Prohlášení tří ministrů zahraničí, současného Tomáše Petříčka a jeho předchůdců Lubomíra Zaorálka a Karla Schwarzenberga, k otázce izraelské anexe území na Západním břehu Jordánu způsobilo na české politické scéně divokou přestřelku. Málokteré zahraničněpolitické téma dokáže vzbudit takový zájem, aby se k němu během několika málo hodin vyjádřili nejvyšší státní představitelé. Ve svém prohlášení se tři ministři pustili na velmi tenký led, neboť v něm kritizují záměr izraelské vlády premiéra Netanjahua anektovat část Západního břehu Jordánu, tedy území, na které si nárokují právo Palestinci.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekTři signatáři argumentují nejen tím, že tento krok je ve sporu s mezinárodním právem a platnými rezolucemi OSN a dokumenty EU, ale také že anexe bude mít negativní lidskoprávní dopady na Palestince.
Prohlášení, které by v mnoha jiných zemích působilo jako snaha o velmi mírně vyjádřený nesouhlas s plánovanou politikou Izraele, u nás vyvolalo promptní, převážně negativní reakce. V jednom táboře se ocitli prezident Miloš Zeman a politici ČSSD, ANO a ODS, kteří kritizovali autory prohlášení za pokus změnit kurz české zahraniční politiky a podkopat naše vztahy se strategickým partnerem Izraelem.
Celá kauza se bude řešit dokonce ve sněmovně, kde poslanci zprava i zleva chtějí podpořit usnesení stvrzující naši přátelskou politiku vůči Izraeli. Česká republika patří již mnoho let k zemím, kde kritika Izraele přichází především z extrémně levicových kruhů, které jsou často pod vlivem postkoloniální a marxistické teorie a patrné tam jsou i antisemitské vlivy. Zato zbytek politického spektra, včetně toho nacionálně-pravicového, se staví silně za Izrael. Proto každý, kdo přijde i jen s jemnou kritikou Izraele, si může vykoledovat nálepku radikálního levičáka.
Ovšem vinit z něčeho takového "starého" konzervativce Schwarzenberga je přinejmenším nesmysl a ostatní dva signatáři do této kategorie také nepasují. Jejich kritika Izraele vychází jednoduše z toho, že případná anexe Západního břehu je jen obtížně slučitelná s ideou dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu, tedy řešení, se kterým počítá mezinárodní společenství a také Koncepce zahraniční politiky ČR.
S anexí území máme neblahé zkušenosti z let 1938 až 1939, říká Petříček o kritice izraelského plánu
Ti, kteří tak hlasitě odsoudili tři signatáře, se často odvolávají na to, že opravdoví přátelé Izraele rozumí složitému kontextu Blízkého východu, v němž Izrael svá rozhodnutí vůči Západnímu břehu činí, a nekritizují ho za ně. Tady je ale dobré zmínit, že izraelská společnost je v otázce anexe Západního břehu velmi silně rozdělena. Přibližně polovina obyvatel, kteří jsou proti, nechce, aby židovský stát kontroloval území, na kterém žijí více než tři miliony Palestinců. Také mnozí nejvyšší představitelé izraelských bezpečnostních složek, tedy ti, kteří složitému kontextu jistě dobře rozumí, již mnoho let tvrdí, že fyzická přítomnost Izraelců na Západním břehu není pro obranu nutná a že naopak okupace zhoršuje bezpečnostní situaci Izraele. Anexe, kdy by vznikly stovky kilometrů nových hranic a desítky checkpointů, kde by Izraelci kontrolovali pohyb Palestinců, by tuto situaci ještě zhoršila. Navíc případná anexe části Západního břehu definitivně zhatí možnosti pro vznik životaschopného Palestinského státu.
Ti, kteří se považují za opravdové přátele Izraele, by si tedy měli položit otázku, jaká je alternativa dvoustátního řešení a jestli je tato varianta dobrá pro Izrael. Jak bude prosperovat stát, který chce být současně židovský a demokratický, ale kontroluje životy milionů Palestinců? Pokud nevznikne Palestinský stát, Izrael může jednou čelit Sofiině volbě: buďto dát občanství milionům Palestinců a přestat být židovským státem, anebo jim ho nedat a být státem nedemokratickým, kde vedle sebe žijí lidé dvou kategorií se zcela odlišnými právy. Myslím si, že přátelé Izraele by měli udělat vše pro to, aby Izrael jednou před touto volbou nestál.
