Zatímco dosud museli provozovatelé dětských skupin doufat, že uspějí s žádostí o peníze z eurofondů, nově jim dotace na provoz bude posílat stát. Kromě jistějšího financování je čekají i další změny − přejmenují se na jesle a navštěvovat je budou maximálně tříleté děti, o které se postarají lidé se zdravotnickým vzděláním. Novelu zákona v pondělí schválila vláda, účinná má být od července příštího roku.

"Rodiče by měli mít možnost vrátit se do práce, kdy chtějí," uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Stabilnější financování péče o nejmenší děti má podle ní vést k tomu, že míst pro ně přibude. Česko nyní patří v Evropské unii ke státům s nejnižší dostupností péče o malé děti.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Změna názvu není podle Maláčové jen kosmetická, naopak, slibuje si od ní to, že systém předškolní péče pomůže zpřehlednit. Dětské skupiny, kterých je asi tisícovka, vznikly v roce 2014 jako doplněk k přeplněným mateřským školám. Přijímaly roční až šestileté děti.

Nově na sebe mají zařízení navazovat − jesle budou pro děti do tří let, školky pro ty starší.

Jesle pro nejmenší

Do tří let

Do jeslí budou podle návrhu chodit děti nejdéle do 31. srpna následujícího poté, co oslaví třetí narozeniny. Spodní věková hranice je šest měsíců s tím, že takto malé děti budou součástí maximálně čtyřčlenného kolektivu.

Zdravotníci jako chůvy

O děti v jeslích se budou starat zdravotníci nebo absolventi speciálního kurzu pro chůvy, který bude také klást důraz na zdravotnické vzdělání.

Zaplatí stát i rodič

Jesle bude financovat stát. Vláda doufá, že jí na to přispěje Evropská unie, která dosud financovala provoz dětských skupin. Přispívat na péči o děti budou také jejich rodiče.

Přejmenování původně odmítala Legislativní rada vlády, nový název kritizovala i opozice. Proti byl například poslanec Jan Bauer z ODS nebo předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Podle ní může změna názvu provozovatelům přinést náklady navíc.

Spor se vedl také o zúžení kvalifikace, kterou budou muset mít pracovníci pečující o děti v jeslích. Původně se o ně mohli starat například sociální pracovníci nebo učitelé. Nově má jít pouze o lidi se zdravotnickým vzděláním. Podle Maláčové to vyžadoval koaliční partner, tedy hnutí ANO premiéra Andreje Babiše.

Šéfka Asociace provozovatelů dětských skupin a mikrojeslí Daniela Celerýnová má z nové povinnosti obavu. "Nedokážeme si představit, jak zdravotníky seženeme a zaplatíme," říká a dodává, že už dnes například nemocnice do svých dětských skupin berou jiné profese, protože sestry potřebují na péči o pacienty.

Jako věkovou hranici pro jesle navrhovala Maláčová původně čtvrté narozeniny dítěte. V nejnovější verzi se ale počítá s posledním prázdninovým dnem následujícím po třetích narozeninách.

I to opozici vadí. "Státní podpora by podle mě měla být minimálně do čtyř let věku," říká místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Omezení věku kritizuje i Bauer a Pekarová Adamová.

Česku podle letošní studie ministerstva práce chybí v zařízeních pro nejmenší děti zhruba 20 tisíc míst. Nedostatečná kapacita dětských skupin a školek komplikuje rodičům, především matkám, dřívější návrat do práce.

Ředitelé školek přijímají děti mladší tří let jen neradi. Pečovat o ně je náročnější a ve školkách k tomu chybí personál. Od letošního září měly školky podle původního plánu dostávat od státu peníze na zaměstnávání chův pro dvouleté děti.

Ministr školství Robert Plaga (ANO) však novinku zrušil, ještě než začala platit.

Nynější novela, týkající se jeslí, počítá s tříletým přechodným obdobím. Dětské skupiny tak budou mít čas provést změny až do roku 2024. Maláčová rodičům slibuje, že péče bude dostupnější. Záležet ale bude na tom, jak vysoká bude dotace na jedno místo a kolik budou připlácet rodiče.

Částky určí vláda vždy k 1. lednu nového roku. Novela počítá se dvěma možnými výšemi státní dotace: pět tisíc nebo 7,5 tisíce měsíčně na jedno místo. Z eurofondů dosud skupiny dostávaly osm až devět tisíc, nižší zamýšlená varianta tak podle Celerýnové stačit nebude.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+