Berlín se konečně dočká nového letiště. Příslušný stavební úřad po několikaměsíčním zkoumání všech podkladů včera povolil, že vzdušný přístav jižně od Berlína a nesoucí jméno bývalého spolkového kancléře Willyho Brandta může 31. října odbavit první cestující.

"Dobrá zpráva je, že se konečně dočkáme nového moderního letiště. Ta špatná, že jeho provozovateli hrozí finanční krach," naráží tak server televizní a rozhlasové společnosti rbb24.de na několikaleté zpoždění a výrazné prodražení klíčového německého letiště.

Berlín měl původně tři letiště − Tegel a Schönefeld, která nadále slouží, a Tempelhof, uzavřený v roce 2008. Poté co začne sloužit nový komplex, stávající zastaralá dvě skončí a zůstane jenom letiště Willyho Brandta s plánovanou kapacitou 34 milionů odbavených cestujících ročně.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

6,5 miliardy

eur, tedy zhruba 175 miliard korun, stálo nové berlínské letiště.

Základní kámen stavby nového letiště byl položen 5. září 2006. Stavební práce se rozběhly v roce 2008 s tím, že letiště bude dokončeno během roku 2011. Avšak tento termín se několikrát odkládal. Poprvé se tak stalo v červnu 2010 kvůli novým, přísnějším bezpečnostním předpisům, které pro výstavbu letišť přijala Evropská unie. Navíc zkrachoval jeden z klíčových dodavatelů.

Termín dokončení byl opět posunut v květnu 2012, dokonce čtyři týdny před plánovaným otevřením letiště. Objevily se problémy například s nedostatečným protipožárním zabezpečením. Ukázalo se také, že byly objednány příliš krátké eskalátory a nějak se "zapomnělo" na kabelové šachty.

Náklady jsou ve srovnání s původním projektem zhruba trojnásobné. Kvůli chybám v projektu a četným stavebně-technickým závadám se vyšplhaly na 6,5 miliardy eur.

Dalším důvodem, proč má provozovatel letiště společnost FBB (Flughafen Berlin Brandenburg) obavy z budoucnosti, je koronavirová pandemie, kvůli níž se téměř zastavila letecká doprava.

Dosavadní berlínská letiště − starý Schönefeld, který před pádem zdi obsluhoval východní Berlín, a modernější Tegel sloužící Západnímu Berlínu, nyní dohromady průměrně odbavují kvůli koronavirové krizi méně než tisíc cestujících denně. Před pandemií to bylo přibližně 100 tisíc.

Je zjevné, že provozovatel FBB musí po uvedení letiště do provozu nejen financovat běžné náklady, ale ještě navíc začít splácet obrovské dluhy.

Experti z Technické univerzity Berlín spočítali, že společnost FBB, kde Berlín, Braniborsko a spolková vláda dohromady drží 63 procent akcií, naléhavě potřebuje minimálně půldruhé miliardy eur, aby odvrátila finanční kolaps, a dalších tři až čtyři miliardy eur, aby unesla splácení dluhů.