Nestává se často, že by setkání před plánovaným rozhovorem začalo omluvou. Toto tak však začalo. Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák se omluvil autorce tohoto textu poté, co ji na Twitteru vyplísnil za to, že mu položila otázku ohledně připravenosti kraje na dřívější ukončení těžby v černouhelné společnosti OKD.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

"Do konce srpna připravíme energetickou koncepci kraje, kde počítáme se třemi alternativními zdroji, jež mají nahradit uhlí," uvedl nyní Vondrák (ANO) v rozhovoru pro HN.

Hejtman momentálně nejvíce řeší několik lokálních ohnisek nákazy koronavirem, která z kraje dělají nejpostiženější lokalitu v Česku. 

V rozhovoru Vondrák popisuje, jak ve skutečnosti vypadá chytrá karanténa, nebo že na strategické projekty, jako výstavbu vědecké knihovny, bude kraj muset využít peníze z evropského Fondu pro spravedlivou transformaci. "V momentě, kdy uspěju v krajských volbách, už nechci být dál poslancem," tvrdí o své další politické kariéře Vondrák.

Problémy šéfa hnutí ANO Andreje Babiše ho nezajímají.

HN: V Česku je nyní více ohnisek nákazy koronavirem, kromě Karvinska či Novojičínska jsou i v Kutné Hoře či v Jihlavě.

Přesto je v Moravskoslezském kraji nejvíce nakažených v zemi. Proč to došlo tak daleko?

Myslím si, že to má svůj systémový základ a ten spočívá v tom, že náš kraj je nejprůmyslovější v České republice. Je tady největší koncentrace lidí v těžkých provozech. Například v OKD je de facto vysoce infekční prostředí. Horníci spolu sjíždějí do dolů v klecích, v podzemí je teplota kolem 40 stupňů Celsia, je tam vlhko. Je to nejlepší prostředí pro šíření nákazy. Hraje v tom tedy roli i způsob fungování v dolech.

Ivo Vondrák (61)

◼ Rodilý Ostravan vystudoval Fakultu strojní a elektrotechnickou na Vysoké škole báňské (VŠB). V roce 1988 kvůli vědecké dráze vstoupil do KSČ. O dva roky později založil na VŠB katedru informatiky.

◼ V 90. letech působil ve výzkumných laboratořích v USA, v roce 1998 byl jmenován profesorem.

V roce 2009 se stal rektorem VŠB, podílel se i na projektu Národního superpočítačového centra v
Ostravě.

◼ Od roku 2017 je také poslancem za ANO. V letošních krajských volbách bude Vondrák opět kandidovat na hejtmana.

V případě, že vyhraje, chce složit svůj poslanecký mandát, protože ho to ve sněmovně nebaví.

21

nakažených bylo ve čtvrtek nově zaznamenáno v Karviné. Toto ohnisko nákazy koronavirem v kraji se postupně zmenšuje.

60 mld. Kč

by měly dostat strukturálně postižené kraje v Česku z evropského Fondu pro spravedlivou transformaci.

HN: Dá se říci, kdo je za to zodpovědný? Nejvíce nakažených se nejdříve objevilo na Dole Darkov na konci května…

V označování OKD jako viníka bych byl velmi opatrný. OKD nemůže za to, že těží uhlí, a zároveň nemůže jednoduše zavřít svůj provoz jako obchod nebo továrna. Ten důl je živý, musíte odčerpávat vodu, odvětrávat plyn a tak dále. Když jsem se na to ptal odborníků, tak říkali, že když se zavře těžba na týden, nemá to velké důsledky. Další týden už znamená ekonomické ztráty, a čím je výluka delší, tím to vede k větším škodám. Nicméně už při potvrzení prvních nakažených na Darkově mi odborníci řekli, že důl na několik týdnů utlumit lze, proto jsem to doporučoval.

