Mladá rodina z Prahy zažádala o přijetí dvouletého syna do školky na pražské Letné. Chodí tam i jeho starší sestra a rodiče chtěli, aby byly děti pohromadě. Neuspěli. Školka takto malé děti nepřijímá, nemá na ně kapacitu. "Brali děti podle spádovosti a věku a přijali pouze starší děti. Můj syn je v pořadí. V průběhu roku, až se budou uvolňovat místa tím, že se někdo třeba přestěhuje, snad bude moct nastoupit, protože už mu budou tři," říká Zuzana (jméno bylo redakčně změněno). Na Letné jsou sice jiné veřejné školky, ale místo také nemají.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

"Soukromé školky stojí hodně peněz, může to být třeba i deset tisíc měsíčně," dodala Zuzana s tím, že si asi prodlouží rodičovskou dovolenou a zůstane zatím se synem doma. Podobný scénář se každoročně odehraje v řadě rodin. Obcím, které školky nejčastěji zřizují, chybí prostory i personál na to, aby mohly vyjít vstříc všem. Česko patří k evropským zemím s nejhorší dostupností předškolní péče. Podle analýzy ministerstva práce tu pro děti do tří let chybí asi dvacet tisíc míst. Například v pražské čtvrti Zličín školky přijímají děti, které oslaví třetí narozeniny ještě před nástupem do školky. Pokud je mají třeba v září, mají smůlu. Kapacity se nedostává hlavně kvůli rychle se rozrůstající čtvrti.

"Do budoucna stanovujeme podmínku, že developer musí zajistit školu a školku podle počtu připravovaných bytů," říká zličínská starostka Marta Koropecká. I v Řeporyjích školka pojme všechny děti nad tři roky. Mladší ale ne. "V mimořádných případech, kdy je to těsně, přimhouříme oko, ale oficiálně je nepřijímáme," uvádí starosta Pavel Novotný (ODS). V Brně bylo ke konci června 1500 nepřijatých dětí, z toho přibližně tisíci z nich bylo méně než tři roky.

V případě nejmenších dětí není vždy překážkou jen kapacita. Někde je nepřijímají kvůli tomu, že péče o ně je náročnější. Například školky v Praze 11 podle mluvčí Anny Kočicové proto čerpají evropské peníze na zaměstnávání chův. Od září mělo chůvy dotovat ministerstvo školství. Jeho šéf Robert Plaga (ANO) ale novinku zrušil − chůvy podle něj byly navázané na povinnost přijímat do školek dvouleté děti, která ale nezačala platit.

Z dětských skupin budou jesle

Alespoň částečně kapacitu pro děti mladší tří let a v řadě obcí i pro starší zajišťují dětské skupiny. Vznikat začaly za peníze EU před šesti lety, nyní jich je kolem tisíce. Unie na ně přispívala, aby se rodiče mohli vracet dřív do práce. Vláda nyní schválila novelu, která má upravit jejich fungování. Nově, nebo spíš staronově se mají přejmenovat na jesle, změní se i způsob financování. Provozovatelé už nebudou muset čekat, zda uspějí s žádostí o evropské peníze. Dotace by jim měl každoročně posílat stát. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) si od nových podmínek slibuje, že jesle budou "růst jako houby po dešti". Z dosavadních reakcí na vládou schválený návrh, který se mnohokrát upravoval, to ale tak nadějně nevypadá. Kritici se obávají, že v obcích, kde se nedaří přijímat ani tříleté, by změny v zákoně mohly situaci naopak ještě zhoršit.

Klíčová je nová úprava věkové hranice. Do jeslí na rozdíl od stávajících dětských skupin budou děti moct chodit nejdéle do 31. srpna následujícího roku poté, co oslaví třetí narozeniny. Starší děti mají podle Maláčové nastoupit do školky. Tam ale nemusí být místo, proto tyto novinky podle pirátské místopředsedkyně Olgy Richterové nemusí v praxi fungovat.

"Hrozí, že dnes již přetížené školky nedokážou pojmout děti ze zrušených dětských skupin a rodiče je nebudou mít komu svěřit," uvedla s tím, že podle ní by jesle a dětské skupiny i pro starší děti měly fungovat vedle sebe. Omezení věku dětí v jeslích kritizuje i ODS a TOP 09.

Opozici vadí i přísnější požadavky na šatny, toalety nebo místnost na spaní. Maláčová si představuje, že by jesle mohly vznikat při obecních školkách. Ne všude to ale půjde. "Na zřízení jeslí nemáme v mateřských školách kapacity ani žádné prostory," uvedla Petra Vaňková, ředitelka kanceláře Prahy 22, kam spadá třeba Uhříněves. Místní školky mají kapacitu 545 míst a jsou do posledního místa plné.

V jeslích jedině zdravotníci

Kritiku sklízí také novinka týkající se personálu jeslí. Ve stávajících dětských skupinách mohou o děti pečovat sociální pracovníci, zdravotníci či pedagogové. A počítal s tím i návrh novely, který ministerstvo práce poprvé předložilo v roce 2018. Na poslední chvíli ale potřebnou kvalifikaci omezilo pouze na lidi, kteří mají alespoň minimální zdravotnické vzdělání. Podle Maláčové šlo o požadavek koaličního hnutí ANO. Zdravotní sestry se staraly o děti v jeslích, které fungovaly za minulého režimu.

Nového nastavení se obává šéfka Asociace provozovatelů dětských skupin a mikrojeslí Daniela Celerýnová. "Neumíme si představit, jak zdravotníky seženeme a zaplatíme," uvedla. Podle hlavní sestry z pražské Nemocnice Na Františku Hany Veselé se zdravotnické vzdělání v jeslích může hodit. "Nejmenší děti vám třeba neřeknou, co je bolí," říká.

Veselá pracovala v jeslích v osmdesátých letech, kdy sama měla malé děti a péči o ně by obtížně ladila s nočními směnami v nemocnici. Právě sladění práce a rodiny by podle ní sestry z nemocnic mohlo do jeslí nalákat i nyní. Nebo také vyhoření a potřeba změnit práci. "Nebude to dramatický odliv, ale my v nemocnicích opravdu potřebujeme každou sílu. Všude hledají sestry, je jich málo," poznamenává Veselá.

Novela počítá s tříletým přechodným obdobím. Dětské skupiny tak mají čas provést změny do roku 2024.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+