Před týdnem bylo v Česku nakažených koronavirem jen pět, v úterý už 40 a očekává se, že další budou přibývat. Skokovému nárůstu mají zabránit ochranná opatření nařízená vládou, včetně karantény pro Čechy přijíždějící z Itálie, nejvíce zasažené země v Evropě. Epidemiolog Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví, řekl v neděli večer HN, že si virus zatím Češi nepředávají mezi sebou, nakazili se v zahraničí nebo od svých blízkých. (V úterý ráno v době publikace rozhovoru vyšlo najevo, že je evidovaný případ šíření viru na českém území - pozn. red.) Prymula také řekl, že zdravotnictví zatím má dostatek nemocničních lůžek s umělou plicní ventilací. To je klíčové pro přežití asi 20 procent pacientů s nejtěžším průběhem nemoci. Prymula varuje, že boj s epidemií potrvá několik měsíců.

HN: Nemocných může být brzy přes stovku, začne být problém sledovat jejich pohyb a vyšetřovat lidi, kteří s nimi byli v kontaktu. Co pak bude následovat?

Zatím se snažíme nakažené sledovat, trasovat. Pokud bude nárůst pravidelný jako dosud, nebude potřeba zpřísňovat režim. Nedochází tu zatím k přenosu viru uvnitř země. Všechny pacienty jsme zachytili hned na začátku s dovezenou nákazou nebo mezi rodinnými příslušníky nakažených. Kdybychom ale zaznamenali skokový nárůst ze dne na den, jako to bylo v Německu nebo v Itálii − třeba 50 nových případů za den −, pak už by trasování byl problém. Pokud by denně přibývalo 10 až 15 lidí, tak jsme to ještě schopni dělat. Trochu kopírujeme model Singapuru, snažíme se izolovat všechny nakažené, kteří přijedou ze zahraničí.

HN: A kdyby skutečně ke skokovému nárůstu došlo?

To bychom pak najeli na systém mitigování, oslabování epidemie. Učinili bychom opatření, která by měla zabránit masovému šíření − tedy zákaz veřejných akcí, ne jen akcí nad pět tisíc lidí, ale i omezení shromažďování. Podobně, jako to dělá Itálie uvnitř karanténní zóny − omezení provozu restaurací, zavírání kin a podobně.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek
Roman Prymula (56)

Český epidemiolog pracuje jako náměstek pro zdravotní péči na ministerstvu zdravotnictví. Předsedá poradnímu sboru hlavního hygienika pro epidemiologii a biologickému poradnímu výboru Ústředního krizového štábu. V letech 2009 až 2016 byl ředitelem Fakultní nemocnice Hradec Králové, na ministerstvu působí od roku 2017.

HN: Je už pro koronavirus hotový krizový plán?

Některé etapy jsou rámcově připraveny. Kdyby na ně došlo, tak by je Bezpečnostní rada státu buď přijala, anebo nikoli. Kroky jsou jasné až do nějakých velkých karanténních opatření, která dělá v této chvíli zatím jen Itálie. Kdyby ani toto nepomáhalo, pak nastupují opatření další.

Jinak máme samozřejmě pandemický plán a máme plány na epidemie. Ty se připravují dlouhodobě.

HN: A máte vypracované všechny fáze krizového plánu?

Zatím je to v ideových záměrech. Detaily se budou odvíjet od toho, jaké území by se eventuálně uzavíralo. To, co udělala Itálie, je samozřejmě velký zásah do běžného života a dramaticky to ovlivňuje ekonomiku.

S čím je nutno počítat

Lidé do nemocnic

Nemoc Covid-19 způsobená koronavirem šířícím se od ledna z Číny může mít až u 20 procent nakažených těžký průběh. Doprovázená je v takovém případě zápalem plic.

Aby nemocní přežili, musí do nemocnice, navíc na oddělení s infekčním režimem. Více než polovina těchto pacientů (13,8 procenta z celkové nakažených) potřebuje dokonce umělou plicní ventilaci.

