Česká televize byla poslední dobou pod velkým tlakem politiků, teď ji však třeba i jindy velmi kritický premiér Andrej Babiš chválí za vysílání o situaci kolem koronaviru. Spory se ale jistě zase vrátí. ČT docházejí peníze a podle jejího šéfa Petra Dvořáka se buď budou muset zvýšit koncesionářské poplatky, nebo televize omezí to, co dělá.

HN: Může teď paradoxně ČT nemoc Covid-19 pomoci uklidnit kritiku některých politiků, protože situace ukázala, proč je důležité mít veřejnoprávní médium?

Význam veřejnoprávní televize se ukazuje vždy, když se společnost dostává do nějaké krize. Ať už jsou to přírodní pohromy, nebo to, co je teď. ČT se dokáže mobilizovat rychle a díky vysoké kvalitě se stáváme hlavním zdrojem informací, ke kterému se lidé obrací. Myslím si, že ten tlak na nás loni možná vznikal i proto, že se dlouho naštěstí nic zásadního nedělo. A to dalo šanci všem nepřátelům, kteří se o nás otírali, zpochybňovat řadu detailů, protože celkový význam veřejné služby nebyl tak jasně vidět. Teď když vidí, co děláme a jak pomáháme, jsou zticha, protože by to nebylo populární.

HN: Takže až se krize přežene, bude ČT opět pod tlakem?

Mám zkušenost, že se to stává v pravidelných cyklech. Až se to přežene, tak všechny výtky přijdou znovu na přetřes.

HN: Měla by se i podle vás vést debata, jak by měla veřejná služba televize vypadat? Bude snaha ji nově definovat?

Měli jsme v plánu letos takovou debatu sami iniciovat. Nejen s politiky, ale na celonárodní úrovni. Chtěli jsme se ptát i těch, pro které to děláme, tedy koncesionářů a různých organizací. Jaký má být rozsah a obsah veřejnoprávní služby a jakými kanály ji dopravit k uživatelům. Současná situace nás trochu zbrzdila, ale my se teď stejně naplno soustředíme na naše hlavní poslání: zpravodajský servis a pomoc nejohroženějším skupinám.

Petr DVOŘÁK (56)

◼ Vystudoval technickou kybernetiku na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze.

◼ Spoluzaložil PR agenturu B.I.G., už od roku 1993 ale začal spolupracovat s finanční skupinou PPF miliardáře
Petra Kellnera.

Na starosti měl rozvoj Expandia banky, později eBanky. Přes PPF byl i ve vedení fotbalové Slavie.

◼ Když Kellnerova skupina ovládla v roce 2002 televizi Nova, stal se jednatelem firmy CET 21, která
držela vysílací licenci.

O rok později byl jmenován jejím generálním ředitelem. V křesle zůstal i poté, co ji převzala skupina CME, a to až do listopadu 2010. V CME na čas zastával post viceprezidenta a podle médií z něj odešel s odstupným ve výši přes 14 milionů korun.

◼ Zhruba po roce na volné noze, kdy pomáhal zařizovat manželce pražskou fotografickou Leica Gallery, zvítězil v tendru na nového šéfa ČT. Ve druhém kole hlasování porazil Hynka Chudárka z hudební TV Óčko. "Zaimponovalo mi i to, že hovořil devět minut a 55 sekund. To je manažerský přístup, který legitimuje tohoto pána k vedení ČT," řekl tehdejší šéf Rady ČT Milan Uhde k Dvořákově desetiminutové prezentaci.

◼ Jeho první funkční období v křesle ředitele ČT skončilo v roce 2017, opět ale zvítězil v tendru na nového ředitele. Druhé funkční období mu tak skončí 30. září 2023.

◼ Mezi jeho záliby patří kromě fotografování sport a hudba.

Je podruhé ženatý, má čtyři dcery.

HN: ČT je často pod palbou kritiky politiků, že není dost objektivní či důvěryhodná. Jaké máte v průzkumech výsledky hlavně u zpravodajství či publicistiky?

Máme třikrát větší důvěryhodnost zpravodajství než komerční televize. Teď jsme si dělali průzkum kvůli koronaviru a agentura Kantar ukázala, že 39 procent všech občanů ČR nejčastěji hledá a získává informace o koronaviru z vysílání ČT24. Dalších 27 procent hledá na internetových serverech a 11 procent lidí jde na komerční televize. Spokojenost s ČT24 roste, za poslední tři týdny se zvýšila o šest procent. Protože lidé vidí, že přinášíme korektní a srozumitelné informace.

Projevuje se to i na sledovanosti − ČT24 je druhý a občas i první nejsledovanější kanál celého trhu. Na naše Události se nyní dívá dvojnásobný počet diváků než v normální době. A je to jen proto, že lidé nehledají jen zábavu. Hledají informace a ty nacházejí u nás.

Takže jednoznačně se nám daří dělat veřejnou službu pro velkou část lidí.

Samozřejmě se nikdy nestane, že budou spokojení úplně všichni.

HN: Máte už změřenou sledovanost nového vzdělávacího pořadu UčíTelka a kanálu ČT3 pro seniory?

Oba pořady vznikly v rekordně krátké době. Měl jsem nějaká očekávání, ale výsledek je významně lepší. Na UčíTelku, která je pro cílovou skupinu 4−12 let, se dívá zhruba každé druhé dítě, které v danou dobu sleduje televizi. U programu pro seniory, přestože jeho naladění nebylo jednoduché, byla hned první den celková sledovanost devět procent a u seniorů asi 14 procent.

HN: Mimochodem kdo s nápadem na tyto nové pořady přišel?

Prvotní impulz vzešel asi ode mě, potom to převzali naši lidé. Věděl jsem, že jsou profíci, ale že do toho nastoupí takovým způsobem a s takovou energií, jsem úplně nečekal. Když ale naši lidé vidí, že projekt má smysl, dopad a přesah, dávají do toho srdce. To se u těchto projektů prokázalo.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

HN: Vraťme se k veřejné službě. Jsou právě peníze důvod, proč jste chtěli debatu o jejím rozsahu otevřít?

Léta fungujeme pořád se stejným množstvím peněz. Od roku 2011, kdy jsem přišel jako ředitel do ČT, ale máme o dva kanály víc, v tuto chvíli dokonce o tři než tehdy. Máme o 20 procent víc výroby. Kdybych započítal inflaci, tak to přitom děláme za méně peněz.

HN: Za méně peněz to neděláte, protože výdaje ČT každý rok rostly.

Bavíme se o reálných penězích. Od roku 2008 se koncesionářský poplatek 135 korun měsíčně nezměnil. Kvůli inflaci má dnes hodnotu 106 korun. Všechny vstupy jdou nahoru, a my přesto děláme službu ve větším rozsahu. Takto jsme schopni ji poskytovat do roku 2021 až 2022, ale protože plánujeme dlouhodobě, chtěli jsme debatu zahájit už teď.

HN: Nejde hlavně o to, že ČT právě v letech 2021 a 2022 dojdou rezervy z minulosti, které jste doposud mohli přidávat do výdajů? Nemohli jste víc šetřit? Chtěla to po vás přece i současná Rada ČT.

ČT tu už ze zákona není od toho, aby spořila peníze na účtu. Peníze inkasujeme proto, abychom vysílali a vyráběli pořady pro naše koncesionáře. To, že tady z minulosti zbyla nějaká finanční rezerva, kterou postupně umořujeme, navíc proti plánům bývalého managementu jenom za speciální projekty a ve velmi úsporném módu, je příjemná věc, ale ne řešení. Jestli se máme bavit o šetření, tak to samozřejmě dávno děláme. Na všechny pořady máme výběrová řízení, hlídáme si ceny. V případě, že bychom měli radikálně začít šetřit, je to o tom, co zrušíme, co nebudeme dělat. To ale nemůže být ČT, kdo to má říct.

HN: Šetřit jste mohli, protože jste na základě požadavku rady nakonec snížili výdaje na letošní rok o 200 milionů.

Ano, udělali jsme to jednoduše: vybrali jsme nejdražší projekty a ty jsme prostě zastavili. Byly to seriály Četníci ze Znojma a třetí řada Marie Terezie. Také se to ale střetlo i s nevolí, proč úspěšné projekty rušíme.

HN: ČT má ale také pořady jako StarDance nebo Peče celé Česko. Nejsou to formáty spíš pro komerční televize? Proč za ně má divák platit?

Stále platí heslo, které razí od svého začátku britská veřejnoprávní instituce BBC: máme informovat, vzdělávat a bavit. To je věc, kterou nebudeme rušit. Když si pustíte StarDance nebo Tvoje tvář má známý hlas nebo Československo má talent, tak přesně víte, který z těchto pořadů vyrábí ČT. Jde o to, jak k pořadu přistupujeme. I to Peče celé Česko přece vypadá úplně jinak než MasterChef na Nově. A divák to pozná. Stejně tak poznáte, jaké zpravodajství dělá ČT a jaké komerční média. Některé pořady také na komerční televizi vůbec nenajdete − investigativu, náboženské nebo vzdělávací pořady.

HN: To ano. Ale mohl byste definovat, v čem jsou jiné pořady o pečení a vaření?

Vyrábíme pořady pro každého koncesionáře, který nám platí 135 korun měsíčně. Každý má něco oblíbeného a my do všech těch pořadů vkládáme něco, čemu se říká kvalita. Jinak vypadá u zpravodajství, jinak u sportu a jinak u zábavy. Ale vždy je tam přesah, aby byla poznat ČT. Když děláme StarDance, tak se lidé koukají, protože je to baví, ale pak ještě chodí sami tančit. Také u toho děláme charitativní projekty. Komerční televize tenhle přesah nemá, ta má člověka jen ubavit. Pokud nebudeme mít šanci vyrábět dražší produkty a budeme vyrábět věci víc podobné komerčnímu typu pořadů a jejich seriálům, bude to koncesionář chtít? Je otázkou, jestli chce, aby se tak radikálně změnila televize, kterou si platí a která mu dává nějakou hodnotu. Pokud se nemá radikálně změnit, pak by měl akceptovat změny financování. Neříkám, že to nutně musí být zvýšení koncesionářských poplatků. To je ale nejjednodušší cesta a funguje rychle.

HN: Kdyby to bylo na vás, kolik by poplatek měl být?

Kdybych si mohl říct, co bychom potřebovali, tak bych zvýšil koncesionářský poplatek o patnáct korun, na 150 korun. To dělá pět korun za den a za to poskytujeme službu, která je skvělá. Navýšení by mohlo být jen dočasně, například do roku 2022 nebo 2024, a mohl by se hledat i jiný, modernější systém financování. Do konce roku 2024 bychom se měli dohodnout i na obsahu veřejné služby, jakou do budoucna poskytovat, jakými kanály ji šířit a za jakou cenu. Mohli bychom se víc pohybovat na internetu, na sociálních médiích a případně i na jiných distribučních kanálech, které dnes ještě neznáme.

HN: K takovým změnám budete potřebovat politickou podporu. Tu zatím nemáte a nevypadá to, že byste ji v dohledné době získal.

Nevím, jestli mám politickou podporu. Poslouchal jsem projev pana premiéra ve sněmovně a myslím, že si uvědomuje, jakou roli mohou hrát veřejnoprávní média právě v takových krizových situacích, jaká je nyní. Třeba tak podporu už dnes máme a třeba dnešní politická reprezentace bude ochotna přistoupit i na to, že bychom neměli rušit projekt, který jsme nyní spustili, tedy ČT3.

HN: Budete schopný fungovat s novou Radou ČT, když největší vládní strana ANO a zřejmě i komunisté vybírali její nové členy trochu i podle toho, kdo je proti vám a kdo je proti České televizi, jak ukázal uniklý mail poslance Berkovce z ANO?

Zatím je to tak, že kdykoli přišli noví členové do rady, bez ohledu na proklamace před nástupem po několika zasedáních a přečtení našich podkladů zjistili, že komplexnost toho, co děláme, je větší, než si dokázali představit. Většina z nich pak přistoupila na to, že je potřeba o věcech diskutovat a řešit je v kontextu. Pokud do rady nastoupí kompetentní lidé schopní rozumět tomu, co děláme, a přistoupit na debatu − tím neříkám, že s námi musí souhlasit −, s takovou radou se dá normálně fungovat. Nejhorší možná situace je, že se do rady dostanou lidé, kteří se otevřeně budou snažit zrušit veřejnou službu a zároveň škodit instituci, která se jmenuje Česká televize.

HN: Míří teď do Rady ČT takoví lidé?

Nevím. To se projeví až po jejich nástupu.

HN: Sám tedy nechcete své funkční období ukončit dříve, jak se také spekulovalo?

Zatím nevidím důvod, proč bych to dělal.

HN: Může v rámci úspor vzniknout plán na omezení některých publicistických pořadů, které leží řadě politiků v žaludku, jako jsou například Reportéři ČT?

Pokud bychom měli řešit úspory, bude publicistika jeden z posledních pořadů, který bychom měli rušit, protože rozhodně nestojí takové peníze jako třeba dramatika, sport nebo některé typy zábavy. Z pohledu úspor tento argument nefunguje. Pokud je to zástupný důvod, pak by možná ty tlaky byly, ale to není věc, která mě zajímá. Nás zajímá, jestli publicisté dělají, co mají, a dodávají kvalitu v takové míře, jakou očekáváme, a správně komunikují se svou cílovou skupinou.

HN: Často opakovaná kritika politiků, že ČT není objektivní, tedy podle vás stojí na čem?

To jsou pocity. To, že Miloš Zeman bude pořád opakovat, že ČT vysílá špatně, nezměníme. To ani není názor, ale spíš jeho politický program. Totéž je Tomio Okamura a řada dalších, kteří nemají objektivní důvody, ale mají to jako program pro svoji úzce definovanou skupinou voličů, na niž to funguje. My jsme zavedli od roku 2012 sofistikovaný systém měření. Dokáže nám říct, jakým způsobem je naše vysílání sledované, hodnocené z hlediska kvalitativních parametrů a jak vyhovuje potřebám cílových skupin, které oslovujeme. To vyhodnocujeme každý půlrok, probíráme s Radou ČT a píšeme do výročních zpráv.

HN: Považujete kritiku politiků za nebezpečnou, protože by mohla vést k tomu, že by veřejnost souhlasila, že má ČT ovládnout stát, aby tedy byla konečně objektivní?

Veřejná služba má být nezávislá a souboj o to, zda má podléhat politikům, tady byl a asi bude i do budoucna.

HN: V zemích okolo nás už ke změnám veřejnoprávních médií došlo. Jak se díváte na situaci v Polsku nebo v Maďarsku? Vidíte podobné tendence u nás?

Na rozdíl od Polska nebo Maďarska zatím u nás není vláda jedné strany a doufám, že dlouhou dobu ještě nebude. Posun veřejnoprávních médií v obou těchto zemích je z mého pohledu velmi nešťastný a ukazuje se, že když má stát moc, může si veřejnoprávní média přizpůsobit k obrazu svému. Nakládat s nimi ne jako s nezávislým médiem, ale jako se státní televizí. Tomu odpovídá i dopad, jaký média mají. V Polsku například televizi klesla důvěryhodnost i sledovanost, protože lidé nevěří tomu, co jim říká. Pokud má platit předpoklad, že veřejnoprávní média mají být nezávislá na politice, pak považuji postup v Polsku a Maďarsku za nešťastný. A samozřejmě právě financování je páka, kterou můžete donutit instituce, aby se chovaly nějakým způsobem.

V momentě, kdy každý rok musí generální ředitel televize přicházet a vyjednávat s vládní garniturou o tom, co bude příští rok dělat a jak to bude financovat, tak to vede k závislosti. Proto si myslím, že systém koncesionářských poplatků při všech jeho nedostatcích je pořád nejlepší možný, který můžeme mít.

HN: Měl jste možnost sejít se s premiérem Babišem a říct mu tyto své názory? Vídáte se někdy osobně?

Potkám se s ním tak jednou za půl roku. Naposledy jsem ho viděl asi před dvěma týdny, to bylo v době, kdy začínal krizový stav a kdy jsme se s ním potkali společně se zástupci Primy a Novy. Apeloval na nás, abychom se snažili hodně vysvětlovat, pomohli informovat lidi a snažili se uklidňovat národ. Abychom netočili například prázdné regály v samoobsluhách a podobně.

Je fajn, že nám takovou výzvu dal, ale my jsme se tak chovali už před tím.