Markéta Gregorová se kvůli své kočce rozhodla žít v Bruselu. Jako europoslankyně musí hodně cestovat, a tak si spočítala, že v Bruselu je, vzhledem ke své práci, nejčastěji. Její kočka se jmenuje Kočka. "Ve třetí třídě jsem měla plyšového poníka. Když se mě učitel jednou zeptal, jak se jmenuje, moje odpověď zněla: No, Poník. Tak si říkám, že kdyby za mnou přišel dnes a dozvěděl se, že mám kočku jménem Kočka, tak by si musel myslet, že jsem úplný idiot. Ale já to tak mám odjakživa. Pojmenovávám věci tak, jak jsou," říká sedmadvacetiletá Gregorová.

Do Evropského parlamentu ji lidé loni zvolili z druhého místa kandidátky Pirátů. Zatím na sebe nejvíce upozornila hned po volbách, když na internet pověsila video, ve kterém hraje na ukulele a zpívá: "Tak proč ještě nemáme drogy bez kocoviny, migrény či dojezdu? Prosím všechny neurology, adiktology, vymyslete konečně už drogu snů." Za video, ve kterém šňupe bílý prášek a kouří marihuanu, to schytala od bulvárních médií. Předhazovala jí, že dává špatný příklad mládeži.

Gregorová vysvětluje, že video myslela jako vtip a chtěla jím jen upozornit, že přístup státu k drogám nesmí být založen pouze na represi, protože ta nefunguje. Jestli sama nějaké drogy konzumuje, ale říct nechce. "Na takové otázky naše společnost ještě není připravena," tvrdí.

"Patří k živelným členům Evropského parlamentu," říká o ženě s vlasy obarvenými zářivou růžovofialovou Jan Kovář z pražského Ústavu mezinárodních vztahů. Gregorová se coby poslankyně věnuje tématům, jako je umělá inteligence, dezinformace, regulace sledovacích technologií, volný obchod nebo vztahy Evropské unie s Gruzií. Podle Kováře se během pár měsíců stihla profilovat jako člověk s upřímným a kompetentním zájmem právě o dění v Gruzii a její postoje pravidelně citují i gruzínská média. Není to náhoda − textem o sbližování EU a Gruzie uzavírala bakalářské studium na Masarykově univerzitě v Brně. "Ta práce byla moc pěkná. Markéta byla šikovná studentka, vždycky dobře připravená," vzpomíná vedoucí bakalářské práce Vít Dostál, ředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky.

Zájem o Gruzii ovšem Gregorovou v Česku těžko proslaví. "Z hlediska jejího působení v europarlamentu o ní v Česku zatím nikdo příliš neslyšel," konstatuje Jan Kovář. Ondřej Mocek z Mendelovy univerzity v Brně upozorňuje, že videa, která Gregorová o své činnosti sdílí na serveru YouTube, mají jen nízké stovky zhlédnutí. Gregorová ale věří, že to změní soustředěním se nejen na Gruzii, ale i na témata, která mají větší dosah. Shrnuje je do kategorie "budoucnost".

Ultimátní bod

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Markéta Gregorová se nezdržuje záležitostmi, které jí připadají nepodstatné. Kočka je prostě Kočka, poník Poník a jídlo "jen hmota, nepřináší mi žádné kulinářské potěšení, jím jen proto, abych neumřela". Než se stala europoslankyní, byla necelý rok brněnskou zastupitelkou. "Je strašně aktivní a akční, když se pro něco nadchne," říká o ní Matouš Vencálek, jihomoravský šéf Strany zelených, který se s Gregorovou zná z několika kampaní před komunálními volbami.

Pro co je nadchnutá nejvíce, je hned patrné z toho, s jakým zaujetím mluví o budoucnosti lidstva: "Ultimátním bodem je pro mě světový mír." To ovšem není zrovna malý cíl − jak by chtěla zařídit jeho naplnění? Markétě Gregorové jde podle jejích slov hlavně o to, aby se lidstvo o světový mír snažilo, i kdyby ho nikdy nedosáhlo. Jako cestu vidí vzdělání, rozvoj technologií a změnu současného uspořádání, kdy světu dominují národní státy. Neví, co je jednou nahradí, ale za 500 let lidé podle ní mohou žít ve federaci nebo třeba v různých komunitách. Nebo budou státy sice existovat, ale fungovat zcela jinak než dnes. "Mám takovou utkvělou představu, že když jsem to dokázala já − dospět k přesvědčení, že je v pořádku zříci se násilí a myslet si, že světový mír je možný −, tak si myslím, že v nějaký moment k tomu můžou dojít úplně všichni. Nevnímám to jako nerealistické," uvažuje.

"Její názory mi vždycky přišly hrozně naivní," říká Štěpán Mareček, který s Gregorovou už osm let hraje v hudební skupině Definitivní ententýk. Podle Marečka ale žena, která je o 15 let mladší než on, v posledních letech názorově vyspěla: "Hodně se vyvinula, ale i tak doufám, že se ještě stále formuje. Zpěvačka je výborná, má velký talent." Kritiku ohledně údajné naivity Gregorová slýchá i v Evropském parlamentu. Ostatní poslanci jí prý mnohdy předhazují nedostatek zkušeností: "Můj věk mě často staví do pozice, že musím svou kompetenci dokazovat mnohem více než jiní kolegové." Proto se snaží o každém tématu zjistit co nejvíce, aby vždy byla "nejinformovanější člověk v místnosti" a získala si tak patřičný respekt.

Kvůli tomu odložila svou oblíbenou sérii o Harrym Potterovi. Anglický citát z knih J. K. Rowlingové − v překladu "Samozřejmě že se to odehrává v tvojí hlavě, Harry, ale proč by to proboha nemělo znamenat, že je to skutečné?" − si dokonce nechala vytetovat na žebra. "Tyto knihy, obzvlášť postava Brumbála, se extrémním způsobem podílely na mém vnímání světa," vysvětluje. Nyní ovšem čte hlavně knihy související s její prací v europarlamentu.

Její kolegové europoslanci vesměs říkají, že ji zatím nepoznali natolik, aby mohli její práci nějak hodnotit. "Jak se noví poslanci zapojí a jaký budou mít vliv, se uvidí zhruba až za rok," tvrdí Luděk Niedermayer, europoslanec TOP 09.

V europarlamentu je Gregorová, mimo jiné, členkou výboru pro mezinárodní obchod. Nedávno odmítla dohodu o volném obchodu mezi EU a Vietnamem s tím, že by unie měla takové smlouvy uzavírat jen s demokraciemi.

Je tedy pro dohodu o volném obchodu mezi EU a USA, známou jako TTIP? "Ne," odpovídá okamžitě, ale na konkrétní důvody si nejdříve nevzpomíná. "Ono už je to hrozně dávno, co ta jednání probíhala, to je tak deset let, ne?" krčí rameny. K dohodě TTIP, jejíž příprava ve skutečnosti zamrzla zhruba před třemi a čtvrt roku, pak uvádí standardní výtky kritiků, tedy že vyjednávání probíhala za zavřenými dveřmi. "Co to znamená?" reaguje Gregorová na námitku, že Evropská komise měla pro jednání veřejný mandát od všech členských států unie. Pak ale připustí, že přesnému fungování způsobu, jakým EU dojednává dohody o volném obchodu, jejž přitom nedávno v europarlamentu tvrdě kritizovala, se příliš detailně nevěnovala. Říká, že je pro ni podstatné hlavně to, aby veřejnost měla od začátku do konce jednání o obchodních smlouvách k dispozici všechny dokumenty.

Gregorová se, jak řečeno, zajímá hlavně o budoucnost. A kvůli zájmu o ni někdy trochu opomíjí nejen minulost, ale i přítomnost. "Vždycky bychom měli chtít zlepšovat to, co máme teď. Status quo je hrozně brzdící a nemám ho ráda," říká, když mluví o svých ideálech světového míru.