HN: OKD však utlumilo těžbu na všech svých dolech až na začátku července. Navíc rozhodnutí o uzavření dolů si OKD a krajská hygiena přehazovaly jako horký brambor.

Myslím si, že to mělo rozhodnout OKD, které k tomu mělo pravomoc. Krajská hygiena k tomu pravomoc měla také, ale nejsem si jistý, zda k tomu měla dostatečné důvody. Po ukončení nouzového stavu v květnu jsme na zasedání krizového štábu po hygieně požadovali, ať otestuje pracovníky z dalších dolů. Odpověděli nám, že na dolech ČSM jsou jen jednotlivé případy nakažených, které souvisejí s Dolem Darkov. Když to vezmu zpětně, myslím si, že na Dole ČSM už tehdy nakažení byli, ale netestovalo se. Když se nedávno dělaly testy statistického vzorku lidí na Dole ČSA, tak se ukázalo, že tam nikdo nakažený nebyl. To rozhodování tehdy nebylo jednoduché.

HN: Každý den zveřejňujete statistiky o počtu nakažených lidí v kraji. Odkud tato data berete?

Mám je z chytré karantény, z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky, ke kterým mám přístup. Po ukončení nouzového stavu nám krajská hygiena přestala dodávat svá data o tom, kolik je nakažených, jak je nákaza geograficky rozložena a kde se šíří. Začali jsme se po tom pídit a dozvěděli jsme se, že právníci hygieně zakázali tato data sdílet, protože skončil nouzový stav a z hlediska ochrany zdravotních dat a GDPR není možné tyto informace předávat. Z dat, která získává kraj teď, dělám každé ráno grafy a analýzy a využívají je i hasiči a policisté, takže při zásazích znají alespoň adresy, kde se pohybuje někdo nakažený. Nicméně nemám přehled o tom, jak na tom je jaký cluster, takže se komplikuje organizování péče v nemocnicích a nemůžeme nic predikovat. Třeba to, že bylo ve společnosti Varroc Lighting 20 nakažených, jsem se dozvěděl až z oficiálních zpráv.

HN: Vy jste také upozorňoval na to, že hygiena nemá dostatek lidí na testování a vyhodnocování výsledků. Nakažení lidé si stěžují, že výsledky testů dostávají pozdě. Kde je chyba?

Ten stav neschopnosti nastal v okamžiku, kdy krajská hygiena přestala dávat data. Výsledkem bylo to, že v chytré karanténě sice rostly počty nakažených, ale nenarůstaly počty lidí v karanténě. Upozornil jsem hygienu, že někde dochází ke ztrátě informací. Hlavní hygienička i krajská hygiena přijaly nějaké opatření a zlepšilo se to. Dnes je v kraji asi 1800 lidí v karanténě a přes tři tisíce nakažených − to je podle mého názoru pořád málo. Další věc je, že do karantény posílají lidi kromě krajské hygieny i praktičtí lékaři. Jenže ti zasílají informace jen na správu sociálního zabezpečení − kvůli nemocenské. A když je v karanténě dítě či senior, tak se data od lékařů nikde neobjeví. Takže i to je náš další podnět, aby se tyto klíčové zdroje dat, tedy z krajské hygieny a sociálky, dostaly do chytré karantény.

HN: Funguje tedy chytrá karanténa, nebo ne?

Chytrá karanténa by fungovala, ale má nedostatky z kapacitních důvodů. Data do chytré karantény zadávají laboratoře a nemocnice. Nemohou je tam dávat praktici, takže když se někdo uzdraví, pokud to lékař nenahlásí na krajskou hygienu, tak to nikdo neví. Neřekl bych, že je chyba v chytré karanténě jako takové, ale v tom, že lidé nedělají to, co by měli dělat. Jsou unavení, takže se překliknou a vznikají situace, kdy se ze dne na den změní počet mrtvých. Já si své grafy dělám sám, ráno si otevřu všechny datové seznamy a zjišťuji, že se data mění i dva týdny zpátky. Ukazuje se, že se data ověřují, a je to strašně pracné. A v tom je velký problém. Chytrá karanténa bude fungovat tehdy, pokud budou zadefinované procesy pro všechny její uživatele. To by se mělo co nejdříve udělat − každý, kdo používá chytrou karanténu, by měl mít dáno, kdy a co má zadávat. A musí to opravdu zadat. Ideální by bylo mít to automatizované. Je tam celá řada nedostatků, které se musí vyřešit.

