Případů koronaviru v Česku přibývá rychleji než kdekoli jinde v Evropě a reakce Babišovy vlády je tristní. Problémy se zlehčují, dokud to jde. Když už to nejde, tak se místo systematických opatření jen hasí největší průšvihy. Neexistuje promyšlený plán na další pomoc ekonomice. Jediné, na co se vláda zmůže, jsou předvolební populistické manévry. Jedním slovem katastrofa.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekJisté je to, že vládě nemůžeme věřit už vůbec nic. V červnu Andrej Babiš v parlamentu prohlašoval, že není potřeba na další vlnu epidemie vytvářet speciální plán, jak ho žádala opozice. "Plán je takový, že každý den to sledujeme, chytrá karanténa to sleduje," řekl. A dodal: "Nechápu, co od nás opozice chce, už to nebude nikdy plošné opatření!"
Od čtvrtka je jasné, že to byl arogantní blábol. Chytrá karanténa toho moc neusledovala. A plošné opatření v podobě povinných roušek ve vnitřních prostorách na celém území státu je tu. Nelze se proto spolehnout ani na nynější premiérovo tvrzení, že "nebude zavádět omezení ekonomického charakteru". Jednak už fakticky zavedena jsou, protože omezení provozu restaurací a barů v Praze ekonomické omezení je. A hlavně vládní rozhodnutí se mění ze dne na den a to, co platilo ještě včera, nemusí vzhledem k tempu šíření nákazy platit zítra.
Státní strategie boje proti koronaviru aneb jak žít v blázinci vedeném radou senilních
Neschopnost systematické práce bije do očí, zejména když jde o pomoc ohrožené ekonomice. Stále není vyřešené, jak bude vypadat pokračování kurzarbeitu. Ministerstvo práce chce, aby stát platil 70 procent mzdy zaměstnance, ministerstvo financí prosazuje 50 procent. Verdikt, na který firmy čekají jak na smilování, byl odložen už podruhé. Kontrast s tím, jak rychle, jednoduše a jednohlasně byl schválen mimořádný důchod pět tisíc korun, je absolutní. Když jde o nákup voličů, tak je Alena Schillerová štědrá jak Ježíšek. Když jde o pomoc firmám, propadne najednou záchvatu rozpočtové odpovědnosti.
O neochotě nahlédnout zhoršující se realitu svědčí i to, že vládní poslanci zablokovali program mimořádné schůze sněmovny, kde opozice chtěla pomoc ekonomice řešit. Pod stůl tak spadly návrhy ODS na odpuštění sociálních odvodů živnostníkům a malým firmám, návrh TOP 09 na ulehčení situace lidem pracujícím na dohodu (jde často o krizí nejpostiženější samoživitelky), jakož i návrh STAN na usnadnění získání ošetřovného. Když rovnou nemáme podezírat vládu, že je to proto, že živnostníci a mladí lidé volí populistické strany ANO, ČSSD a KSČM jen zřídka, nezbude než konstatovat, že ochota vlády strčit před nastupující podzimní vlnou epidemie a jejími nepředvídatelnými důsledky hlavu do písku je ohromující.
Děsivý je i chaotický postup ve zdravotnické oblasti. Hygienické stanice, které vláda nedokázala za půl roku personálně posílit, nestíhají trasovat nakažené, a tak Andrej Babiš přišel s myšlenkou "sebetrasování". Na sociálních sítích se po zásluze vyrojily ironické sebetrasovací nákresy ve stylu "ráno máma, v tramvaji asi třicet lidí, na obědě celá firma, večer Jarda, Zdenda, Franta a ten debil, co otravoval servírku". Legrace to je ovšem jen potud, pokud je většina nakažených lidí bez příznaků. V případě, že virus zesílí, bude srandy konec.
Kam se řítíme, ukazuje i oznámení ministryně Jany Maláčové, že navrhne vládě, aby se plošně testovali pracovníci sociálních služeb. Cože, ono se to ještě neděje?! To Maláčová doteď nevěděla, že ve Švédsku, kde na jaře nechali virus záměrně rozjet, byla většina obětí z domů s pečovatelskou službou? Opravdu začínáme klienty domovů pro seniory důsledně chránit až v momentě, kdy se infekce vymkla kontrole a v mnoha zařízeních už virus je? Neuvěřitelné.
Zpozdilost a chaotičnost v přijímaných opatřeních i komunikaci se vláda narychlo pokouší zakrýt tím, že dodá lidem nad šedesát let do schránek pět roušek a respirátor. Nic proti, ale starším lidem by to pomohlo v době, kdy roušky nešly v obchodech sehnat, tedy na jaře. Teď má roušek každý plný prádelník a na trhu jsou jich mraky − pět kusů za stovku. Rozesílání roušek není nic jiného než zoufalá snaha ukázat, že se před volbami něco pro lidi dělá.
Celkově: když šlo o to, zavřít celou ekonomiku, měla Babišova vláda úspěch. Plošné zákazy a příkazy umí. Stejně jako se umí chlubit minulými úspěchy. Ale když jde o to, udělat něco strukturovaně, promyšleně, plánovat dopředu, je to katastrofa. Bude zajímavé zjistit, kolik lidí si u voleb tenhle fakt uvědomí a dá to hlasováním najevo.