Pirátská naivita

Členství Česka v Evropské unii Markéta Gregorová, v souladu s programem Pirátů, jednoznačně podporuje. I když říká, že řadu věcí v EU je potřeba změnit. Čeští Piráti mají v europarlamentu včetně Gregorové tři zástupce. Sedí ve frakci Zelených, která sdružuje zelené strany převážně ze západní a severní Evropy a po loňských evropských volbách oproti minulosti výrazně posílila.

Piráti hlasovali spolu se svou frakcí proti vzniku současné Evropské komise v čele s bývalou německou ministryní obrany Ursulou von der Leyenovou. "Pro mě osobně byl obřím problémem způsob její volby. To byl vlastně podvod na voličích," tvrdí Gregorová a upozorňuje, že lídři členských zemí EU, kteří von der Leyenovou do funkce nominovali, nerespektovali takzvaný princip spitzenkandidátů. S ním přišel Evropský parlament: předsedou komise, klíčové unijní instituce, se podle něj měl stát jen někdo, koho už před evropskými volbami nominovaly jednotlivé celoevropské politické frakce. Europoslanci argumentovali tím, že proces volby šéfa komise by díky tomu byl transparentnější.

Jenže princip spitzenkandidátů se odvíjí jen od nepsané dohody, není zakotven v evropských smlouvách, jimiž se fungování unie řídí. Premiéři či prezidenti členských zemí EU tak nakonec nástupce Jeana-Clauda Junckera v čele komise navrhli podle vlastního uvážení − a většina europoslanců souhlasila a při hlasování von der Leyenovou a její komisi podpořila. Celá frakce Zelených, včetně Pirátů, ale byla proti, navzdory faktu, že nová Evropská komise jim vyšla vstříc jako dosud nikdy dříve − boj se změnami klimatu je její naprostou prioritou, soustřeďuje se také na ochranu dat nebo například na práva žen, což jsou všechno důležitá témata Pirátů.

"To, že Piráti hlasovali proti komisi, považuji za dětský fundamentalismus," říká Jan Kovář z Ústavu mezinárodních vztahů. Podle něj je evidentní, že program komise obsahuje z hlediska Pirátů mnohem více pozitiv než negativ. Stejně to vidí i Ondřej Mocek, odborník na evropské záležitosti z Mendelovy univerzity. Upozorňuje, že Piráti stále nevzali na vědomí, že pokud chtějí mít vliv a prosazovat svůj program, musí být ochotni ke kompromisům. Podle něj se navíc ukazuje, že pro Piráty není spojení se Zelenými, kteří jsou vesměs více nalevo než oni, výhodné. "Od nové komise nemohli dostat víc a stejně byli proti ní. Celý jejich přístup k evropské politice mi přijde strašně naivní."

Gregorová také hlasovala proti von der Leyenové, dalšího hlasování o celé Evropské komisi se už ale nezúčastnila, ležela v nemocnici se zánětem slepého střeva. Prý by byla buď proti, nebo by se zdržela, ale každopádně by se dohodla se svými pirátskými kolegy. A ti byli proti. Na komisi Gregorové vadí způsob výběru lidí, kteří v ní sedí − každý členský stát má právo do Bruselu vyslat, kohokoli chce. Byť Evropský parlament může jednotlivé kandidáty zamítnout a také to pravidelně dělá. Sama von der Leyenová podle Gregorové nemá pro post předsedkyně komise dostatečné zkušenosti, protože byla celý politický život ministryní v Německu, ale neměla žádnou funkci v unii: "Kdyby to byla bývalá eurokomisařka, europoslankyně nebo i zaměstnankyně komise, tak má pořád víc kompetencí než ministryně jedné členské země."

Práce v Evropském parlamentu Markétu Gregorovou naplňuje nadšením, ale tím nejdůležitějším pro ni není.

"Kdyby mi mělo europoslancování zasáhnout do zpívání v kapele, tak to nedělám."