Po vyjetí výtahem na střechu čtyřicetimetrové budovy Main Point Pankrác v Praze se návštěvník ocitne v parku. S hustým trávníkem pod nohami a okrasnými třešněmi, javory či muchovníky kolem. Projekt oceněný loni prvním místem v soutěži Zelená střecha je podle odborníků také ideálním příkladem využívání dešťové vody ve městě. Přebytečná dešťovka se v budově zachytává do šedesátikubíkové nádoby a slouží k zalévání. Podobných střech by v Česku mělo přibýt.

Napomoci tomu má novela vodního zákona, kterou v úterý projednají poslanci.

Ministerstvo životního prostředí chce, aby dešťovou vodu už od příštího roku využívaly všechny novostavby. Vegetací porostlá střecha je jednou z variant.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Podle ministra Richarda Brabce (ANO) budou mít investoři několik možností, jak s vodou nakládat. Mohou ji jen nechat vsáknout do země, odpařit v jezírku nebo třeba zužitkovat při zalévání. Hlavní je, aby neodtékala do kanalizace.

Tak tomu podle Jiřího Nouzy, prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví, u starších budov většinou je. Taková voda se dostane do řeky a odteče pryč. Návrh na její povinné využívání u novostaveb vnímá Nouza s ohledem na sucho jako pochopitelný a bezproblémový.

"Efektivní nakládání s dešťovou vodou považujeme za velmi důležité a plně ho podporujeme," potvrzuje Radek Ježdík, mluvčí Central Group, jednoho z největších stavitelů nových bytů v Česku.

"Náklady na vsakovací systém nejsou příliš veliké, do ceny bytů se proto promítnou jen minimálně. Naopak noví majitelé bytů budou mít dobrý pocit, že alespoň takto pasivně pomáhají české krajině," věří Evžen Korec, majitel developerské společnosti Ekospol. 

Už od roku 2006 sice platí vyhláška ministerstva pro místní rozvoj, která vyžaduje, aby byla u všech staveb dešťová voda přednostně zasakována do země, zejména ve městech to ale často není technicky proveditelné. Není-li to možné, nastupuje varianta regulovaného odtoku do vodního toku, a pokud ani to nejde, může být vypouštěna do jednotné kanalizace. Ve městech to bývá jediné řešení.

"Například většina území města Brna je pro zasakování nevhodná," říká mluvčí moravské metropole Filip Poňuchálek. 

Praha ostatní možnosti využití dešťovky už několik let vyžaduje vlastními stavebními předpisy, mezi městy je však spíše výjimkou.

Tam, kde voda končí v kanalizaci, často zbytečně zatěžuje i kapacity čistíren odpadních vod. "Oddělené kanalizace na splašky a na dešťovou vodu mají jen některá města a obce," připomíná Radka Vladyková, výkonná ředitelka Svazu měst a obcí. Například u rodinných domů lze vsakování s případným zadržováním vody pro zalévání podle Jaroslava Urbana z libereckého stavebního úřadu už dnes označit za obvyklé. To ale neplatí ve městech s hustou zástavbou, kde domy nemají zahrádky.

S novelou vodního zákona by se měly podmínky zpřísnit o to, že už nebude vyžadovat jen zasakování dešťovky, ale před svedením do kanalizace budou muset být vyčerpány i další možnosti jejího využití.

Ministerstvo chce také zvýšit dotace pro zelené střechy u rodinné výstavby (ze současných 500 na 800 korun na metr čtvereční) a snížit odvody za srážkovou vodu v případě, že budou mít komerční a městské budovy zelené střechy.

Nové povinnosti se stavebníci ani developeři neobávají. "Je ale potřeba diskutovat, jak by podobná opatření měla vypadat, protože ne vždy to, co je na papíře, je opravdu efektivní," upozorňuje Tomáš Kadeřábek, ředitel Asociace developerů. Investoři by podle něj měli mít volnou ruku při volbě způsobu využití dešťové vody, aby nejlépe odpovídal konkrétním podmínkám v místě stavby.

Žádoucí by podle Kadeřábka také bylo, aby se normy pro výstavbu sjednotily. "Různých norem, nařízení a podmínek pro stavění existuje velké množství a mnohé jsou již dávno překonané," dodává.

Ostatně i k přísnějšímu nakládání s dešťovou vodou nestačí jen vodní zákon. Změnit se musí také stavební zákon, který nyní připravuje ministerstvo pro místní rozvoj.

Efektivnější nakládání se srážkovou vodou u novostaveb jednoznačně podporuje aliance Šance pro budovy.

"Šetrné hospodaření s vodou v budovách problém sucha nevyřeší, ale je důležité. Přispívá i ke snížení emisí skleníkových plynů, protože snižuje spotřebu pitné vody na zalévání, a tedy i energie na její přípravu," vyzdvihuje ředitel aliance Petr Holub.

Podle něj by také bylo vhodné ve vodním zákoně definovat pojem užitková voda a možné způsoby jejího využití. "O tom teď jednáme jak s ministerstvem životního prostředí, tak s některými poslanci. Shoda na zavedení pojmu je, otázkou ale zůstává, zda to bude už v této novele nebo později. Je jasné, že musí projít odbornou diskuzí, nicméně raději bych to viděl v zákoně už nyní, třeba s odloženou účinností na jeden rok," uvádí Holub a poukazuje na to, že využívání dešťové vody má z pohledu ušetření té pitné velký smysl. "V rezidenčních i komerčních budovách jde na splachování 30 až 40 procent vody. Toto množství je možné pomocí dešťové a šedé vody (přečištěná voda z koupelny a kuchyně, pozn. red.) uspořit," dodává. Jen na střechu jednoho menšího bytového domu podle něj spadne za rok tolik srážek, kolik by naplnilo 25metrový plavecký bazén.