Tyto statistiky vycházejí ze zatím největší studie o koronaviru, vytvořené na konci února misí Světové zdravotnické organizace v Číně. Ta také uvádí, že nemoc má zhruba u 80 procent nakažených jen lehký průběh.

Lůžka pro nejpotřebnější

Dostupnost volných lůžek s přístroji pro umělou plicní ventilaci je pro záchranu nejtěžších pacientů klíčová. Nejvíce ohrožení jsou lidé ve věku nad 65 let. Epidemii je potřeba co nejvíce zpomalit a získat čas na vytvoření více míst v nemocnicích.

Podle Prymuly má český zdravotnický systém okamžitě k dispozici sto až dvě stě ventilovaných lůžek. Ta budou stačit, pokud počet nakažených v zemi nepřesáhne 2500 lidí.

V případě většího náporu by bylo nutné proměnit JIP oddělení v českých nemocnicích a vyhradit tam místa
pro další nemocné.

HN: Když nebude možné poskytnout adekvátní péči všem, přijdou podle krizových plánů ve Velké Británii zkrátka například staří a nemocní. Co v Česku?

Plán vyřazovat starší pacienty tady nemáme, naopak bychom v určité fázi zkoncentrovali péči o tyto nemocné.

HN: Jak je to s lůžky a ventilátory? Kolik jich mají české nemocnice k dispozici?

Máme k dispozici asi sto až dvě stě ventilovaných lůžek. Takže to bez větších problémů pokryje situaci, pokud budeme mít asi 2500 nemocných. Jde o lůžka na jednotkách intenzivní péče infekčních oddělení. V tuto chvíli je 50 připravených lůžek, což by mělo vykrýt téměř tisíc případů. Dalších 150 jich lze použít prakticky okamžitě, jen se změní účel dané jednotky intenzivní péče. Obrovský rozdíl Česka vůči Itálii je, že tady máme asi 26 ventilovaných lůžek na sto tisíc obyvatel. Itálie jich má jen devět. Proto naše krizové plány nejsou stejné.

HN: Jaký je výsledek sčítání všech použitelných ventilačních zařízení v Česku?

V tuto chvíli máme v celém systému asi 2600 ventilátorů, ale ty samozřejmě nejsou prázdné. Obložnost ventilátorů je přibližně 67 procent. Takže asi třetinu z toho celku by v nejhorším případě bylo možné použít. To by si ale vyžádalo určitou restrukturalizaci zařízení, protože nemůžeme použít centrální jednotky intenzivní péče, tam by došlo k zavlečení infekce. Muselo by se vyčleňovat. Některé nemocnice mají JIP více, a tak by třeba jednu vyčlenily pro infikované, ostatní pacienti by se zkoncentrovali na ostatních odděleních. To ale vyžaduje určité přestavby, není to úplně jednoduchá věc. Trvalo by to dny a kapacity by přibývaly postupně. U nás je celková kapacita naštěstí vyšší než v Itálii, takže jsme připraveni na poměrně velký zásah. Nepředpokládám, že by jednorázově byla tato kapacita potřeba.

HN: Kolik je k dispozici testovacích sad použitelných na koronavirus?

Ty se nakupují každý týden. Z deseti laboratoří, které tady jsou, je každá zásobena minimálně na osm nebo deset dnů. Kapacita tisíc až dva tisíce vzorků za den je v tuto chvíli realizovatelná bez navýšení personálu.

HN: Nemůže se stát, že v nějaké pozdější fázi nákazy nebudou testovací sady k dispozici v dostatečném počtu?

Stát se může všechno, například kdyby z nějakého důvodu vypadla výrobní kapacita. Firmy ale zareagovaly rychle a navýšily výrobu.

Já dostávám denně opravdu spousty nabídek na dodávky těchto sad. Testy jsou poměrně jednoduché, zatím se vyrábějí v zahraničí, ale kdyby bylo nejhůř, je i u nás řada biotechnologických firem, které testy začnou poměrně rychle vyrábět. Problém může být s rouškami, ale ne s testy.

HN: Kdyby se epidemie dostala do fáze, kdy by bylo potřeba povolat lékaře a zdravotníky z jiných pracovišť, měli byste oporu v legislativě?

Oporu v legislativě máme. Pokud se přejde na nouzový stav, máme možnost udělat prakticky cokoli. Může se zrušit dovolená, v případě limitní potřeby se může zrušit výuka na lékařských fakultách a podobná opatření.

HN: Nestálo by za to udělat razantnější karanténní opatření už teď a podchytit tu epidemii úplně na začátku? Zrušit hromadné akce, zavřít školy, zavřít hranice? V Itálii se k razantnějšímu kroku odvážili, až když už bylo pozdě − když jejich systém přestal mít kapacitu lidi hospitalizovat. Neměli bychom být obezřetnější?

Dát do karantény nějakou oblast je možné, ale zavřít hranice v schengenském prostoru nelze bez souhlasu ostatních zemí. To se zatím nestalo. Italové mají na rozdíl od nás hlavně obrovský problém s nedostatkem ventilátorů.

HN: Neměla by být karanténa, kterou stát vyhlásil, rozšířena i na lidi navrátivší se z Itálie od poloviny února dál? 17. a 24. února startovaly pro Prahu jarní prázdniny a stovky lidí byly v Itálii lyžovat…

Když se podíváte na inkubační doby, tak udávaných až 14 dní se týká opravdu minimálního počtu lidí. Inkubační doba u naprosté většiny lidí se pohybuje mezi třemi až sedmi dny. U těch, kteří se vrátili před týdnem, by už onemocnění kulminovalo, a opatření tak nedává smysl.

HN: Karanténu pro lidi navrátivší se z Itálie jste vyhlásili od 7. března. Proč to bylo oznámeno už 6. března dopoledne? Není chyba, když pak většina lidí měla tím pádem šanci se sbalit, přijet domů a karanténě se vyhnout?

Pravda je, že kdybychom to chtěli udělat úplně striktně, tak se to mohlo vyhlásit skutečně později. Sám jsem nepředpokládal, že někdo bude spekulovat, aby unikl z karantény. Karanténa by měla být i v jejich zájmu, aby nešířili případně virus ve svém okolí.

HN: Ale víte, jak to s některými lidmi je: měli by být v karanténě, ale stejně chtějí jít na fotbal nebo do kina.

Je jen málo zemí, které takovéto opatření vůbec zavedly. Tím jsme se snažili zachytit velkou část našich lidí z Itálie. Týden předtím tady takové opatření nebylo a neměla ho žádná země. Nikdy nevyhlásíte opatření, které se dotkne sta procent cílené populace. Máme tu tranzitní občany z jiných zemí, na které v rámci Schengenu nemáme páku. To bychom museli zavřít hranice, což nelze. Jsou stále rizikové skupiny lidí, kteří se sem dostávají, ale my se snažíme jejich počty minimalizovat.

HN: Nestálo by za úvahu zavřít alespoň školy? (Rozhovor byl pořízen v neděli večer - předtím, než vláda o uzavření škol rozhodla.) Itálie to udělala už před týdnem.

Z dětí se navíc rekrutují velmi často bezpříznakoví pacienti. Není v tom nebezpečí?

Zatímco u chřipky jsou děti nosiči virů na dospělé, u koronaviru to tak zatím nevypadá. Průběh je velmi mírný a případů není zase tolik. Například přenos z matky na plod dítěte se zatím ani v devíti případech neprokázal. Musíme si uvědomit, že ta epidemie tady bude poměrně dlouho. Může se stát, že tu bude cirkulovat mnoho měsíců. O zavření škol budeme vážně uvažovat, pokud objevíme v této komunitě přenos. Ale k tomu zatím nedochází.

Hlavní argument v tuto chvíli je, že máme podchycenou valnou většinu přenosů − většinou rodiče a děti. Tyto děti do škol rozhodně nepouštíme. Tito lidé jsou v klastrech, které máme podchycené.