Investice do chytré bezpečnosti jsou potřebné, ukázala pandemie

Podle expertů se města i do budoucna více zaměří na využití technologií pro zvýšení bezpečnosti a odolnosti. "Díky softwarovým řešením pro modelování a simulaci různých scénářů mohou města lépe předvídat mimořádné události a zároveň na ně efektivněji reagovat," říká prezident Czech Smart City Cluster a bývalý děkan Fakulty dopravní ČVUT Miroslav Svítek.

Dosud se bezpečnosti a odolnosti měst věnovala asi desetina smart city projektů v Česku. Podle analýzy Smart City Innovations Institutu ve stejné míře města a obce investují i do informačních a komunikačních technologií a otevřených dat.

Energetické projekty tvoří přes 15 procent smart city aktivit a zhruba pětina projektů se věnuje dopravě. "Silně rezonuje i oblast životního prostředí a odpadového hospodářství," uvádí Radim Ševčík, ředitel Smart City Innovations Institutu, který ve spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj pořádá soutěž Chytrá města pro budoucnost.

Kraje a krajská města podle dat institutu stojí asi za 60 procenty smart aktivit. Stále více se ale mezi chytrá města řadí i menší obce s 10 až 50 tisíci obyvateli.

Covid může řadu projektů ohrozit

Krize podle Ševčíka posílila především tlak na digitalizaci. "Během pandemie se ukázalo, jakou výhodu mají municipality, které běžně využívají například robotickou automatizaci procesů při komunikaci s občany i pro interní chod úřadu."

Byť současná situace přinesla zvýšený tlak na rozvoj řady technologií, některé chytré projekty může do budoucna kvůli výpadku daňových příjmů ohrozit. Zatím ale města povětšinou v těchto aktivitách pokračují.

"Vliv na smart city projekty ještě nelze odhadnout, protože není zřejmý dopad současné situace na veřejné rozpočty. V tuto chvíli ale žádné projekty nerušíme," říká mluvčí Brna Filip Poňuchálek.

Jihomoravská metropole před třemi lety vytvořila například e-shop městských služeb Brno iD, kde si mohou obyvatelé koupit jízdenku na MHD, turistickou kartu, průkazku do knihovny i vstupenku do zoo. Pořídí tady třeba i čipové hodinky na sportovní aktivity, zaplatí poplatek za odpad a vyřeší rezidentní parkování.

Dalším chytrým nástrojem je portál data.brno.cz. Na něm město zpřístupňuje odborné i laické veřejnosti celou škálu datových sad, jejich analýz, interpretací a aplikací. Brno se také snaží zapojit občany do rozhodování o části rozpočtu. V participativním rozpočtu Dáme na vás mohou obyvatelé on-line navrhovat projekty ke zlepšení kvality života ve městě.

Ulehčit obyvatelům komunikaci s městem chce i Hradec Králové. Loni spustil Portál občana, který má postupně nahradit návštěvy na úřadech. Místo těch mohou lidé z pohodlí domova řešit s městem záležitosti týkající se třeba matriky, bydlení, dopravy či poplatků. Obzvlášť v době pandemie se tento nástroj ukázal jako velmi užitečný.

"Obyvatelé mají k dispozici inteligentní formuláře s automaticky předvyplněnými údaji, které úřad zná. Mohou zároveň využít funkci hlídací pes, která je upozorní na blížící se konec platnosti dokladu nebo termín úhrady poplatku," líčí mluvčí města Kateřina Šmídová.

Šetřit peníze i životní prostředí

Smart city aktivity Hradec Králové rozvíjí dál i v době krize. A podobná je situace i v Praze. "Projektová kancelář Smart Prague pokračuje v realizaci a přípravě projektů podle schválené koncepce do roku 2030. Celkově máme rozpracovaných zhruba 30 projektů," uvádí Michal Fišer, generální ředitel městské společnosti Operátor ICT.

Mezi zajímavé projekty patří třeba Chytrý svoz odpadu. V rámci toho město nainstalovalo přes 460 senzorů do nádob na tříděný odpad a sledovalo tak jejich zaplněnost a výtěžnost. Díky tomu se podařilo efektivněji nastavit frekvenci svozů i umístění nádob. "V rámci pilotního projektu jsme roční úspory vyčíslili asi na 1,8 milionu korun bez DPH," přibližuje ředitel úseku projektového řízení a fondů Matej Šandor, v jehož gesci jsou mimo jiné projekty Smart Prague.

Šetřit peníze i životní prostředí má i další projekt, který se zaměřuje na úsporu energií pomocí technologií v šesti městských budovách. Patří mezi ně například Obecní dům či Aquacentrum Šutka. Za 12 let má projekt snížit množství oxidu uhličitého vypouštěného do ovzduší o více než 37 tisíc tun a městskému rozpočtu ušetřit 86 milionů korun.

"Česká města se za poslední roky naučila vyčíslit konkrétní dopady využití technologií. Problémem je ale stále resortismus, kdy je často složité se domluvit na jednotném konceptu napříč různými oblastmi zájmu," upozorňuje Miroslav Svítek.

Jasná koncepce je zásadní i podle Radima Ševčíka. "Technologie můžete zavést i bez strategie, ale města tak v chytrá neproměníte. Řada obcí se to teprve učí. Za poslední roky se ale výrazně posunuly. Úspěšně tak přechází od zavádění izolovaných řešení ke komplexním projektům."

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Chytré město.