HN: Jaké další nedostatky to jsou?

Například u cizinců je problém v tom, že nedohledáte člověka, který se u nás nakazil, protože na něj nemáte kontakt a nevíte, s kým se v Česku setkal. Proto si myslím, že by bylo ideální, kdyby chytrá karanténa fungovala na úrovni EU. Nebo krajská hygiena eviduje nakažené podle toho, kde se nachází. Ale národní databáze má jinou metodiku a eviduje nakažené podle trvalého bydliště. V uvozovkách jsem rád za to, že jsme si tuto krizi prožili, protože ukázala, kde jsou slabá místa. Perfektně to fungovalo do chvíle, kdy jsme v kraji měli tisíc případů, což bylo v nouzovém stavu.

Najednou jich je o dva tisíce více a zjistilo se, že to karanténa nestíhá. Krajské hygieně pomáhali kolegové z jiných krajů, ale ti měli jiné metodiky, a tak nakaženým řekli, že když nemají výsledky testů, mají jít do práce v roušce.

Karanténa je vězení

HN: Uvažujete o vyhlášení stavu nebezpečí v kraji, jako jste uvažoval v květnu, kdy se objevila nákaza na Dole Darkov?

Stavem nebezpečí lze řešit například koordinaci organizačních složek, ubytování zdravotníků, organizování akutní péče v nemocnicích, zásobování atd. Ale ten problém tady teď není, všechny složky normálně fungují. Jediný problém má krajská hygiena. Lidé volají po tom, abychom izolovali Karvinou, ale o tom neuvažujeme. V Karviné počet nakažených klesá a karanténou bychom nic nevyřešili. Počet zemřelých a hospitalizovaných v kraji v posledních dvou měsících také neroste.

Od konce nouzového stavu přibylo asi 30 lidí v nemocnicích vůči 1800 nakaženým. Nehrozí kolaps zdravotnictví.

HN: Z dat také vyplývá, že mezi rizikovými skupinami starších lidí tolik nakažených není…

Není, ale byly i případy úmrtí mladých lidí do 40 let. V kraji zemřelo 70 lidí, kteří by umřít nemuseli. Byl to vždy něčí otec, matka, dědeček, bratr, sestra. Myslím si, že naší povinností je lidi ochránit a být ve střehu. Problém je, že jako kraj nedokážeme zajistit plošné testování ve firmách, proto jsem po panu ministrovi zdravotnictví chtěl, aby se povolala armáda, ať s tím pomůže. Když jsme se bavili s panem profesorem Duškem (ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky - pozn. red.), tak říkal, že kdybychom nechali opatření, která stát zavedl v březnu, do konce roku, tedy roušky, dodržování odstupu a zavřené hranice, koronavirus vymře. Ale to v moderní společnosti nemůžete udělat.

HN: Vy byste to chtěl?

Nechtěl, tak se nedá žít. Pan Dušek měl spočítanou predikční křivku, kde v listopadu a prosinci byla nula nakažených. Jenže to by museli ta opatření zavést všichni.

Kdyby EU byla schopná o tom uvažovat v širším kontextu a nadhledu, tak by mohla celoevropsky zavést systém chytré karantény ve všech zemích stejně a hranice mohou být otevřené.

HN: Takové sledování občanů přece zasahuje do osobních svobod.

