Která řešení podle vás budou v příštích letech pro smart city klíčová?

Elektronizace služeb a chodu úřadu vůči občanům i obcím je zásadní. Kolín se stal na poli využívání IT technologií v řízení města a služeb občanům lídrem v rámci České republiky. V 1. ročníku soutěže Chytrá radnice, kterou vyhlásil Úřad vlády, získalo 30tisícové město na Labi první místo a porazilo i Prahu.

Chybí "opisování" dobré praxe

V zavádění opatření pro chytrá města preferujeme funkční a účelná řešení, o kterých jsme přesvědčeni, že budou přínosnými pro naše obyvatele, úředníky, v nejlepším případě pak pro obě skupiny zároveň.

V současné době vidím jako největší výzvu pokrytí celé republiky vysokorychlostním internetem, což je základ, na kterém poté lze stavět jakoukoliv nadstavbu. Zároveň je velmi důležitá koordinace a podpora shora (od státu), ta v Česku, stejně jako koncepce využití technologií ve prospěch občanů, chybí. Mnohé projekty jsou tvořeny zdola (obce, firmy) a často se pak stává, že pro stejný problém máme různá řešení, která někdy nejsou kompatibilní. Je to plýtvání potenciálem, energií i penězi.

Chybí nám sdílení dobré praxe, spolupráce vlády, samospráv a soukromého sektoru je zásadní. Pokud někde něco funguje, proč to "neopsat" a nepoužít dále. Inspirací je spousta.

Potřebujeme nejen elektronizovat úřady, aby si lidé mohli vše vyřídit z pohodlí domova třeba večer nebo o víkendu a nemuseli na úřad, ale také pracovat edukativně, vysvětlovat přínosy a efektivitu těchto řešení. Lidé o nich musí vědět a musí vědět, že jsou pro ně zjednodušením. Jinak to nebude fungovat.

Důležitou součástí je i energetický management. Zavádění komplexního elektronického monitoringu odběrů a optimalizace spotřeb v městských budovách, školách, školkách. Hospodařit rozumně s energiemi i vodou, analyzovat, hledat úspory a ty následně realizovat.

Svět se mění stále rychleji, staré principy i technologie mizí, nové se vyvíjí. Mladou generaci je nyní víc než kdy dřív nutné vzdělávat v souladu s aktuálním děním, novými poznatky a v reálném čase.

Zuzana Drhová, na ministerstvu pro místní rozvoj se zabývá podporou Smart Cities

Zuzana Drhová, na ministerstvu pro místní rozvoj se zabývá podporou smart cities

Foto: archiv HN

Koncept smart cities je spojen se začátkem 21. století, s novými technologiemi a jejich využitím ve velkých městech. Původní futuristické představy "měst budoucnosti" byly dost rychle opuštěny a dnes je koncept smart cities zaměřen na zlepšování kvality života měst všech velikostí, včetně venkova, a to pomocí nových technologií a nových postupů při správě či zapojování veřejnosti.

Digitalizace, správa a využití velkého množství dat pro řízení měst a obcí a zkvalitňování jejich služeb bude určitě motorem dalšího rozvoje. Tím druhým bude snaha dostat města i obce do maximálně šetrného režimu co do produkce znečištění, včetně skleníkových plynů, a spotřeby zdrojů, jako jsou energie, voda, suroviny, ale také chytré nakládání s územím. Nové technologie budou součástí řešení, jak se přiblížit k cirkulárnímu chodu, kde vzniká minimum znečištění a odpadů a vše se znovu využívá.

Budoucnost je v úsporách zdrojů

Jedním z hlavních zdrojů znečištění měst je doprava. Už dnes systémy inteligentního řízení dopravy přispívají k její větší plynulosti a nižšímu znečištění. Nicméně největší dopad na znečištění má fakt, že lidé cestují méně, po městě chodí pěšky či jezdí na kole, případně hromadnou dopravou. Aktuální zkušenost z období pandemické krize ukázala, že lze přepravní nároky snižovat rozšířením home officu s výkonem práce doma či v nějakém coworkingovém centru poblíž. Dobře to ilustruje, jak technologie mohou podpořit změnu chování, aby se žilo příjemněji, ale také úsporněji z hlediska zdrojů. Taková by měla být budoucnost smart cities.

Patří k ní i tzv. integrované přístupy, kdy se volí řešení, která mají více užitku. Příkladem je chytré veřejné osvětlení, které nepřesvětluje a neplýtvá energií, zároveň dodává pocit bezpečí a sbírá data ohledně znečištění či hluku, která po vyhodnocení umožní řešit problém v daném místě.

Data a jejich využití, cílená, a nikoliv plošná řešení − to je něco, co nás covid-19 naučil a co smart cities podporují a umožňují. Znamená to však změny v zavedených procesních postupech a nové formy spolupráce všech, kteří se na chodu a rozvoji měst a obcí podílejí.

Druhá zkušenost, kterou jsme získali, je poznání zranitelnosti měst a potřeby posilovat jejich odolnost, a to jak z hlediska technologické bezpečnosti, tak podporou rozvoje mezilidských vztahů a dobrého sousedství. Živé, multifunkční, energeticky úsporné a sociálně soudržné čtvrti vznikající na již nefunkčním území (brownfieldech) jsou ideálem, ke kterému můžeme i v rámci smart cities směřovat.

Jakub Rejzek, prezident Výboru nezávislého ICT průmyslu

Jakub Rejzek, prezident Výboru nezávislého ICT průmyslu

Foto: archiv HN

Smart city je hodně široký pojem, do kterého lze nabalit každé přání vizionáře. Když se začal termín chytré město objevovat, spojoval se s velkým nadšením, co všechno bude možné. Od automatického řízení aut po nabíjecí "smart" lavičky s wi-fi připojením a odpadkové koše, které si samy zavolají svoz.

Ve skutečnosti je smart řešení především pojmenování směru přirozeného vývoje. Musíme se naučit používat široké možnosti, které s sebou přináší dnešní vyspělá elektronika a digitalizace. A to především proto, aby nám sloužila. Sloužit nám bude, pokud chytré řešení ušetří čas a peníze, přinese potřebný uživatelský komfort.

Technicky dnes není problém pro města či obce vybudovat parkovací systém, který nám v reálném čase bude zobrazovat volná parkovací místa. Běžně platíme za parkování mobilem třeba v Praze, ale zobrazit obsazenost parkovišť přímo v mobilu aplikace nedokáže. Při přejezdu do Kolína je nám pražská aplikace k ničemu, potřebujeme kolínskou. To není příliš chytré řešení, že? Co takhle jednotnou aplikaci pro celý kraj, s informacemi o dopravě a parkovacích kapacitách? Nebylo by to více smart?

Stejně tak není problém vyřídit většinu komunikace se státem přes aplikaci v mobilu. Když umí banky ověřit identitu majitele účtu a povolí mu převést na ulici obrovské sumy peněz, proč bych nemohl mobilem nahlásit ztrátu dokladu a požádat o duplikát? Komfort a úspora. O to jde.

Sledování provozu na příjezdových komunikacích a vyhodnocování obsazenosti parkovišť, to už je dávno vyřešené. Umíme i automaticky vyhodnocovat hustotu provozu, propojovat data z dopravy a vyhodnocovat je. Abychom to všechno mohli používat, potřebujeme mnohem hustší infrastrukturu optických kabelů.

5G sítě budou rozvoji smart konceptů velmi pomáhat, ale bez zahuštění optické sítě nebudeme schopni docílit vysoké propustnosti na bezdrátových řešeních 5G. Města a obce se bojí dělat politiku, která je dovede ke kompletní připravenosti pro chytrá řešení. Investice obcí musí vždy doprovázet studie, kde všude má být připravená chránička pro zafouknutí optického vlákna. Neprovádí se koordinace projektů s poskytovateli elektronických komunikací a ani města ještě do chytré budoucnosti příliš nehledí.

Často mi přístup některých obcí připomíná developery bytových projektů. I u milionových nemovitostí chybí zásuvky pro elektromobily. Dodatečná montáž je drahá a složitá. Jaká je pak motivace tato auta používat? Bez komplexního přístupu založeného na zdravém rozumu budeme o smart city ještě dlouho jen mluvit. Vedení krajů, měst a obcí musí být odvážnější a myslet dál než ke konci volebního období.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Chytré město.