ale jak mi při debatě předtím, než jsem text začal psát, zdůraznil kolega Wojciech Przybylski, šéfredaktor magazínu Visegrad Insight, v Polsku se virus chová politicky správně. Když jeho výskyt měl politický význam, tedy na jaře kolem prezidentských voleb, držel se počet nakažených nízko. Když se ale nic politicky důležitého nedělo, tak čísla okamžitě stoupla nahoru. Když polští vládní politici dělali na jaře složité rozhodnutí o volbách, nebyli pod takovým tlakem jako ti čeští teď před krajskými a senátními volbami.

Slovenská politická scéna − snad s výjimkou fašistů − podobné dilema letos neměla. Od počátku se politici v čele s prezidentkou ukazují v rouškách a dalších prostředcích osobní ochrany a spíš než by (na rozdíl od českých kolegů) zdůrazňovali svoji dosavadní výjimečnost v nízkých číslech, neustále upozorňují, aby lidé dodržovali základní bezpečnostní opatření. Jinými slovy, neprovozují politiku "odezdikezdismu" jako kabinet premiéra Andreje Babiše. Slovensko, které přepřahalo vládu uprostřed pandemie, je ve svém postoji konzistentní, tedy předvídatelné.

Domácí slovenští kritici sice tvrdí, že nynější kabinet čtyř stran vedený zručným populistou Igorem Matovičem je nezkušený a v mnoha otázkách testuje, jak daleko může zajít. Ale pokud jde o veřejné zdraví, panuje v něm navenek větší shoda než v Česku, kde se vláda skládá jen ze dvou formací. S rostoucím počtem nakažených se nyní potýká celá Evropa. Jsou ale země, kde se virus má šanci chovat politicky špatně nebo dobře, jako jsou Polsko nebo Česko, a pak jsou země, kde mu politici ve spolupráci s odborníky dávají mnohem menší šanci − jako třeba na Slovensku. Tohle bychom si měli uvědomit, až budeme vrčet, že u sousedů nám nejbližších musíme do karantény nebo mít čerstvý anticovidový test.