To se dostáváme do filozofické roviny, jestli je důležitější být zdravý nebo být svobodný. Protože být nemocný a svobodný asi taky není ideální. Na druhou stranu si myslím, že kdyby chytrá karanténa, a to se mnou spousta lidí nebude souhlasit, využila všech technologických možností, které máme, tak dnes není v této krizi. Kdybychom využívali data operátorů, s kým se kdo setkal, a to se dá zjistit a policie ty technologie má, tak nemusíme lidi dohledávat.

HN: Zákony umožňují použití těchto technologií jen v určitých situacích, například při sledování podezřelých a podobně.

Otázka je, jaké situace by to měly být. Poláci měli režim mnohem přísnější, havíř šel do karantény domů a kdykoliv mu hygiena zatelefonovala, tak se musel vyfotit v domácím prostředí a poslat jim zpátky fotku.

HN: To je jako ve vězení.

Ale karanténa je vězení, na to se bohužel musíme dívat takto.

Související

Peníze na strategické projekty hledáme v Evropě

HN: Moravskoslezský kraj přijde kvůli vládním opatřením proti šíření koronaviru o 1,5 miliardy korun. Kde se to nejvíce projeví?

Je to velký propad. Přirozeně se zrušila řada akcí, která se koná a stojí nás peníze - zrušily se olympijské parky, turnaj v plážovém volejbale, Colours of Ostrava.

To jsou miliony korun, které jsme ztratili na dotacích a jsou nenávratně pryč, protože na podzim všechny akce neuděláme a kvůli epidemiologické situaci by se asi ani udělat nedaly.

Vytvořili jsme si Fond strategického rozvoje, kde jsme měli asi 630 milionů korun. Ten fond jsme tvořili pro to, abychom mohli postavit vědeckou knihovnu a další budovy a ty peníze jsme teď přesunuli na hrazení výpadku z daní.

HN: Takže knihovna nebude?

Máme výhodu, že máme nejvyšší možný rating od Moody's. Takže si můžeme sáhnout na levné peníze z úvěrů. To je první náhradní zdroj. Už jsme udělali nějaký rámec a nechť si nové zastupitelstvo po krajských volbách rozhodne, zda je chce čerpat a pokračovat v investičních projektech. Mezi nimi je vědecká knihovna, galerie výtvarného umění a velký koncertní sál. Tyto projekty ale máme také ve strategických projektech programu Re:start a daly by se financovat z evropského Fondu pro spravedlivou transformaci (JTF), což by mohl být druhý zdroj.

Podle neoficiálních zpráv bychom měli spolu s Ústeckým a Karlovarským krajem dostat 60 miliard korun. To je poměrně hodně peněz, které by nám mohly tyto věci financovat.

HN: Ve Fondu pro spravedlivou transformaci, který zřídila Evropská komise, jsou peníze na proměnu strukturálně postižených regionů, především těch, kde končí těžký průmysl nebo těžba uhlí. Peníze se mají použít na čistou energetiku, mají řešit environmentální, ekonomické a sociální problémy. Proč by se z toho měla financovat kultura?

Kultura je změna sociálního fungování kraje. Vědecká knihovna není budova, kde se zaskladní svazky. Vnímám to jako budovu, kde začne fungovat komunita vědců a inovátorů. Klasickým a dobrým příkladem je vědecká knihovna v Praze v Dejvicích, kde se pořád něco děje. Takové místo v našem kraji chybí, kde by tito lidé mohli pořádat semináře na téma umělá inteligence, robotika a podobně. To by mělo fungovat v této knihovně, a proto je to náš strategický projekt, který souvisí s inovačním potenciálem, který se snažíme rozvíjet. Z Fondu bychom chtěli postavit i Centrum environmentálních a energetických studií, vybudovat vodíkovou stanici a hybridní stanici na elektrovodík a podpořit výrobu vodíku. Nejdůležitější projekt je pohornická krajina, která se týká trojúhelníku mezi Karvinou, Orlovou a Havířovem. Chceme ten prostor obrátit naruby, udělat z něj atraktivní místo a umístit tam malé a střední podniky. V tom vidím budoucnost, jít od velkých podniků směrem k malým podnikatelům.

Dřívější konec těžby v OKD zaplatíme

HN: OKD plánuje podle informací HN ukončit těžbu v regionu v roce 2022, což je dříve, než se původně plánovalo. Má kraj nějakou ucelenou koncepci toho, jak se na útlum těžby připravit?

Nyní pracujeme na energetické koncepci kraje, která má být hotova do konce srpna a má ukázat, jak jsme schopni se vypořádat s chybějícím uhlím. Dva miliony tun uhlí spotřebují naše firmy − Třinecké železárny, ocelárna Liberty, teplárna Veolia a další. Potřebují k tomu ale nějaký čas. Počítáme se třemi alternativními zdroji − s plynem, jádrem a obnovitelnými zdroji. Samozřejmě počítáme i s vodíkem, ale to spíš v dopravě než v energetice. Využití plynu a obnovitelných zdrojů řešíme v našem energetickém centru s našimi podniky. Jaderný projekt řeší jaderný ústav v Řeži. Peníze na transformaci energetiky by měly jít právě z JTF. Tato koncepce by měla být do konce srpna hotová a měla by jít na uhelnou platformu, kde se rozhodne o útlumu těžby. Přiznám se, že nejsem rád za to, co slyším, třeba od náměstka Landy (náměstek ministryně financí, pod kterou spadá firma Prisko, jež vlastní OKD − pozn. red.), který měl od začátku tendenci uzavřít doly co nejdříve.

HN: Doly jsou ale ztrátové, stát na ně doplácí.

Ano, ale on už to chtěl zavřít, když ještě ztrátové nebyly. Máte pravdu, že dotujeme ztrátový podnik. Ale pokud tady ten podnik nebude, tak to zaplatí obyvatelé tohoto kraje na teple. Třinecké železárny i Liberty budou mít problémy, budou muset zdražovat vstupy. Ekonomicky pro tento kraj není výhodné OKD zavřít, protože uhlí zatím nemáme čím nahradit. Poláci nám uhlí neprodají, sami ho nemají dost. A uhlí z Ruska je sice levnější, ale musíte k tomu přičíst transport a ekologickou stopu. Dopady na ekonomiku budou výrazně vyšší než to, co bychom zaplatili OKD, aby mohlo přežít.

HN: Připravujete také nějakou sociální koncepci?

Chystáme poměrně velký projekt, který se jmenuje Moje místo v MSK. Vytvořili jsme takzvaný pakt zaměstnanosti, který substituuje činnost Úřadu práce − snaží se chytře zmapovat požadavky firem a nabídky lidí. Chceme vytvořit mobilní aplikaci, kam by se lidé bez zaměstnání přihlásili a rovnou dostali nabídku odjinud. Tedy přesměrovat je přímo k zaměstnavateli. Aplikace bude fungovat do konce roku, protože očekáváme, že vzroste počet nezaměstnaných. Dobrá zpráva, která mě překvapila a která, myslím, dokazuje, jak se kraj zvedá, je, že tempo růstu nezaměstnanosti u nás není tak vysoké jako v jiných krajích.

Nejsem si jistý, jestli máme dávat tolik peněz do rekvalifikací

HN: Podívejme se na program Re:start, který se týká strukturálně postižených krajů, tedy Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského.

Nyní běží třetí akční plán, a projekty, které jsou možná klíčové, týkají se rekvalifikace lidí nebo modernizace silnic II. a III. tříd, byly zrušené. Mnoho projektů stojí, protože jednotlivá ministerstva nejednají dál. Jak vnímáte fungování tohoto programu?

Re:start je rámec. Když se dával dohromady, tak se hovořilo o tom, že by měl mít svůj vlastní rozpočet...

HN: Ten ale nedostal. Dostal přislíbeno nějakých imaginárních 42 miliard korun.

