Ohledně názvu už je jasno. Dětské skupiny by se v následujících letech měly přejmenovat na jesle. Jejich provozovatele ale víc trápí jiná otázka: odkud budou čerpat peníze na provoz a v jaké výši. Vláda Andreje Babiše (ANO) o tom dosud nerozhodla. Pokud si nepospíší, zástupci provozovatelů odhadují, že by až tři ze čtyř skupin mohly zavřít.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Dětských skupin je v Česku kolem tisícovky. Vznikat začaly v roce 2014, původně jako alternativa k přeplněným školkám. Peníze na vznik a provoz dostávají především z eurofondů − dosud šlo o 7,5 miliardy korun. Za necelé dva roky ale toto financování skončí nebo se přinejmenším omezí. O dotacích na další sedmileté období se teprve jedná. Není jisté, zda Česko peníze na skupiny znovu dostane, případně kolik.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), pod jejíž úřad dětské skupiny spadají, proto sepsala návrh, který by nastavil financování ze státního rozpočtu. Slibuje si od toho, že stabilní přísun peněz povzbudí provozovatele, aby zakládali více jeslí. Česko patří k evropským zemím s nejhorší dostupností předškolní péče. Podle ministerské analýzy tu pro děti do tří let chybí asi 20 tisíc míst ve školkách i skupinách. Vládě ale Maláčová svůj návrh dosud nepředložila.

1,57 mld. Kč

by stát podle ministerstva práce a sociálních věcí získal na odvodech a daních od rodičů, kteří by se díky jeslím mohli vrátit dříve do práce. Vyšší varianta státního příspěvku by přitom rozpočet stála 1,38 miliardy.

Šéfka Asociace provozovatelů dětských skupin a mikrojeslí Daniela Celerýnová upozorňuje, že čas se krátí. Pokud se pravidla co nejdříve neodešlou do parlamentu, hrozí, že přechod mezi evropským a národním financováním nebude plynulý. "Bez toho by spousta dětských skupin zanikla. Dle našeho průzkumu až 75 procent," varuje Celerýnová. Obává se, že obzvlášť nyní, kdy je státní rozpočet kvůli koronavirové krizi napjatý, by se na dětské skupiny mohlo zapomenout.

První variantu návrhu ministryně představila na podzim 2018, o rok později přišla s novou verzí. Do třetice ministerstvo předlohu upravilo tento měsíc. Žádná z variant ale dosud na jednání vlády nedoputovala. Minulý týden přitom Maláčová uvedla, že koalice už se na finální podobě novely shodla a v pondělí ji schválí. Nakonec se ale dětské skupiny na pondělním jednání vlády vůbec neprobíraly. "Vlády se dnes bohužel nemůžu zúčastnit," napsala v pondělí HN ministryně a dodala, že návrh kolegům předloží příští týden.

Jesle podle něj budou určené dětem od půl roku do čtyř let. Zákon by měl být účinný od července příštího roku, počítá ale s tříletým přechodným obdobím, v němž by se stávající dětské skupiny řídily dosavadními pravidly. Maláčová v návrhu počítá se dvěma možnými výšemi státní dotace pro provozovatele − pět tisíc nebo 7,5 tisíce na místo. Ministerstvo spočítalo, že levnější varianta by rozpočet stála necelých 923 milionů ročně a dražší 1,38 miliardy. Na odvodech a daních od rodičů, kteří by díky jeslím mohli pracovat, by ale rozpočet podle ministerské analýzy získal 1,57 miliardy.

Na jaké ze dvou navrhovaných částek se koalice shodla, Maláčová neuvedla. "Detaily představíme, jakmile bude návrh schválen na vládě," uvedla minulý týden.

Ministerstvo financí v minulosti preferovalo pětitisícový příspěvek s argumentem, že jde o stejnou částku, jakou stát dotuje školky. Podle Celerýnové je ale nereálné, aby jesle s tak malým příspěvkem fungovaly. "My máme jednu chůvu maximálně na šest dětí. V mateřské škole máte jednu učitelku na 24 dětí," vysvětluje rozdíl mezi oběma typy zařízení. Dodává, že se 7,5 tisíce by asociace byla spokojená. Tato částka se přibližuje výši dotace z evropských fondů. Jde zhruba o osm až devět tisíc.

Provoz za pět tisíc od státu nepovažuje za schůdný ani ekonom z institutu CERGE­-EI Filip Pertold, který se tématu dětských skupin věnuje. I on varuje, že skupiny by kvůli tomu zanikaly, případně by se měnily na soukromé a rodiče by museli platit výrazně víc než dnes. Nyní se příspěvky od rodičů podle ministerské analýzy v jednotlivých regionech pohybují od 700 korun do 5,5 tisíce korun.

S tím, že rodiče budou na provoz jeslí přispívat i nadále, Maláčová počítá. Částku chce ale nastavit tak, aby pro ně služba zůstala dostupná. V minulosti plánovala příspěvek zastropovat na třetině minimální mzdy, což nyní odpovídá necelým pěti tisícům. Nyní návrh hovoří o tom, že výši příspěvku bude pravidelně stanovovat vláda.