Prakticky od nuly postavil největší zbrojařskou skupinu Czechoslovak Group. Zachránil zkrachovalou automobilku Tatra. Ty dnes vydělávají miliardy korun ročně a vyvážejí do celého světa.

Jméno Jaroslava Strnada bylo dlouho spojováno jen s úspěchy. V posledních dvou letech se ale sešlo i několik nezdarů. Nepodařilo se nastartovat známého výrobce malých nákladních aut Avia a před měsícem také skončila insolvencí zatím jedna z největších misí průmyslníka Strnada − záchrana ostravské hutě Vítkovice Heavy Machniery (VHM) z dřívější skupiny miliardáře Jana Světlíka.

Strnad ještě s dalším známým podnikatelem Martinem Ulčákem, který minulý týden podlehl vážné nemoci, získali od Světlíka každý hned několik firem. Na záchraně hutí ale spolupracovali poslední dva roky spolu. Cílem bylo podnik provést insolvencí a znovu postavit na nohy.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

350 milionů korun

je minimální ztráta, se kterou počítá CE Industries z pokusu zachránit Vítkovice Heavy Machinery. Celkem do ní investovali 778 milionů. Nyní čekají, jak dopadne insolvence.

2,7 miliardy korun

činí obrat Vítkovic a 203 milionů provozního zisku EBITDA jsou plány CE Industries na letošní rok. Loni byl obrat necelé dvě miliardy a EBITDA 138 milionů korun.

Pro Strnada se jednalo o úplně nový byznys − oproti dřívějším firmám, které vždy měly nějaký finální výrobek, byla ostravská společnost se svým zaměřením na hutnictví a těžkou ocelářskou výrobu většinou subdodavatelem.

Strnad vzal své angažmá rázně. Převedl celou svou Czechoslovak Group na syna Michala a založil novou skupinu CE Industries, do které časem vložil svůj těsně majoritní podíl ve VHM. Minulý měsíc však majitelé ostravskou firmu opět poslali do insolvence.

E-aukce a záporné marže

Už začátek před dvěma lety byl podle Adama Šotka, předsedy představenstva CE Industries, složitý. Po první insolvenci VHM výroba prakticky dva až tři měsíce stála a většina zákazníků si našla nové dodavatele. Huť se je pokusila získat zpět nízkými cenami a doufala, že se je časem podaří opět zvýšit. Podle Šotka to ale nestihli.

"Ta firma prostě negenerovala pozitivní marže. Bylo to z několika důvodů. Tím prvním je zejména to, že ve světě existuje velký převis kapacit nad poptávkou," popisuje v rozhovoru pro HN. "Firma se navíc za 10 či 15 let prakticky dostala do komoditního byznysu, který tvoří asi 85 procent produkce. Jde o komodity, které se někdy prodávají i formou e-aukcí a podobně, což je obrovský tlak na marže," dodává Šotek.

E-aukcemi se navíc dnes už neprodávají jen metalurgické výrobky jako například ingoty, ale i produkty z těžkého strojírenství. Podobně musela VHM soutěžit například turbínové hřídele pro větrné elektrárny pro koncern Siemens Gamesa nebo nesériové výkovky a odlitky pro společnosti jako Thyssen či SMS Group.

Musela tak soutěžit i s producenty z Číny a výrobu to dělalo nerentabilní. Na kolena ji prý srážela i velká podinvestovanost. "Jen interní logistika uvnitř firmy, abychom ji napravili, aby to dávalo větší ekonomický smysl, by stála nižší stovky milionů korun," říká šéf skupiny CE Industries.

Hutní společnost i přes škrty a úspory v druhé polovině roku stále prodělávala zhruba 150 milionů ročně. Majitelé už nechtěli společnost dál dotovat, a VHM navíc bojovala s nedůvěrou bank, které ji také odmítaly financovat.

Vagony a obruče

Nyní tak začínají sčítat ztráty a přemýšlet, co dál. Strnadův CE Industries a Ulčákův E-Invest do opětovného rozjezdu ostravských hutí různou formou nainvestovaly téměř 1,5 miliardy korun. Za první jmenovanou šlo 778 milionů korun. "Pro nás se ztráta z kapitalizovaného úvěru a provozního financování přes speciálně založenou společnost pohybuje k dnešnímu dni okolo 350 milionů korun. Zbytek bude záležet na výtěžku insolvenčního řízení," uvádí Šotek.

VHM, i když je v insolvenci, má rozpracované zakázky za 560 milionů korun. Ty plánuje dokončit. Majitelé navrhli, aby se už firma nedržela pohromadě jako celek, ale rozprodala se po částech.

"Bude záležet na věřitelích, pro jakou cestu se rozhodnou. V úvahu připadá reorganizace nebo konkurz. Konkurz znamená rozprodej majetku za všech okolností, v případě reorganizace může dojít ke kombinaci prodeje některých částí VHM a přežití firmy v nějaké zmenšené podobě. My jen předpokládáme, že některé části jsou na tom tak špatně, že o ně nebude zájem. Už jsme tak uzavřeli například slévárnu nebo jednu část kovárny na velké výrobky, která je umístěná v areálu oceláren Liberty Steel. Obratově to představuje až třetinu firmy," vysvětluje Šotek.

Některé menší části VHM jsou už dnes v zisku, i když se jedná jen asi o 300 milionů z celkového plánovaného dvoumiliardového obratu firmy. Patří sem například montáže velkých drtičů autovraků a bílé techniky nebo opravy vodních elektráren a lodních hřídelí.

A jsou části VHM, které by si Strnadova skupina ráda koupila sama. "Kdyby aktiva firmy nikdo nekoupil jako celek, pak uvažujeme v rámci společností z CE Industries o provozování těžké mechaniky. Současná výrobní plocha by se tedy musela výrazně zmenšit. Chtěli bychom tam případně vyrábět železniční vagony na přepravu stlačených plynů. Životaschopná část je také výroba velkých obručí a výroba malých železničních kol," říká Šotek.

Na výrobu vagonů na LNG a další plyny se podnik snažil zaměřit už dříve, do insolvence ale výrobu nestihl rozjet.

Vstup na železnici

Vítkovice Heavy Machinery nebyly jediným ostravským byznysem Jaroslava Strnada. Spolu s nedávno zesnulým Martinem Ulčákem získali ještě některé provozy po další Světlíkově zkrachovalé firmě Vítkovice Power Engineering. V jejích objektech rozjeli společnost Vítkovické energetické strojírny (VES). Strnad navíc koupil i železničního dopravce Vítkovice Doprava a společnost se zaměřením na odpady Vítkovice Recycling.

Z VES nakonec Strnad odešel a přenechal ho E-Investu Martina Ulčáka. Na těch zbylých vítkovických firmách chce ale Strnad postavit nový byznys. V jedné ze získaných budov rozjeli například opravy železničních vagonů. "Je to takový náš start-up. Nainvestovali jsme do oboru, který se tu nikdy nedělal," říká šéf CE Industries. Na letošek si zde skupina naplánovala opravit zhruba čtyři stovky vagonů a utržit asi 160 milionů korun. Ale už za první čtyři měsíce plány překročili o čtvrtinu.

Jen v Česku se ročně opraví asi deset tisíc vagonů. "Není to jen lokální byznys, máme zákazníky i z Německa, Polska a Francie. Dříve platilo, že to byl byznys v okruhu 250 kilometrů. Ale je tu obrovský převis poptávky nad nabídkou. Prostor na růst tu je ještě opravdu velký," uvádí Šotek.

Růst chce CE Industries i rozšířením výroby − v Česku plánuje rozjet ještě jednu novou opravnu na zelené louce, kouká se i po možné akvizici na východ od českých hranic, například v Maďarsku. Vedle toho v železničním byznysu už nyní poskytuje pronájem vagonů, jejich parkování na vlečce v rámci areálu Vítkovic nebo provoz vleček pro některé průmyslové zákazníky.

Případný rozjezd výroby vlastních vagonů, kromě těch na převoz stlačených plynů, ale Šotek zatím příliš komentovat nechce. Jednalo by se prý o úplně jiný byznys, kdy by se firma zaměřovala spíše na sériovost výroby než na jednotlivé opravy. "Před měsícem a půl bychom možná hovořili jinak. Dnes ve spojitosti s koronavirem nevíte, co bude za měsíc, za dva," říká.

Byl to přitom Strnad starší, který se pokusil získat lounského výrobce železničních vagonů, firmu Heavy Machniery Services, dřívější Legios. Po letech se táhnoucí insolvenci ale Czechoslovak Group Strnada mladšího přeplatila Traťová strojní společnost.

Zpátky na začátek

Druhou větví, kterou chce nyní CE Industries rozjíždět, je práce s odpady. Pro zajímavost − právě obchod se šrotem stál na úplném začátku Czechoslovak Group. Nyní Strnad vlastní Vítkovice Recycling a vedle toho koupil například i slovenské Sberné suroviny Žilina.

"Chceme poskytovat komplexní odpadové služby průmyslovým podnikům. Přijedeme tedy do firmy a postaráme se o vše od šrotu přes papír, plasty až po tekuté odpady, jako jsou oleje a podobně," říká Šotek. Už dnes má společnost velké zákazníky, na Slovensku je to například automobilka Kia, v Česku firma AV Odpady. I zde má rozpracovanou další akvizici, hotová by měla být do dvou měsíců.

V obou těchto nových oborech chce letos CE Industries posilovat i finančně. Loni činily její tržby bez Vítkovic Heavy Machinery necelé dvě miliardy a provozní zisk před odpisy EBITDA 138 milionů korun. Pro letošek plánuje 2,7 miliardy a 203 milionů.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru