V dánské Kodani od roku 2001 vzniká čtvrť Ørestad, která je pomyslnou učebnicí toho, jak může vypadat spojení cirkulárního hospodaření a měst. Jedná se o plánovanou městskou část, která byla navržena najednou, s určitým záměrem. Budovy této obytné čtvrti jsou postavené z cihel z předchozích staveb. Okna, dřevěné trámy, beton i cihly se sem dovezly ze staveb, které se v minulosti jinde v Dánsku zbouraly, například ze starých školních budov nebo vysloužilých továren a dalších industriálních staveb. Je to důležité hlavně proto, že například v Česku tvoří stavební a demoliční odpady 65 procent celkového množství odpadu.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

I v Česku vznikají první náznaky cirkulárního stavebnictví. Například firma Biopekárna Zemanka koupila brownfield, bývalý hospodářský areál zámku v Osečanech u Sedlčan, který nyní rekonstruuje na výrobnu a návštěvnické zážitkové centrum. Celá stavba je laděná tak, aby byla cirkulární. Kromě stávajících materiálů používá i recyklované, jako například recyklovaný beton nebo jiné suroviny dostupné v místě. "Kromě stavebních aspektů řešíme i biodiverzitu kolem stavby, sdílené dopravní prostředky, zelenou energii či systém provozu, ve kterém je co největší míra recirkulace vody. Snažíme se co nejvíce eliminovat vznik odpadů," říká k projektu Soňa Jonášová, ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN), který na projektu s Biopekárnou Zemanka spolupracuje.

Pekárna je zajímavá tím, že jde o jeden z prvních příkladů soukromého komerčního provozu v Česku, jehož stavba se řídí principy cirkularity. "Nejsme žádné ekocentrum, které by za dotace stavělo něco udržitelného. Jsme normální firma, která chce ukázat, že i v tomto sektoru se dá stavět ekologicky. Navíc, pomáhají nám i památkáři, stavíme to v souladu s nimi," říká jednatel firmy Jan Zeman. Pekárna rovněž používá pouze ekologické čisticí prostředky s biosložkami, recyklované kartony a papíry a odebírá energii jen z obnovitelných zdrojů.

Odpadů bude přibývat

V městském prostředí se plýtvá téměř všemi zdroji. Do roku 2050 bude na světě devět až deset miliard lidí a z toho celých 75 procent bude žít ve městech. Už v roce 2025 se tak očekává globální roční nárůst produkce odpadů ve městech na 2,2 miliardy tun ročně. Vyplývá to ze tři roky staré studie britské nadace věnující se cirkulární ekonomice Ellen MacArthur Foundation. V současnosti přitom polovina všech odpadů v EU končí na skládkách nebo ve spalovnách a velmi neefektivní je i nakládání s ostatními zdroji. Například průměrné městské osobní auto stojí 92 procent času zaparkované, tedy bez využití, upozorňuje studie. Na tuto předpověď reaguje i Vojtěch Lekeš z platformy Next Institute, který s dalšími kolegy a ve spolupráci s architektonickým studiem Kogaa vyvinul takzvaný City Cell Prototype neboli městskou buňku. Jde o dřevěný přístřešek se zelení, který jímá dešťovou vodu a tím ochlazuje okolí. Hlavní částí prototypu je biofiltr, do kterého stéká dešťovka ze střechy, tam je zbavena nečistot a poté putuje do nádrží. Odtud pak pomocí kapkového závlahového systému přečerpává vodu k zavěšeným rostlinám na vnějších stěnách prototypu. Biofiltr mimo jiné pomáhá zadržovat dešťovku, která se poté odpařuje a zlepšuje tak okolní mikroklima.

Že se trend udržitelného cirkulárního stavitelství v Česku rozmáhá, potvrzuje i další, mnohem větší chystaný projekt. Rezidenční a kancelářská budova Top Tower developerské společnosti Trigema v pražských Nových Butovicích má ctít principy cirkularity a udržitelnosti hned v několika směrech. Počítá například se systémem zachycování a hospodaření se srážkovou vodou, která se má dále využívat v běžném provozu budovy nebo k zalévání zeleně na veřejně přístupné střešní zahradě. Bude energeticky úsporná a veřejně přístupná mají být i parkovací stání pod objektem díky sdílenému parkování. Investor zároveň počítá s tím, že Top Tower bude energeticky úsporná a získá certifikát LEED Gold (Leadership in Energy and Environmental Design), což je nejpopulárnější certifikace ekologického stavitelství na světě. Stavba by měla být vysoká 135 metrů a stane se tak nejvyšší budovou v Česku. Stavět se má začít v roce 2021 a za tři roky má být hotová.

Kompost už není pouze výsadou vesnic

Co se týče spojení cirkularity a městského života, daleko pokročilo například město Adelaide v Austrálii s 1,3 milionu obyvatel. Nyní kompostuje 70 procent veškerého organického odpadu. Americké San Francisco zase každý den rozdá 600 tun kompostu z organického odpadu místním farmářům, kteří pěstují potraviny, jež následně prodají ve městě. I v Brně vznikla studie, která spočítala, že kdyby se začal třídit a zpracovávat organický odpad od obyvatel a restaurací, znamenalo by to produkci biometanu dostatečnou pro pohon 129 CNG autobusů brněnské městské hromadné dopravy.

Město Brno ovšem nezůstalo jen u studie. Před dvěma lety moravská metropole pilotně otestovala autobus, který ke svému pohonu využívá kaly z čistírny odpadních vod přeměněné na bioplyn. Bylo to vůbec poprvé v Česku, kdy se takto získaná energie využila k pohonu městské hromadné dopravy. Autobus brněnského dopravního podniku jezdil dva měsíce. "S tankováním ani s provozem autobusu na bioCNG nebyl žádný problém," říká Petr Novotný z INCIEN, který na projektu spolupracoval. Čistě na bioCNG, tedy stlačený zemní plyn získaný z kalů odpadních vod, ujel autobus téměř pět tisíc kilometrů a spotřeboval 1600 kilogramů metanu. Škodlivých emisí uvolnil výrazně méně, než kdyby jezdil na klasická paliva, jako jsou nafta nebo benzin, a také o desítky procent méně, než kdyby jej poháněl LPG (zkapalněný ropný plyn). Testování autobusu poháněného špínou z městské kanalizace byl začátek projektu BioCNG pro města, který je postaven na principech cirkulární ekonomiky. Jeho smyslem je poukázat na fakt, že nejen odpadní vody, ale ani další biologicky rozložitelné odpady, které vznikají na území českých měst, nemusí lidé vnímat jako bezcenné materiály na vyhození, ale jako významný zdroj energie.

"Využití lokálně dostupného zdroje k výrobě pohonných hmot mimo jiné přispívá k větší energetické soběstačnosti a snižuje naši závislost na dodávkách paliva z cizích zemí. Testování dopadlo nad očekávání dobře, a tak věříme, že Brno bude inspirací pro další města," doplnila Soňa Jonášová, jež je spolu s Petrem Novotným autorkou projektu. Podobný systém jako v Brně nyní INCIEN pomáhá vytvořit i pro Prahu. Praha už na základě předběžné studie deklarovala zájem využívat bioodpad ze svého území, a hodlá proto postavit městskou bioplynovou stanici.

Cirkulární mohou být i městští farmáři

Kromě pohonu na bioplyn teď česká metropole řeší také otázku, jak navázat vazby s lokálními farmáři. Chce jim dát podmínku, že mohou na pražských pozemcích hospodařit, pokud půjdou ekologickou cestou v principu navracení organických látek do půdy. Letos proto hlavní město vyčlenilo 398 hektarů svých zemědělských pozemků, které nabízí k pronájmu za podmínek ekologického hospodaření.

Výrazným příkladem cirkulárního hospodaření je také Hotel Na Farmě v obci Choťovice ve Středočeském kraji, který v minulosti získal ocenění E.ON Energy Globe, známé jako ekologický Oscar. Návštěvníci zde najdou hotel s farmou, který je energeticky soběstačný. Projekt se skládá z několika částí, které na sebe navazují a vhodně se cirkulárně doplňují − zemědělská výroba navazuje na bioplynovou stanici.

Kromě energetické soběstačnosti farmy i přilehlého hotelu majitel Karel Horák aktivně spolupracuje například i s projekty sběru kávové sedliny, kdy odebírá a do půdy zapracovává kávovou sedlinu ze zrecyklovaných kapslí. Kapsle samotné dále procházejí procesem upcyklace, tedy zvyšuje se jejich hodnota a vyrábí se z nich limitované edice českých jízdních kol Festka. "Hliník je dlouhodobě jeden z nejpoužívanějších materiálů pro výrobu kol. Vyrobit z použitých kapslí od kávy jízdní kolo, a dát tak hliníku druhou šanci, pro nás byla obrovská výzva," říká Michael Moureček, spoluzakladatel firmy Festka. Hliníkové kapsle do kávovarů globálně představují velký problém. Důvodem je jejich složení. Kávové kapsle jsou totiž vyrobené převážně z hliníku, ale jsou potaženy ochrannou plastovou vrstvou a dalšími látkami, což komplikuje recyklaci, a mnoho firem se proto do ní ani nepouští.

Dálnice z odpadů z uranových dolů

A principy cirkulární ekonomiky se stále více využívají i v dopravních stavbách. Společnost Skanska například k výstavbě úseku dálnice D4 u Příbrami využila 490 tisíc tun kameniva z bývalých místních uranových dolů. Na opravu dálnic D1 a D2 zase použila do nového betonu rozdrcené cementobetonové kryty přímo z opravovaných úseků vozovek. Z celkového množství opravených silnic však produkty z recyklátů tvoří jen malý zlomek. Problém je, že se často neví, z čeho jsou staré stavby složeny, tudíž jaký materiál obsahují.

Právě stavebnictví a architektura jsou obory, které jsou pro budoucnost měst a obcí zcela zásadní. Práce architektů má totiž na krajinu a sídla velký vliv. Svou odpovědnost chápou například i mladí architekti z brněnské platformy aplikovaného výzkumu v architektuře a urbanismu Next Institute. "Stavebnictví je energeticky velmi náročný sektor a vytváří velké množství odpadů a emisí. Naším cílem je představit technologie a prototypy, které tento obor vrátí zpět do jeho přirozené podoby," říká Vojtěch Lekeš, programový ředitel platformy a klimatický architekt.

Cirkularita ve městech ale neznamená jen technologické či stavební vymoženosti. Být cirkulární se dá jednoduše za pomoci selského rozumu a trochy snahy. Například v Praze existuje spousta iniciativ, které ekologii podporují po svém. Jde třeba o bezemisní dopravu Rekola či carsharing Autonapůl, omezení plýtvání potravin díky iniciativě Zachraň jídlo nebo platformu Opravárna, která spojuje opraváře se zákazníky a dává věcem, které by jinak skončily v odpadu, nové využití.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Chytré město.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru