Brabec v dopise pro EU napsal, že se Česko hlásí k boji se změnou klimatu. Navzdory původní Babišově kritice

Ministr následně vyjmenovává oblasti, do kterých by Česko chtělo především investovat − jde například o renovaci budov, čistou mobilitu, boj se suchem nebo obnovitelné zdroje energie. Evropská komise chce, aby na tyto a další opatření na snižování emisí a boj se změnami klimatu šla značná část příštího společného evropského rozpočtu, který bude platit do roku 2027. O jeho definitivní podobě budou lídři členských zemí unie jednat příští měsíc.

Česko tím nyní zaujímá podobnou pozici jako Polsko. To se zatím jako jediná unijní země k cíli klimatické neutrality formálně nepřihlásilo, jak ale HN exkluzivně informovaly minulý měsíc, zaslalo ostatním státům unie a Evropské komisi podobný dopis jako nyní Česko. Zdůrazňuje v něm, že naplňování klimatických cílů je zcela klíčové a žádá po unii finanční podporu těchto snah.

Brabec za Česko také znovu potvrzuje, že v zájmu dosažení klimatické neutrality počítá s využitím jaderné energetiky. Opakuje, že "je třeba zachovat technologickou neutralitu energetických zdrojů". Odvolává se tak na platné evropské právo, podle něhož je věcí každé členské země unie, z jakých zdrojů získává energii. Vláda nedávno potvrdila záměr postavit další blok v Jaderné elektrárně Dukovany.

Dopis opakuje i další tradiční české postoje. Brabec v něm upozorňuje, že je nutné, aby se k razantnímu snižování emisí přihlásili i ostatní velcí světoví znečišťovatelé ovzduší. A prosazuje opatrný přístup k cíli snížit emise do roku 2030. Unijní země a Evropský parlament se původně dohodli, že k tomuto datu by měly emise v unii klesnout o 40 procent oproti roku 1990. Tisíce vědců sdružených při OSN ale následně upozornily, že takové snížení je příliš malé na to, aby bylo možné dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality.

Řada zemí unie i většina europoslanců proto požaduje navýšení cílů k roku 2030. Evropská komise prohlásila, že navrhne, aby to nově bylo 50 až 55 procent. To Česko dlouhodobě odmítá. I nyní ministr Brabec svým kolegům v unii píše, že "pro odpovědné rozhodnutí v otázce cílů k roku 2030 je nejprve nezbytné kvantifikovat skutečné dopady probíhající pandemie na hospodářství členských států a EU jako celku". Česko tedy tvrdí, že je nutné nejdříve podrobně zhodnotit, jak by snaha dosáhnout během 10 let rychlejšího snížení emisí dopadla na evropskou ekonomiku oslabenou pandemií nového koronaviru. Česko vyzývá, že cíle musí být realistické, "aby nedošlo k vážným dopadům na konkurenceschopnost členských států i EU jako celku".

Tento postoj podporuje český Svaz průmyslu a dopravy. "Není možné říci, že emise snížíme o řadu let dříve, aniž bychom věděli, kolik nás to bude stát, na co máme zacílit a kde to bude efektivní. Bez toho mohou mít opatření sociální dopady, které způsobí negativní reakci proti zelenému trendu, který je jinak v pořádku," prohlásil tento měsíc na videokonferenci místopředseda svazu Radek Špicar.

Nové cíle pro rok 2030, které by měla Evropská komise navrhnout, začnou platit jen tehdy, když je schválí členské země unie a europarlament. Pokud s nimi Česko nebude souhlasit, bude muset přesvědčit dostatek podobně smýšlejících států, aby je dokázalo zablokovat. Klimatická neutralita do roku 2050 je společným evropským cílem − to znamená, že některé země by mohly mít i v polovině století emise o něco vyšší. Vykompenzovaly by to ale státy jako například Dánsko či Rakousko, které počítají s tím, že dosáhnou záporných emisí, tedy že na svém území pohltí víc emisí, než vyprodukují. Česká vláda si zatím stanovila cíl snížit emise k roku 2050 o 80 procent oproti roku 1990.