Když vláda koncem dubna zmrazila ceny nájemného bytů, vysvětlovala to tehdy ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) především ochranou nájemníků s nižšími příjmy. Jejich rozpočet by případné zvýšení nájmu údajně neunesl. "Díky moratoriu budou mít jistotu, že jim v dnešní nelehké situaci náklady na bydlení neporostou," uvedla tehdy Schillerová. Po necelých šesti týdnech vláda na návrh Schillerové toto nařízení zrušila. Většina z majitelů se ale v době pokoronavirové krize ke zvyšování cen stejně nechystá.

Podle dat společnosti BezRealitky.cz z prvního kvartálu letošního roku Češi za nájemné průměrně platí 250 korun za metr čtvereční. To je meziročně o 2,5 procenta víc.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Pondělní rozhodnutí vlády vítá Jan Rafaj, generální ředitel společnosti Heimstaden Czech, která v tuzemsku spravuje přes 40 tisíc nájemních bytů. Vadilo mu, že zmrazení cen se týkalo každého. Kromě nájemníků, kteří se opravdu dostali do vážných problémů, z moratoria podle Rafaje těžili i lidé, kteří by pomoc jinak vůbec nepotřebovali. "Rozhodně nechystáme a nikdy jsme nechystali plošné zdražování," tvrdí Rafaj.

Spoluzakladatel Fondu českého bydlení Jakub Kořínek si myslí, že zmrazení nájemného příliš velký smysl nemělo. "Bylo schváleno v době, kdy rozhodně nebyly dány tržní předpoklady pro zvyšování nájemného. Podle mého názoru by k němu nejspíše nedocházelo ani bez zavedení moratoria," říká Kořínek, jehož firma vlastní v Česku 76 bytů.

Omezení cen nájmů platilo od 23. dubna. Jeho zavedení tehdy vláda kromě ochrany chudších nájemníků vysvětlovala tím, že nájemníci jsou během nouzového stavu proti majitelům bytů v nevýhodě. Kvůli nařízením omezujícím pohyb například lidé nemohli chodit na prohlídky jiných bytů. To by jim v případě zvýšení nájmu komplikovalo stěhování do levnějšího bytu.

Nouzový stav ale před dvěma týdny skončil. "Již tedy nehrozí ani zneužití silnějšího postavení pronajímatele vůči nájemníkovi, který si nyní může volně vybírat z široké nabídky bytů k pronájmu," vysvětlují zástupci ministerstva financí v aktuálním nařízení, které cenové moratorium ruší.

Kromě pronajímatelů vystupovala proti tomuto omezení také opozice. Skupina 30 senátorů se dokonce v polovině května obrátila na Ústavní soud, aby nařízení zrušil. "Moratorium bylo protiústavní a zlikvidovalo by trh s byty," říká senátor Tomáš Goláň (SEN 21), který byl jedním z těch, kdo ústavní stížnost podepsali.

Podle Goláně navíc nehrozilo, že by majitelé bytů mohli své silnější postavení vůči nájemníkům zneužít. Hrozilo by jim, že byt za vyšší cenu nepronajmou. "Pokud je kupní síla momentálně nižší, tak nájemné nikdy nebude přemrštěné," míní senátor.

Stále naopak platí zákon, podle kterého nájemníci bez příjmů nemohou až do konce července dostat výpověď z bytu kvůli tomu, že nejsou schopni platit nájemné. Dlužnou částku musí splatit do konce roku.

Ani tento návrh však podle Goláně nic neřeší. "Dostat pro neplacení nájmu nájemníka soudní cestou ven trvá minimálně 1,5 roku," říká senátor a daňový poradce. "Nájemníci by se tak mohli dostat pouze pod tlak, že je někdo chce z bytu vyhodit, ale nebyli by bezprostředně ohroženi tím, že o bydlení přijdou," vysvětluje Goláň.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+