Už několikrát premiér Andrej Babiš zopakoval, že by měla Evropská unie zapomenout na razantní snižování emisí skleníkových plynů a soustředit se místo toho na boj s koronavirovou pandemií. S takovým požadavkem je ale v Evropě sám. Podle zjištění HN ho nepodporují dokonce ani Poláci, kteří přitom ambiciózní cíle evropské klimatické politiky tradičně odmítali. Polsko teď naopak tvrdí, že tlak na "zezelenání" ekonomiky bude klíčovým nástrojem pro překonání hluboké ekonomické krize, kterou pandemie nejspíš způsobí.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

"Investice, s jejíž pomocí snížíme emise, mohou také zvýšit zaměstnanost," tvrdí polská vláda ve stanovisku, které zaslala všem zemím unie. HN ho mají k dispozici.

Polsko v něm například zdůrazňuje, že je nutné "zrychlit rozvoj obnovitelných zdrojů energie". A vyzývá, že unijní státy "musí naplánovat oživení hospodářství tak, abychom neohrozili naše dlouhodobé cíle". Mezi nimi výslovně zmiňuje cíle klimatické. Hlásí se tak k názoru, že boj se změnami klimatu povede k přechodu na moderní technologie, čímž Evropská unie získá velký technologický náskok před světem, což následně podpoří ekonomický růst.

Lídři členských zemí, včetně Babiše, se loni v prosinci dohodli, že se unie musí stát do roku 2050 klimaticky neutrální. To znamená, že by se na jejím území mělo vypouštět jen minimální množství emisí. Ty, které se do ovzduší přesto dostanou, mají pohltit lesy nebo mokřady, vyvinout se k tomu mají také nové technologie.

Podle dohody by měla Evropská komise také navrhnout nový cíl na snížení emisí k roku 2030, aby bylo možné klimatické neutrality v polovině století skutečně dosáhnout. Podle dosavadní dohody měla unie k roku 2030 snížit emise o 40 procent. Komise už uvedla, že bude chtít cíl navýšit na 50 až 55 procent. Česko to odmítá.

Polsko se jako jediná země evropské sedmadvacítky k cíli klimatické neutrality do roku 2050 nepřihlásilo. Uvedlo, že svůj postoj znovu zváží v červnu. Teď ale Poláci své argumenty ve prospěch důrazu na "zelenou" Evropu podpořili ještě dopisem ministra pro klima Michala Kurtyky Evropské komisi a Chorvatsku, které v současné době unii předsedá. Také tento dokument mají HN k dispozici. "Naším cílem by mělo být vytvoření silného bezemisního evropského průmyslu," píše Kurtyka. A dodává, že to unii "dlouhodobě pomůže s diverzifikací dovozů, čímž se bezpečnost dodávek zvýší".

Babiš tak se svým prohlášením, aby unie "zapomněla" na svůj klimatický plán, nemá podporu ani států visegrádské čtyřky, jejíž země přitom jinak označuje za své nejdůležitější spojence. Nejde jen o Polsko − Slovensko se připojilo k dopisu, v němž 17 členských států veřejně zdůrazňuje, že plán na snížení emisí musí zůstat klíčovou prioritou unie a nástrojem na podporu inovací, a tedy i hospodářského růstu. Podle zdrojů HN byla jedním z motivů vzniku tohoto dopisu snaha reagovat na Babišovy požadavky, aby Zelená dohoda pro Evropu, tedy společný unijní plán na snižování emisí, přestala být prioritou. "Český premiér se tváří, že V4 je baštou skeptiků vůči boji se změnami klimatu. Jenže to už není pravda," řekl HN mimo záznam vysoce postavený zdroj blízký jednáním.

Babiš sice veřejně několikrát zopakoval, že nyní nemá smysl na Zelené dohodě pro Evropu trvat, už dvakrát se ale podepsal pod prohlášení, které tvrdí pravý opak. Lídři 27 členských států včetně Babiše naposledy ve čtvrtek podpořili dokument, v němž stojí, že "Zelená dohoda pro Evropu bude zásadní strategií pro inkluzivní a udržitelný růst". Podle Anety Zachové, šéfredaktorky odborného serveru Euractiv, zaměřeného na dění v unii, z toho plyne, že "až bude premiér zase říkat, že máme zapomenout na Zelenou dohodu pro Evropu, nemusíme ho brát vážně".

Podle zdrojů HN je důvodem toho, proč se Polsko nyní tak silně hlásí k záměru snižovat emise a přejít na zelený průmysl či energetiku, snaha získat na tyto cíle co nejvíc peněz ze společného unijního rozpočtu. "Polákům je jasné, že boj s klimatickými změnami je pro velkou většinu států naprostou prioritou," komentuje to zmíněný vysoce postavený zdroj.

Místo kritiky, která nemá velkou šanci na úspěch, tak prý Varšava raději usiluje o to, aby jí unie s bojem se změnami klimatu co nejvíc pomohla. Výdaje na snižování emisí budou tvořit značnou část nového společného evropského rozpočtu, který začne platit od příštího roku. O jeho podobě a o tom, kolik peněz každá země dostane, vyjednávají členské státy unie právě teď.

O tom, že Polsko bojuje za to, aby na snižování emisí dostalo z evropského rozpočtu co nejvíc peněz, svědčí i jeho citované stanovisko zaslané všem státům unie. Podle Varšavy "musí být prioritou, aby zdroje směřovaly do regionů, které to nejvíc potřebují a potenciál snížení emisí je u nich významný". Tomu přesně odpovídá situace Polska − to k výrobě energie stále používá zhruba z 80 procent uhlí. Podle dostupných odhadů by tak v jeho případě bylo dosažení klimatické neutrality vůbec nejdražší ze všech členských zemí.

Babiše v jeho veřejné snaze, aby unie "zabrzdila" své klimatické plány, podpořila část europoslanců. Necelá třicítka z nich vydala minulý měsíc prohlášení, v němž požadují, aby mezi priority Evropské unie už snižování emisí nepatřilo. Dopis podepsali i tři europoslanci za ODS. Evropský parlament jako celek ale naopak jasnou většinou hlasů podpořil stanovisko, které zdůrazňuje, že Zelená dohoda pro Evropu musí být "ústředním bodem" snahy překonat ekonomickou krizi vyvolanou příchodem pandemie nového koronaviru.