To jsem nikdy nerozporoval, že to jsou imaginární peníze, které tyto kraje dostávají podle toho, jak se nedočerpávají různé evropské operační programy. Problém vnímám také v tom, že zbytek krajů nelibě nese, že se jim něco ubírá ve prospěch těchto tří strukturálně postižených krajů. Tento postoj mě překvapuje, protože si myslím, že tyto kraje jsou v nevýhodě, mají startovací bloky postaveny dál než ostatní a musí se v nich více investovat.

HN: Proč tedy ty peníze nechodí a projekty stojí na ministerstvech?

Někde to skutečně stojí. Silnice II. a III. tříd řešil ještě ministr dopravy Ťok a překvapilo nás, že nám ty peníze nedali. Na druhou stranu jsme dostali miliardu korun na výstavbu nových fakult Ostravské univerzity.

HN: Ty se ale zatím nestaví, jsou tam nějaké komplikace...

Ty peníze mají, ale nějaké komplikace tam jsou, což je bohužel dáno podložím. To je vždy nevýhoda v tomto kraji. Do kraje jsme z Re:startu dostali celkem 3,7 miliardy korun. Je tam také celá řada projektů, o kterých se nyní rozhoduje, včetně ekologické dopravy, což jsou vodíkové autobusy atd.

Co se týče rekvalifikací, nejsem si úplně jistý tím, jestli je potřeba do toho dávat tolik peněz. Nejsem si jistý, zda jsme schopní přeškolit horníky a myslím, že to bude velký problém. Ale potřebujeme vychovat generaci, která bude schopná fungovat v novém technologickém kontextu. Mnohem důležitější jsou investice do energetiky, průmyslu 4.0, podpory technického školství, středních škol.

Z Re:startu jsme získali také peníze na snížení emisí velkých podniků. Například ocelárna Liberty měla loni svůj vůbec nejčistší rok. Když jsme hodnotili stav prachu v ovzduší v období nouzového stavu, tak byl vyšší kvůli lokálním topeništím. Ta jsou teď hlavním zdrojem znečištění v kraji, a právě proto budeme dál dávat peníze do výměny kotlů. Mám takový plán, že bychom podpořili i komunitní energetiku.

HN: Co by to konkrétně znamenalo?

Že byste si udělala svou malou elektrárnu u domu nebo ji nasdílelo více domů. Viděl jsem to v Německu, kde se to dělá v rámci takzvaných smart cities, které jsou uhlíkově neutrální. Na střechách máte různě nastavenou fotovoltaiku a díky tomu, že se Slunce během dne točí, osvětluje jiné domy a ony si navzájem tu energii předávají a akumulují. Myslím si, že to je něco, co by stálo za to rozjet i u nás. Tedy přejít od čistého spalování o řád výš, k výrobě vlastní energie pro vlastní potřebu.

HN: Zbudou po koronaviru pro Re:start ještě nějaké peníze?

Re:start je nově rámec pro evropský Fond pro spravedlivou transformaci a dle mého názoru je klíčový k tomu, abychom peníze z fondu dokázali využít. Pokoušíme se tu prázdnou slupku Re:startu vyplnit fondy z EU. Takhle to bylo původně myšleno, že do programu půjdou nevyčerpané peníze z operačních projektů. Ale ty jsou do jisté míry závislé na dobré vůli lidí na ministerstvech. Teď je to jinak. Re:start bude fungovat dál a z Fondu pro spravedlivou transformaci půjdou peníze přímo na jednotlivé projekty v Re:startu. Máme seznam projektů, některé jsou na úrovni toho, že zítra můžou začít jezdit bagry, některé jsou na úrovni idejí, ale je tady 55 projektů ve třech krajích, které jsou připraveny na to, abychom mohli začít čerpat peníze.

HN: Kdy ty peníze uvidíte?

Říká se, že budou v roce 2021.

Už nechci být dál poslancem

HN: V říjnu jsou volby do krajů a Senátu, vy znovu kandidujete a chtěl byste se stát hejtmanem. V kraji zatím ale nikde není vidět vaše předvolební kampaň. Kdy ji rozjedete?

Myslím si, že oproti mé kandidatuře v roce 2016 mám teď výhodu, můžu ukázat, zda se v kraji něco udělalo nebo ne. A myslím si, že image kraje se změnila, a to dost. Organizovali jsme zasedání Světové zdravotnické organizace, podpořili jsme plážový volejbal, Mistrovství Evropy v krasobruslení a podobně. Dohodli jsme se se současnými koaličními partnery (ANO, ODS a KDU-ČSL - pozn. red.), že budeme pokračovat, proto děláme i na zmíněné energetické koncepci. Všechny věci, o kterých jsme se tady bavili, jsou budoucnost. Podpora podnikání, nízkouhlíkových technologií, duální vzdělávání a budeme muset řešit zdravotnictví.

HN: Šéf hnutí ANO Andrej Babiš dlouhodobě prohlašuje, že si nepřeje, aby jeho lidé měli více funkcí. Vy jste hejtman i poslanec. Vzdáte se poslaneckého mandátu?

Už jsem ho předsedovi klubu nabídl. V momentě, kdy uspěju v krajských volbách, už nechci poslanecký mandát vykonávat dál.

HN: Proč?

Pro mě je atmosféra a práce v parlamentu nekonstruktivní a nemá jasnou vizi. Kdežto hejtmanství je pro mě architektura.

HN: V parlamentu má ale vaše hnutí většinu, prosazování vašich zájmů by mělo být jednodušší...

To máte pravdu, ale já tam nevidím snahu na něčem se domluvit. Podívejte se na chytrou karanténu - první, co se řešilo, bylo, jak to udělat, aby data z chytré karantény někdo nezneužil. Menšinová vláda to nemá tak jednoduché, že by všechno prošlo. Většinou se na tom musí domlouvat.

HN: Podporu ale vaše hnutí od ostatní parlamentních stran často má.

Má, ale ne vždy. Věci, které by se tam mohly řešit, se neřeší. Je to pro mě nekonstruktivní, nesnášenlivé, nenávistné prostředí a není to můj šálek kávy, to říkám na rovinu.

HN: Když jste kandidoval do Poslanecké sněmovny v roce 2017, řekl jste, že chcete prosadit věci, které pomohou kraji. Za tu dobu jste byl spoluautorem zákonů, které ale s krajem moc nesouvisí, například zákona o zřízení Národní sportovní agentury, zákona o právu na digitální služby nebo o výkonu ústavní výchovy...

Ale souvisí, hned vám řeknu které. Dnes leží na ministerstvu školství celý zákon o duálním vzdělávání, na kterém jsem pracoval rok a půl s týmem všech možných lidí, s náměstky různých ministerstev, lidmi z hospodářské komory, svazu průmyslu, zástupci živnostníků. Bohužel do toho vstoupil covid, ale nový, věcný návrh zákona leží ministru školství na stole. Druhá věc, která tam leží, je systematizace toho, že se budou moci ze Státního fondu pro infrastrukturu financovat silnice II. a III. tříd. Třetí je zákon, který se týká škůdců, kromě kůrovce máme problém se jmelím. Chtěli bychom prosadit, aby se majitelé stromů, které jsou napadeny jmelím a dalšími škůdci, o ty stromy postarali. To se také týká krajů. A ten poslední, který se týká kraje, je to, že se změnily odměny pro uvolněné zastupitele krajů, pokud jsou zároveň poslanci. Přišel jsem o 60 procent svého platu.

HN: Předevčírem server iRozhlas zveřejnil statuty svěřenského fondu Andreje Babiše, které jasně uvádí, že Andrej Babiš je jediným obmyšleným těchto fondů, má z nich tedy jako jediný zisk a de facto potvrzují jeho střet zájmů. Jak se na to díváte?

Já se o to vůbec nezajímám.

HN: Jak to?

Nezajímá mě to. Dle mého názoru je převedení firmy do svěřenského fondu formální záležitost, která možná vyhověla a možná nevyhověla zákonu, to já nezkoumám. Já mám tady svých starostí dost. Nejsem soudce, nechť to vyřeší ti, kteří k tomu jsou kompetentní.

HN: Proč jste v hnutí ANO?

Vnímám to jako hnutí plné lidí, kteří nešli cestou budování politické kariéry. Hnutí se vytvořilo tím, že byli osloveni různí lidé z různých oblastí, osobnosti, které do politiky přinesou potenciál svých zkušeností a znalostí. Zda jsou dostatečné, to nechám posoudit jiné. Vždy jsem to vnímal jako soubor lidí, kteří něco v životě dokázali. Taky si ale řekněme na rovinu, že to někteří nebyli schopní ustát a neustáli to. Má to vždy nějaký vývoj. Neměl jsem tu ambici, tak, jak to vidím u některých svých kolegů, začínat jako tajemník tajemníka, pak postupovat na celostátní úroveň. To mi připadá jako kariérní politika, která mi nehoví.

HN: Vám nevadí, že vaše hnutí nemá ideologii, nějakou tvář?

My jsme ideovou konferenci měli.

HN: Z ní ale nic nevzešlo.

Ano, nevzešlo. Ale shodli jsme se na tom, co tady chceme. Hnutí pro mě má potenciál. Já jsem středo-pravicový volič, vždy jsem jím byl a tak se i snažím konat. Nesmírně mi vyhovuje, že mě stranický sekretariát neúkoluje. Mohu garantovat, že za celých tři a půl roku byl jen jeden případ, kdy jsem dostal takový úkol, a to byla kauza orlovské nemocnice, kterou chtělo převzít město. Tam jsem se rozcházel s naším předsedou Andrejem Babišem, který řekl, ať nemocnici Orlové dáme. Já jsem mu řekl, že když ji městu dáme, tak tu nemocnici zlikvidujeme (Kraj loni rozhodl o přestěhování akutní lůžkové péče z Orlové do Karviné a Havířova. Proti tomu protestovali zdravotníci i místní občané. Orlová usilovala o převod nemocnice do svého majetku - pozn. red.). Nemocnice v Orlové teď funguje v režimu LDN, rozvíjí se tam ambulance. Vím, že to někomu může vadit, ale myslím si, že ta idea byla správná. To byl jediný případ, který jsem s panem předsedou řešil. Jinak to tady děláme tak, jak chceme my.

HN: Takže vám to takto vyhovuje, že nemáte ideologii v pozadí?

Přiznám se, že když jsem vstupoval do ANO, vnímal jsem hnutí více středo-pravicově. Teď je to strana široce rozkročená, jak se říká. Neříkám, že se mi to extra líbí, ale díky tomu mám možnost pomáhat skupině lidí, kterou považuji za ustrkovanou. A to je střední třída, jsou to malí a střední podnikatelé, lékaři, vysokoškoláci, výzkum. Tam si myslím, že mám možnost věci velmi ovlivnit, minimálně z pohledu hejtmana. Neznamená to, že se vším, co odhlasujeme v parlamentu, jsem šťastný, to říkám na rovinu, ale chápu, že jsou věci, které je třeba učinit po dohodě. Když je to v rozporu s mým svědomím, odejdu z hlasování.

HN: Vracíme se opět k tomu, proč jste tedy v hnutí, které se snaží prosadit něco, co je v rozporu s vaším svědomím?

Není strana, která by prosazovala vše, co by bylo v souladu s mým svědomím. Ať už je to ODS, Piráti, nikdo.

Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO).
Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO).
Foto: HN – Jiří Zerzoň
Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO).
Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO).
Foto: HN – Jiří Zerzoň
Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru