Tváří v tvář největší ekonomické katastrofě od druhé světové války snížila ČNB úrokové sazby na 1,75 procenta. Brzy bude následovat americkou centrální banku a sníží sazby na nulu. Ano, trochu nám zlevní hypotéky a firmám úvěry, ale potrvá to měsíce. Co bude ČNB dělat dál? Vždyť průměrná reakce na recesi je snížení sazeb o pět procentních bodů. A tohle není průměrná recese. Pro koronakrizi potřebuje měnová politika silnější munici s rychlejším účinkem. Nejde už o to, jestli inflace bude o procento vyšší, nebo nižší. Centrální banka ví, že musí udělat maximum, aby v této temné hodině obnovila důvěru firem a spotřebitelů v odolnost české ekonomiky.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Naštěstí je ČNB v porovnání s ostatními centrálními bankami skvěle připravena. Ano, kvantitativní uvolňování po americkém vzoru v našem případě nepřichází v úvahu, stejně tak by obnovení důvěry spotřebitelů nepomohlo opětovné spuštění intervencí. Ale ČNB má už od roku 2013 připraveny krizové scénáře, ke kterým velké centrální banky nemohou přistoupit. Z nich nejužitečnější pro boj s koronakrizí je přímá podpora spotřeby, tedy zasílání peněz přímo na účty občanů. Otevřeně tuto možnost zmiňoval bývalý viceguvernér Mojmír Hampl a podrobnou strategii jsme publikovali v článku, který právě vyšel v akademickém časopise. Na rozdíl třeba od ECB s tím ČNB může začít hned zítra.

O co vlastně jde? Udržet podniky nad vodou. Když už musíme mít paniku zdravotní, zastavme aspoň tu ekonomickou a ukažme, že spotřebitelům peníze nikdy nedojdou. ČNB pro každého z nás vytvoří elektronickou peněženku, do které nám bude denně po dobu koronakrize posílat stejnou částku. Bude to fungovat jako stravenková karta: omezený okruh zboží, které za tyto peníze budeme moci nakupovat. Důraz půjde na odvětví, která jsou karanténou nejvíce postižena, zejména zboží krátkodobé spotřeby. Abychom nové elektronické peníze skutečně utratili, budou mít omezenou platnost, například týden od zaslání.

Takové opatření nezvýší letošní schodek státního rozpočtu, protože finance vlády a centrální banky jsou oddělené. Samozřejmě je to účetní trik, dlouhodobě je ztráta centrální banky prostě ztrátou státu. ČNB ale rozumně tvrdí, že cíle měnové politiky jsou nadřazené "výsledovce" a že současné ztráty uhradí z budoucích zisků. K tomu je ČNB rovněž skvěle vybavena díky masivním devizovým rezervám, za něž může nyní levně nakoupit akcie a pak inkasovat dividendy ze zahraničí.

Měnová politika není všelék, ale ekonomiku může teď udržet nad vodou jedině ČNB. Kariéry členů bankovní rady bude historie hodnotit podle jejich činů v těchto dnech.