Ty součástky nefoťte, říká kategoricky mladík s rozevlátými vlasy a žlutým respirátorem. "Jinak je skoupí spekulanti a týmy, které ventilátor ještě nemají hotový. My pak nedodáme do nemocnic nic," vysvětluje.
Devětadvacetiletý doktorand Václav Ort spolu s profesorem Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT Karlem Roubíkem jsou v čele týmu, který vyvinul nový přístroj, jenž má pomoci dýchat pacientům nakaženým koronavirem. Má stát zhruba čtvrtinu toho, co stojí běžné plicní ventilátory. Ty jsou v době koronavirové krize nedostatkovým zbožím a jejich klasičtí výrobci je nestačí dodávat.
Ort s Roubíkem, který se vývojem plicních ventilátorů zabývá už 25 let, ale nejsou jediní, díky nimž přístroj existuje. Tým, který jej umožnil v rekordně krátké době vyvinout, má zhruba 30 lidí a další stovky dobrovolníků. S nápadem pokusit se vyvinout nouzové plicní ventilace přišel Tomáš Kapler z iniciativy Covid19CZ, který vědce z ČVUT propojil s dobrovolníky a firmami a vše koordinuje.
Hospodářské noviny byly první, kdo mohl do malé kladenské laboratoře, kde unikátní přístroj vznikl, nahlédnout. Podle původních předpokladů mělo vzniknout pouze 500 ventilátorů, které by v případě nouze pomohly českým nemocnicím. "Již ale máme objednávky na několik tisíc přístrojů z celého světa," říká Kapler.
První setkání
Tento pátek skončila slavnostně první etapa − vývoj. A většina lidí, která se na unikátním díle podílela, se také poprvé v životě po měsíční spolupráci skutečně viděla, když se sešla v sídle třebíčské firmy MICo, kde se budou přístroje montovat. Vše totiž dosud probíhalo on-line. "Každé odpoledne jsme se všichni spojili na chatu a říkali si, co je potřeba," popisuje Kapler.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekHlavního autora, profesora Roubíka, dokonce neviděl osobně nikdo − celý vývoj totiž řídil z chalupy v Krkonoších, kde v půli března skončil nejdříve v nedobrovolné, ale poté dobrovolné karanténě. "Kdyby kdokoliv z našeho týmu padl, tak je to špatné. Jsme dva, kdo mají to řešení v hlavě, tak se nechceme stýkat, potkávat, ani aby za námi někdo chodil," vysvětloval Roubík koncem března v rozhovoru pro HN. Striktní opatření dodržoval i Ort. "Byl jsem v absolutní karanténě, abych se nenakazil, než bude přístroj navržen. Cokoliv přišlo do laboratoře, jsem přestříkl dezinfekcí," popisuje.
Nyní přístroj, nazvaný CoroVent, prochází testováním a již tento týden by se mohla rozjet sériová výroba. "Testujeme jej souběžně v několika laboratořích. Děláme zkoušky funkčnosti a spolehlivosti, výsledky by měly být do půlky týdne," uvádí ředitel Elektrotechnického zkušebního ústavu Zdeněk Vališ.
Koncem druhého březnového týdne si Tomáš Kapler všiml zpráv, že je v italských nemocnicích kritický nedostatek přístrojů pro umělou plicní ventilaci. V té chvíli také vznikla iniciativa Covid19CZ, v níž nabídli pomoc státu v boji s koronavirem lidé z technologického světa. Kapler byl jejím členem a na úvodní schůzce přednesl nápad na sestrojení nouzové plicní ventilace.
Neskončit jako v Itálii
"Bylo jasné, že kdyby se ta nemoc rozjela jako v Itálii, tak je nejpozději v půlce dubna v Česku kritický nedostatek plicních ventilátorů," popisuje. Kapler se vzápětí propojil s profesorem Roubíkem z ČVUT a jeho tým začal nový ventilátor vyvíjet. Hned zpočátku se dohodli, že jej vyvinou co nejjednodušeji, aby se dal sestavit jako lego ze součástek, které jsou běžně na trhu, jen se případně mírně uzpůsobí.
Kapler také na sociální sítě napsal výzvu, že hledají jedince i firmy, kteří by se zapojili. "Uviděl jsem ji, zvedl telefon a řekl: Něco umíme, nabízíme pomoc," popisuje Tomáš Halva, ředitel české pobočky společnosti Beckhoff Automation, která vyvíjí a vyrábí řídicí systémy.
Experti z Beckhoffu vytvořili mozek přístroje − naprogramovali řídicí jednotku a elektrické zapojení. "Hlavní algoritmus jsme dali dohromady za pár dní a nocí, dva týdny se pak zkoušel. Zpočátku jsem pochyboval, že ten projekt se dá tak rychle zvládnout, ale když jsem viděl unikátnost a nasazení těch lidí, kteří na něm dělají, tak jsem začal věřit, že to dáme," říká Halva.
České ventilátory se chtějí prosadit ve světě. Zájem o ně má Jordánsko, Brazílie i Rusko
Podobně se do projektu zapojil holding MICo. Skupina vyrábějící průmyslové technologie například pro jaderné elektrárny nakonec celý přístroj kompletuje a vyrábí některé součástky, jež se nedaly koupit. "Sami jsme si už v únoru říkali, že plicní ventilace budou potřeba a že bychom s nimi byli schopni pomoci. Když byla možnost se zapojit, neváhali jsme," říká majitel skupiny Jiří Denner.
Klíčová byla zejména dceřiná firma MICo Robotics, sídlící v Prosetíně u Chrudimi. Ta navrhovala mechaniku a zapojení součástek. "Museli jsme najít součástku, která je dostupná v dostatečném množství a hodí se. Spoustu jsme jich vyřadili, protože nebyly vhodné," popisuje jednatel Michal Vychroň.
Letecká linka Kladno − Prosetín
Výrazně přispěl také Aeroklub Rakovník, jehož členové i několikrát denně létali z Prosetína do kladenské laboratoře se součástkami na ozkoušení. Zde se ukázala jedna z mála výhod současné krize − skoro prázdné letecké koridory. "Pouštějí nás teď skoro všude a kdykoliv, normálně to není možné, protože vzdušný prostor je zahlcený," pochvaluje si pilot Jakub Stavný s tím, že letečtí amatéři spojili příjemné s užitečným − létali a pomáhali. "Naši piloti si potřebují udržovat kvalifikaci a nalétat hodiny. V rámci toho tak pomáháme a převážíme zdravotnický materiál," dodává předseda aeroklubu Milan Köhler.
"Když jsem jel do Kladna autem, ztratil jsem půl dne. Takto to ve dveřích předáme pilotům a za tři hodiny už nám z Kladna volají, jestli ten ventil je dobrý a máme s ním pokračovat, nebo máme hledat jiný," popisuje Vychroň.
Nutní byli i lékaři, kteří dávali vědcům a technikům zpětnou vazbu a říkali, co potřebují. Především Lenka Horáková, jež pracuje na jednotce intenzivní péče v ústecké nemocnici. Na plicních simulátorech zkoušela jednotlivé prototypy a s kolegy také sepisovala, jak by se například měl přístroj ovládat, aby to bylo pro lékaře a sestry co nejjednodušší.
Musela také vyzkoušet, co přístroj vydrží − zjednodušeně řečeno se ho při zkoušení pokoušela rozbít. "Musíme si uvědomit, že jej lékaři používají ve stresových situacích. Takže jsme se ho snažili například přetížit a dostat do mezních situací, například rychlými změnami ventilačních parametrů," vysvětluje Horáková. Oceňuje zejména spolupráci obou skupin − tedy vědců i těch, kdo jejich nápad posunuli do výroby. "Bylo skvělé, že tam byli lidé jako Tomáš Kapler, který dokázal ten tým vést, ne jen shluk vědců, kteří management neumí," říká.
Nyní je největším úskalím to, aby byl dostatek součástek, z nichž se CoroVent skládá. Podobný nápad, sestrojit nouzové ventilace, mají i jinde po světě. Plán postavit plicní ventilace oznámily firmy jako General Motors, Tesla či Dyson a některé součástky vykoupily. Podle Dennera však nejsou tak daleko ve vývoji jako Češi. Součástky, které by mohly potřebovat, skupují tyto firmy ale pro jistotu dopředu. Například typ manometrů na měření tlaku, které se vyrábějí v Německu. "General Motors udělal objednávku na 400 tisíc kusů, přitom výrobce jich dělá 30 tisíc měsíčně," vysvětluje Denner. Manometry i kvůli tomu zdražily ze 400 korun na tisíc.
Ač mělo být ventilátorů původně jen 500 pro tuzemské pacienty, MICo si již teď zajistilo součástky nejméně na pět tisíc kusů. "Výroba nyní nabíhá, od května můžeme produkovat stovky kusů denně a kapacitu můžeme i násobně navýšit," říká Denner. Oslovují jej prý jak tuzemské nemocnice, tak okolní státy. Zájem mají například v Jordánsku, Estonsku či na Ukrajině. "Již máme předběžné objednávky na čtyři tisíce kusů, nejdůležitější je teď ale vyrobit přístroje, na které přispěly tisíce lidí z celé České republiky," dodává s poukazem na sbírku, v níž lidé koncem března během pouhých 20 hodin darovali 14 milionů korun.
Vše tak nyní závisí na jediném − zda projdou při testech. CoroVent přitom díky slíbené výjimce ministerstva zdravotnictví nebude pro použití v Česku po dobu krize potřebovat klasickou certifikaci, která trvá nejméně půl roku. "V každém státě to ale bude podléhat samostatnému schválení podle toho, jak tam mají nastavenou legislativu," upozorňuje Vališ.
Už je jasné, že původní cena 100 tisíc korun byla optimistická a stoupne minimálně o polovinu kvůli testování či růstu cen součástek. Pokud půjde do zahraničí, bude stát přes 200 tisíc korun. "Musí se počítat manuály, školení, překlady. Taky by bylo fajn, kdyby se zaplatila část vývoje. Zatím na tom všichni dělali zadarmo," poukazuje Kapler.
Společný tým vědců i dobrovolníků během měsíce vyvinul a vyrobil plicní ventilátory. Podívejte se, jak vznikaly
Společný tým vědců i dobrovolníků během měsíce vyvinul a vyrobil plicní ventilátory. Podívejte se, jak vznikaly
