Na lanovku s šátkem? Do baru registraci? Hledá se model úspěšné zimní sezony

Podobně to vypadá v Nassfeldu. Na podlaze čáry kvůli rozestupům, možnost koupit si roušku u pokladny, obsluha lanovky ji má také a dohlíží, jestli se do velkých kabin necpe moc lidí najednou. V ranní špičce tu v posledním srpnovém týdnu rozestupy dodržoval jen někdo. Hlášení v němčině i angličtině, aby lidé nezapomněli na zakrytí nosu a úst, znělo podobně jako v pražském metru i během jízdy lanovkou.

"Chceme přijet i v zimě, ale neumím si úplně představit, že by se vše dalo uhlídat," říká mi zhruba v padesátihlavé frontě na letní sáňkařskou dráhu turista z německého Mnichova. Rozestupy skoro nulové, na druhou stranu pracovníci areálu dezinfikovali každou ovládací páku na této atrakci.

Snahy o přeshraniční pravidla

Pokusy zachránit zimní sezonu jsou opakem sociální distance, hlásá titulek švýcarského listu Aargauer Zeitung. Je to tak. Přitáhnout lidi do areálů chtě nechtě znamená přivést na to či ono místo velké množství lidí, nechat je potkávat a míchat mezi sebou. U pokladny, na lanovce, v restauraci na kopci na obědě, v hotelu u snídaně či večeře, případně po lyžování u baru.

"Už šest týdnů varuji, že potřebujeme pravidla, je pět minut po dvanácté," tvrdil na konci srpna Franz Hörl z rakouské hospodářské komory. Sezona začíná za dva měsíce. Třeba na ledovci v Pitztalu plánují otevřít už 19. září. Slibují tam mimo jiné víc personálu u gondol a stanovili si řadu pravidel. Zaměstnancům budou měřit teplotu, lanovky na Hochzeigeru omezí počet vstupů denně na 4000 osob.

Ministr zdravotnictví Rudolf Anschober (Zelení) usiluje podle televize ORF o zavedení nadregionálních standardů pro zimní sport uprostřed Evropy, společně s Itálií, Francií a Švýcarskem, aby nikdo nebyl v konkurenční nevýhodě. Podle Hörla je to ambiciózní. "Myslím si, že by se toho dalo dosáhnout nejdříve v sezoně 2021/22," komentoval nápad. Pokud by některá střediska volnější režim použila jako lákadlo na hosty a následně by se kvůli tomu nakazila hromada lidí, potrestalo by to pak i oblasti, kde byli přísnější, zaznělo například z regionu Dents du Midi na pomezí Francie a Švýcarska.

Možnost naplánovat si dovolenou v zahraničí s jistotou pořád není úplně snadné. V praxi už od jara vidíme, jak rozdílně řada států přistupuje k režimu na hranicích, testům, karanténě i k takovým detailům, jestli má být rozestup mezi lidmi aspoň metr, metr a půl, nebo dva. Pravidla se mnohdy různí i regionálně, třeba v Německu. Z pohledu turistické branže jde mnohdy o faktory, které zabíjejí sezonu. Některé země posuzují epidemiologickou situaci v celém státě, jiné podle regionů, rizikových kategorií je také několik, od dvou do čtyř.

A pak jsou tu data o nakažených zpracovávaná různými metodikami a posílaná v různé podobě, nemluvě o různé délce karantény nebo době zpracování testu. "To, jak bylo Švýcarsko nedávno během pár hodin ve Velké Británii zařazeno na seznam rizikových zemí, není v pořádku," cituje švýcarský list Tages-Anzeiger prezidenta svazu Hotelleriesuisse Andrease Zülliga. Podle deníku kupříkladu na britský seznam zamíří země tehdy, když se tam vyskytne během týdne 20 případů na 100 tisíc obyvatel. Švýcaři stanovili hranici 60 případů na 100 tisíc obyvatel během čtrnácti dnů.

Život s koronavirem logicky přináší omezování, protože jde o zdraví. Stejně tak určitou dávku nejistoty. Aspoň určitá míra předvídatelnosti by se nejen hoteliérům šikla, aby necítili chaos. Turisté, kteří strávili 23. srpna při cestě z Chorvatska i 12 hodin v koloně na rakousko-slovinské hranici, by to nazvali možná i ostřejším výrazem.

Mnoho odvětví to teď bude mít těžké nejen ve Švýcarsku, v Rakousku či Itálii. Když přežijí podzim, v nejistotě je vánoční období i celá zimní sezona. Vlekaři jsou nyní v Rakousku slyšet nejvíc, doufají, že roušku nahradí multifunkční šátek. Obvyklý lyžařský doplněk se jen přetáhne přes nos. Vedle toho prezentovali řadu dalších konceptů, jaká pravidla by si představovali. Prodávat víc skipasů on-line. Šátky či roušky na lanovkách a u pokladen ano, ale omezování počtu lidí v kabinkách ne, protože by to − jak argumentuje Erich Hegger ze salcburské hospodářské komory − vedlo k frontám. Pravidelně se mají dezinfikovat lanovky. Naprostá většina jich vozí lyžaře a snowboardisty "na vzduchu". "I v uzavřené, větrané gondole většinou pasažér nestráví více než 15 minut," hájí areály Heggerův kolega Erik Wolf.

Ve švýcarské diskusi vedle názoru, jestli vůbec ukládat lanovkářům nějaké podmínky (střediska se přece liší, každý má rozum a nechce být za pochybení pranýřován, lyžaři jsou dobře vybaveni od rukavic přes helmu až po šátek), probírali i úvahu, že by existovala horní hranice pro kapacitu lyžařské oblasti podle její velikosti, pokud by se situace zhoršila. Jenže jak by se to řešilo? Kdo přijde první, ten může? A co s návštěvníky, kteří mají sezonní karty? Nebo nastavit kvóty tak, že by jedna skupina lyžovala například do 11. hodiny a další pak? Pracovat se dá případně s cenami, některá větší střediska je mají dynamické, kdy se poplatek za skipas odvíjí podle poptávky.

Zaostřeno na party

Pravidla pro zimní sport jsou jedna věc, v Rakousku se ale z logického důvodu hodně probírá to, co se děje, když lanovky zavřou. Největší kritiku si v březnu vysloužil Ischgl. Místo bujarých večírků přezdívané "alpská Ibiza" se stalo nejpropíranějším ohniskem nákazy. Kritizovala se lehkovážnost, pozdní reakce, chaos při zavírání střediska, přístup některých místních politiků, úřadů či podnikatelů. Virus se z Tyrolska rozšířil nejspíš do 45 zemí světa − někteří navrátivší se podle svědectví v médiích i zemřeli, skončili na jednotkách intenzivní péče či nakazili své blízké. Na konci září to bude mít soudní dohru. Peter Kolba ze Svazu na ochranu spotřebitelů oznámil, že podá u soudu ve Vídni první žaloby od obětí na odškodnění a uznání následné újmy. "V jednotlivých případech jde o 100 tisíc eur," řekl Kolba agentuře DPA. Přihlásilo se u něj 6000 lidí coby poškození, kteří trávili dovolenou v Tyrolsku.

Zástupci oblasti se mezitím snaží vylepšit poškozenou image a opakovaně oznamují, jaká opatření chystají. Ti, kteří pracují v cestovním ruchu, by měli mít před příjezdem do střediska negativní test na koronavirus nebo se nechat otestovat na místě. Zároveň budou mít možnost nechávat se pravidelně testovat. Ukázat negativní test ne starší než 72 hodin se doporučí i hostům při příjezdu do hotelu, kde se má také měřit teplota a vyplňovat dotazník. Kdo test nebude moci předložit, bude mít dobrovolně možnost navštívit screeningovou stanici pro hosty. Mimoto chtějí v Ischglu vsadit na monitorování odpadní vody, měřit teplotu, a také ke skipasu rozdávat multifunkční šátek.

Co si ale počít s bary typu apres-ski, kde se po lyžování scházejí desítky až stovky lidí? Právě ty v Ischglu se považovaly za semeniště nákazy.

Ještě v tomto týdnu má koncepci pro zimní sezonu představit rakouský ministr zdravotnictví Anschober.

Hospodářská komora očekává od rakouské spolkové vlády jasná nařízení. Vlekařská branže je pro povinnou registraci hostů v barech i na diskotékách a také pro to, aby se třeba v půl sedmé večer na čas zavřelo a lokály se uklidily, vydezinfikovaly. Ale kolik hostů ten či onen bar pustí dovnitř? Kde je únosná míra. Kdyby politici rozhodli úplně zavřít, zřejmě by provozovatelé žádali odškodnění. "Kontrolované apres-ski je jistě lepší než party v postranních uličkách," míní Hörl.

Rakousko má sice občas s organizováním věcí trable, ale jakmile se poučí, většinou už pak všechno šlape jako hodinky. Někdy si ale člověk říká, jestli už toho není moc. Když jsem na konci prázdnin navštívil wellness areál v rakouském Hermagoru, musel jsem v hlavě zapnout počítadlo a být pořád na pozoru. Maximální počet lidí v areálu bazénu, maximální počet lidí ve vodě, maximální počet lidí v saunovém areálu, maximální počet hostů v každé sauně zvlášť… Najít balanc mezi přívětivostí a nutnými omezeními bude také třeba, pakliže střediska − včetně těch českých − chtějí nalákat klienty, kteří byli v minulosti zvyklí létat za teplem.

A návštěvníci se zkrátka musí připravit na to, že letos nebude jedinou starostí, jaký je sníh. I na jejich chování bude záležet, jestli se někde neobjeví nový Ischgl.