Kvůli šíření nového koronaviru se premiéři či ministři členských států Evropské unie nemohou setkávat osobně v Bruselu. Přitom ale musí řešit zdravotní i ekonomické dopady pandemie − Evropu čeká nejhlubší propad hospodářství od třicátých let minulého století. Konkrétní plány na to, jak dopady na ekonomiku co možná nejvíc zmírnit, řeší na společných videokonferencích ministři financí členských zemí. Ale bez Aleny Schillerové (za ANO) − česká ministryně financí se jednání nezúčastnila ještě ani jednou (pozn. red.: Že se ani jedné konference ministryně neúčastnila potvrdilo redakci HN přímo ministerstvo financí. Podle pozdějšího vyjádření ministryně se jedné ze sedmi konferencí účastnila, detaily jsou v reakci ministryně pod článkem).

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Podle několika zdrojů HN je důvodem hlavně její velmi slabá ang­ličtina. Právě v tomto jazyce se jednání přes video konají. Na rozdíl od běžných schůzek v Bruselu není k dispozici tlumočení.

"Ministryně Schillerová se nezúčastnila ani jednou hlavně proto, že se prakticky nedomluví anglicky. Není schopna se svými kolegy z ostatních zemí o ničem vyjednávat. Přitom ve hře byly a stále jsou obrovské částky," řekl HN vysoce postavený zdroj z prostředí evropské politiky. Česko tak na videokonferencích zastupuje Lenka Dupáková, náměstkyně Schillerové.

Ministři financí jednali za poslední zhruba dva měsíce pomocí videokonference sedmkrát. Země EU na těchto jednáních řešily opatření za stovky miliard eur, ze kterých může mít prospěch i Česko. Jde například o možnost čerpat velmi levné půjčky na financování takzvaného kurzarbeitu. Skrze něj stát platí velkou část mzdy zaměstnancům, pro něž jejich firmy kvůli krizi nemají práci.

Ministři financí se domluvili, že celkově bude pro všechny země EU, tedy i pro ty s vlastní měnou, jako je Česko, v rámci společného boje s krizí připraveno 350 miliard eur, tedy téměř 10 bilionů korun. A ještě v květnu ministry čeká jednání o očekávaném návrhu Evropské komise na vznik zvláštního fondu na podporu ekonomiky, který by mohl celkově dosáhnout velikosti zhruba jednoho až jednoho a půl bilionu eur, tedy až 41 bilionů korun. Budou muset mimo jiné domluvit kritéria, na jejichž základě by se jednotlivé státy EU mohly k těmto penězům dostat.

Podle dvou zdrojů HN je Schillerová mezi unijními ministryněmi a ministry financí jedinou, která se nezúčastnila žádné ze schůzek věnovaných zvládání pandemie koronaviru. Informaci nelze ověřit, protože o účasti na videokonferencích EU nevede oficiální záznam, na rozdíl od standardních schůzek, které se před vypuknutím pandemie konaly osobně, většinou v Bruselu. Na ně Schillerová celkem pravidelně jezdila, loni i předloni se zúčastnila téměř tří čtvrtin z těch, které se konaly, sdělilo ministerstvo financí HN. Na rozdíl od valné většiny ostatních ministrů, kteří používali angličtinu, na nich mluvila česky. Na používání své mateřštiny mají ministři právo, na schůzkách je k dispozici tlumočení. Na videokonferencích ale tlumočníci nejsou.

Ministerstvo financí na dotaz HN vysvětlilo absenci Schillerové na dvou ze sedmi videokonferencí tím, že se kryly s jednáním parlamentu. O důvodech zbylých pěti neúčastí se nezmínilo. Na druhou stranu, zaneprázdnění jsou ministři financí všech zemí EU, včetně těch největších, a na vzájemná jednání si přitom čas našli. Premiér Andrej Babiš (ANO) zase v jednom případě přerušil zasedání vlády, aby se mohl zúčastnit videokonference Evropské rady, tedy summitu lídrů členských zemí EU.

Pořádáním schůzek přes videokonference členské země EU ušetří − například jedna cesta premiéra Babiše na dvoudenní summit do Bruselu stojí podle dat, s nimiž se HN mohly seznámit, zhruba 180 tisíc korun, přičemž tato částka nezahrnuje další stovky tisíc korun nákladů na dopravu leteckým speciálem a na premiérovu ochranku. Diplomaté a úředníci oslovení HN se ale shodují, že po odeznění koronaviru formát setkávání se pomocí videokonference nepřežije a země EU se rychle vrátí k osobnímu jednání.

"Přes video se dají projednávat témata, která nejsou příliš konfliktní, dají se sdílet vzájemné zkušenosti. Ale tam, kde není shoda a je třeba sbližovat zcela odlišné názory a hledat kompromis, osobní kontakt chybí," napsal HN vysoce postavený zdroj, který se za Česko různých videokonferencí opakovaně účastní. Dodal také, že velkou překážkou je nemožnost jednat neformálně v kuloárech v menších skupinkách zemí.


DOPLNĚNÍ 13. 5. 2018, 13:23:

Vyjádření ministryně Aleny Schillerové

Podle středečního článku v Hospodářských novinách jako ministryně financí zanedbávám své povinnosti směrem k EU, protože se údajně nedohovořím anglicky a Česko tím při důležitých jednáních přichází zkrátka. Mám k tomu několik věcných poznámek.

V Bruselu hovořím zásadně anglicky, tlumočníka nevyužívám. Na zasedání Euroskupiny a Rady Ecofin jezdím naprosto pravidelně. Osobně jsem se přímo na místě zúčastnila 20 z 24 proběhlých zasedání. Má vystoupení jsou vždy v angličtině (dohledatelné na veřejně přístupných záznamech), v angličtině vedu také bilaterální jednání. Na některých videokonferencích konaných v průběhu koronakrize mě zastoupila má náměstkyně pro mezinárodní vztahy, a to z jediného důvodu. Jako ministryně financí jsem musela být v Parlamentu, kde jsme prosazovali klíčová opatření na podporu ekonomiky a pomoc občanům naší země (pětadvacítka, moratorium). Ohrazuji se proti manipulacím, že tím mohlo dojít k jakémukoliv poškození postavení ČR při rozdělování evropských peněz. Naše pozice je v těchto probíhajících jednáních jasná a pevná.

Alena Schillerová

Reakce HN

Ministryně Schillerová se ve své reakci vůbec nedotýká podstaty článku, tedy faktu, že se neúčastní videokonferencí ministrů financí. Skutečnost, že dokud se jednání konala za osobní účasti, do Bruselu či Lucemburku celkem pravidelně jezdila, v článku výslovně zmiňujeme.

Stejně tak v článku nestojí, že zájmy ČR nebyly kvůli neúčasti ministryně hájeny. Uvádíme, že ministryni zastupovala její náměstkyně Lenka Dupáková.

Je pravdou, že ministryně Schillerová na jednáních, dokud se konala nikoliv po videu, ale za osobní přítomnosti, anglicky mluvila - respektive četla z papíru připravené stanovisko, jak je vidět na videozáznamech z jednání Rady ministrů. Podle informací HN z více zdrojů paní ministryně i na bilaterálních jednáních, které ve své reakci zmiňuje, komunikuje anglicky se značnými problémy.

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru