Dlouhé čtyři dny a čtyři noci se lídři zemí EU dohadovali na vzniku mimořádného fondu obnovy, který má pomoct evropské ekonomice ochromené pandemií koronaviru. Z celkového balíku 750 miliard eur nakonec Česko dostane 8,7 miliardy eur. A vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) musí začít urychleně připravovat projekty, které se z těchto 230 miliard korun zaplatí.

Babiš po návratu z jednacího maratonu v Bruselu hned nastínil, za co by si peníze představoval utratit. Vyzdvihl zejména automobilový průmysl, zdravotnictví, digitalizaci státní správy nebo stavebnictví. "Potřebujeme investovat. A je potřeba to připravit a představit Evropské komisi co nejdříve," zdůraznil.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Právě komise bude čerpání peněz každé zemi schvalovat. Přípravu plánu projektů, které jí Česko předloží, bude mít na starosti ministr průmyslu, obchodu a dopravy a místopředseda vlády Karel Havlíček (za ANO). Spolupracovat bude s ostatními ministry, chce zapojit i opoziční strany.

230 mld. Kč

získalo Česko po pětidenním jednání evropských lídrů z nového fondu obnovy.

750 mld. eur

je celkový balík peněz, kterým chce Evropská unie čelit poklesu ekonomiky po pandemii koronaviru.

Do konce září Havlíček hodlá představit novou vizi českého hospodářství, jež zohlední koronavirovou krizi a vyjde i z loňského vládního investičního plánu do roku 2050. "Nastavujeme to na horizont 10 let, respektujeme ekologické ambice Evropské unie," připomněl loňský závazek unie směřující k ekologičtějšímu hospodářství.

Evropské "pandemické" miliardy proto nebude možné použít na jakýkoliv projekt. Plán investic by měl vycházet z toho, co komise už dřív označila za priority, jimž by se Česko mělo věnovat.

Tou je právě zmíněná ekologie. Na ni musí mířit třetina českého podílu z fondu, tedy téměř 80 miliard korun. S tím Česko podle všeho dopředu počítalo: podle zdroje HN z Úřadu vlády má polovina této sumy jít na program obnovy po útlumu těžby uhlí v Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Zaplatí se nejen revitalizace krajiny, ale i rekvalifikace lidí.

Bude také potřeba zlepšit úsporu energie, v čemž Česko v rámci Evropské unie zaostává. Podobně budou peníze směřovat na boj se suchem, což je jedna z priorit současné vlády. "Peníze by měly jít na zadržování vody v krajině, výstavbu malých vodních nádrží a rybníčků, výstavbu vodovodů a kanalizací v malých obcích a budování závlah," řekl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Komise také již dříve uvedla, že česká vláda by měla občanům zajistit lepší vzdělání. Například digitální dovednosti, aby byli lépe připraveni na důsledky automatizace výroby.

Ministr Havlíček vidí jako vhodné investice do takzvané chytré infrastruktury. "Neznamená to jen beton. Komunikace musí být provázaná s novými technologiemi a to už směřuje i do dalších oblastí, jako je ekologie," uvedl vicepremiér.

Zmínil třeba výstavbu nových železničních tratí. "Mám na mysli i železniční objekty s minimálními energetickými ztrátami a vybavené novými bezpečnostními prvky," řekl.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) HN sdělila, že za své ministerstvo vidí tři klíčové oblasti. Zejména chce zlepšit systém pracovních rekvalifikací a digitalizovat úřady práce. "Druhou prioritou jsou investice do sociálních služeb, zejména pobytových zařízení pro seniory," prohlásila Maláčová. Peníze by podle ní měly posloužit také na výstavbu nových jeslí nebo umožnit rodičům částečné pracovní úvazky.

Protože jednotlivé projekty placené z fondu obnovy musí schválit Brusel, Česko si bude muset dát pozor, aby peníze skutečně dokázalo vyčerpat. V minulosti mělo v případě evropských dotací problém připravit dostatek kvalitních projektů, na které by je mohlo použít. Podle loňského žebříčku Evropské komise bylo v rychlosti čerpání dokonce druhé nejpomalejší, horší už bylo jen Španělsko.

Vedle téměř devíti miliard eur z fondu obnovy bude mít Česko z evropského rozpočtu pro roky 2021 až 2027 nárok ještě na 27 miliard eur (718 miliard korun). Dalších 15,4 miliardy eur (410 miliard korun) si pak Česko bude moci vypůjčit. Podle Babiše země této možnosti využije, pokud to bude výhodnější, než za kolik si Česko půjčuje samo.