Lidé, kteří prodělali onemocnění covid-19 a mají v domácnosti například kočku nebo psa, mají jedinečnou možnost zapojit své mazlíčky do výzkumu. Česká zemědělská univerzita se ve svém novém Centru infekčních nemocí zvířat zaměřuje na výzkum chorob přenášených mezi zvířaty a lidmi a mezi zvířecími druhy. Onemocněním, které může takto "cestovat", je i covid-19.
Několik případů jeho přenosu na domácí mazlíčky už bylo zaznamenáno. Ostatně podle dosavadního výzkumu je koronavirus SARS-CoV-2, způsobující toto onemocnění, původem od netopýrů a mezi lidi se dostal přes luskouna.
"U koronaviru už byly zaznamenány i případy infekce psů a koček a laboratorně se podařilo infikovat i další druhy zvířat, jako jsou křečci, fretky a různé druhy opic. Navíc byla zjištěna infekce i u zvířat chovaných v zoo, u lvů a tygrů," popisuje virolog Jiří Černý z Fakulty tropického zemědělství, který je vedoucím zmíněného centra. Riziko přenosu podle něj existuje všemi směry, tedy ze zvířat na lidi i z lidí na zvířata.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článek"V současnosti se zoologickými zahradami pracujeme na výzkumu koronaviru. Je známo, že může infikovat i ohrožená zvířata, a to je nutné vzít v potaz i z hlediska jejich ochrany ve volné přírodě," říká Jan Banout, děkan Fakulty tropického zemědělství.
Pokud by se někdo chtěl do výzkumu se svým domácím mazlíčkem zapojit, stačí, když navštíví svého veterinárního lékaře a nechá zvířeti odebrat vzorek krve. Test půjde na náklady výzkumného centra.
"Z něj by pak měl veterinář izolovat sérum a kontaktovat nás, my zajistíme převoz," říká Černý. Jeho pracoviště už takto otestovalo čtyři vzorky, všechny zatím byly negativní.
Svůj výzkum chtějí vědci ze zemědělské univerzity zaměřit i na hospodářská zvířata, u nichž by případné rozšíření nákazy mohlo mít vážný dopad na chovy, a tím pádem i na dostupnost masa.
"V Nizozemsku a Dánsku byly zaznamenané infekce koronaviru na kožešinových farmách a ve dvou případech tam přešla z norků na lidi," upozorňuje virolog. Kožešinové farmy jsou sice v Česku již od roku 2019 uzavřené, nákazu ale nelze vyloučit ani u jiných zvířat ve velkochovech.
Podle Černého se koronavirus specializuje na savce, ne všichni savci jsou jím ale ohroženi. Například prasata mu odolají. Přitom právě ta hrají podle Černého důležitou roli v evoluci virů chřipky. Nakazit se mohou například i kmeny ptačí chřipky, které se pak v jejich těle mohou zkřížit se savčími chřipkovými kmeny a poskládat se do takové podoby, že jsou schopné nakazit i člověka.
Domestikovaná zvířata podle Černého představují určité riziko nákazy, a to nejen aktuálním koronavirem, ale i celou řadou jiných nemocí. Někdy i vážných. Také těm se bude vědecké centrum věnovat. Za příklad dává vzteklinu či nemoc šílených krav, která se při přenosu na člověka rozvinula v Creutzfeldt−Jakobovu chorobu, smrtelné onemocnění napadající nervy v mozku.
"Celý proces domestikace zvířat nastal už v době kamenné a mezi lidi přinesl velké množství patogenů, které jsme do té doby neznali. Tehdy se do naší populace zřejmě dostaly i pravé neštovice a spalničky," přibližuje Černý.
Nové výzkumné pracoviště bude spolupracovat také s Centrem pro výzkum chování psů při Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů. To se chce zaměřit na vývoj způsobu identifikace lidí nakažených nemocí covid-19. Psi by mohli být schopni toto onemocnění vyčmuchat.
"Z výzkumů je známo, že psi jsou schopni rozpoznat specifický pach lidí s různým onemocněním. Této schopnosti chceme využít," uvádí Iva Langrová, děkanka zmíněné fakulty. Podle ní je už nyní známé, že virus je po 24 hodinách v pachových stopách mrtvý, metoda by tedy měla být pro psy bezpečná.
"Pokud by se povedlo takto psy vytrénovat, byl by to poměrně levný a spolehlivý test. Jejich čich je skutečně fenomenální," dodává Černý. Právě na čich v souvislosti s koronavirem se podle něj budou muset vědci také zaměřit. Ztráta čichu a chuti totiž patří u nakažených lidí mezi časté příznaky.
"Pokud by to u psů vedlo k tomu samému, mohl by to být velký problém, protože je používá policie například na hledání drog či bomb a záchranáři na hledání lidí," zamýšlí se virolog. Tuto práci policie a záchranářů by pak mohl koronavirus znemožnit.
