Když koncem minulého desetiletí zasáhla Česko finanční krize a došlo na seškrtávání státních výdajů na vědu, rozhodla se Monika Vondráková pomoci české vědě. V rámci práce ve finanční skupině RSJ spoluzaložila Nadační fond Neuron, jehož správní radu nyní vede. Fond se jako jeden z mála zaměřil výhradně na tuzemské badatele. Od roku 2010 podpořil vědu částkou sto milionů korun, největší díl z toho šel přímo vědcům. Hospodářské noviny jsou partnerem konference Věda palivem moderního byznysu, kterou fond pořádá 3. března.

HN: Kromě finanční pomoci českým vědcům v rámci Cen Neuron se snažíte také o jejich propojení s lidmi z byznysu. Nakolik tento vztah mezi nimi již dnes funguje?

Určitě se jejich propojení zlepšuje. Spousta podnikatelů si důležitost vědy uvědomuje a ke svému byznysu ji potřebuje. Na druhou stranu je stále co zlepšovat a je potřeba stavět další mosty mezi těmito lidmi. Spolupráce nyní funguje i díky tomu, že v byznysu je mnohem více peněz než v minulosti.


HN: Na začátek března připravujete konferenci Věda palivem moderního byznysu. Komu je určena?

V podstatě může přijít kdokoliv, především je ale zaměřená na lidi z byznysu, kteří mají na starosti například firemní inovace a vývoj.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Nadační fond Neuron

◼ Monika Vondráková je spoluzakladatelkou a předsedkyní správní rady Nadačního fondu Neuron, který vznikl v roce 2010.
◼ Jeho spoluzakladatelem je také podnikatel Karel Janeček. Dalšími známými dárci jsou Martin Wichterle, majitel strojírenské skupiny a vnuk vědce Otto Wichterleho, spolumajitel firem Jablotron Dalibor Dědek či Taťána le Moigne, ředitelka středoevropského zastoupení Googlu.


HN: Platí již dnes, že věda je palivem moderního byznysu, jak zní název konference, nebo je to vize, ke které se Česko teprve přibližuje?

Myslím si, že tomu tak již je. A funguje to i obráceně. Byznys někdy táhne vědu. To se teď týká hlavně oblasti mobility, zejména elektroaut a s tím související infrastruktury. To je téma, nad kterým se nyní všichni zamýšlejí.

HN: Proč jste se při založení nadačního fondu rozhodli zaměřit právě na podporu české vědy?

Tehdy došlo k omezování jejího financování, hlavně základního výzkumu, rozhodli jsme se tedy pomáhat hlavně tam. Vědce a vědu běžně nikdo moc nepodporuje. Spíš se podporují sociální projekty − malé děti, handicapovaní, senioři. O vědě si většinou každý myslí, že je to záležitost státu a není už potřeba jí pomáhat. To ale není pravda.

HN: Měli jste nějakou inspiraci?

Inspirací nám byl odkaz Josefa Hlávky, vynikajícího architekta a mecenáše, mezi jehož díla patří třeba Vídeňská státní opera. V té době se mi náhodou dostal do rukou jeho příběh. Často zdůrazňoval, že stát, v němž věda a umění nemají podporu, se nerozvine. Proto jsme se i my nakonec rozhodli založit fond, který bude z peněz mecenášů podporovat špičkové české vědce a zvyšovat jejich prestiž. Josef Hlávka byl první mecenáš české vědy, my na jeho myšlenky navazujeme.

HN: Od doby finanční krize se státní podpora vědě opět navýšila. Letos na ni má jít ze státního rozpočtu rekordních 37 miliard korun. Není tedy ta podpora již dostatečná?

Určitě se to výrazně zlepšilo oproti době, kdy jsme začínali. Nejprve jsme vědcům dávali granty. Následně se ale objevily jiné zdroje, odkud vědci granty čerpají. Prostředí se změnilo a ve společnosti je více peněz. Špičkoví vědci už nemají takový problém sehnat peníze na svůj výzkum nebo na vybavení svých pracovišť. Tou setrvalou mezerou jsou ale osobní finance vědců, ty jsou zpravidla stále nedostatečné. Už dva ročníky proto Ceny Neuron předáváme jako osobní ohodnocení vědců. S každou cenou je tak spojena určitá částka financí (doposud až dva miliony korun, pozn. red.), která je určená pro jejich osobní potřebu. Mohou si s ní naložit, jak chtějí.


HN: Neměli jste obavu, že vědci darované peníze nevyužijí na vědu?

Často tomu tak není. Ceny dáváme těm skutečně nejlepším ve své kategorii. Například Tomáš Mikolov, odborník na umělou inteligenci, od nás dostal peníze za svůj světový objev. V rámci základního výzkumu se zabýval algoritmy, které propojí počítač s lidskou řečí. Našlo to velmi dobré využití. Významně to vylepšilo Google Translator. Dostal od nás jeden milion korun. Celou tu částku ale věnoval zpět Neuronu na to, abychom z toho podpořili další tři mladé vědce. Jiným příkladem byl biolog, který si z darovaného půl milionu korun založil vlastní nadaci, z níž spolufinancuje své studenty. A například oceněný fyzik Tomáš Jungwirth získaný milion věnoval své pracovní skupině. Každý s těmi penězi naložil po svém. Měli jsme i příklad úspěšného českého vědce v zahraničí, který peníze využil na své bydlení a i díky tomu se vrátil do Česka.

HN: Díky vašemu fondu Neuron vznikla i divadelní hra Elegance molekuly. Jak jste se k této podpoře dostali?

Oslovil nás scenárista a režisér Petr Zelenka. Tehdy mu na to nikdo moc nechtěl dát peníze. My jsme tomu nápadu uvěřili a podpořili jsme jej. Vznikla z toho krásná hra. Je o tom, jak chemik Antonín Holý, jako vědec ze základního výzkumu zavřený v laboratoři, potkal belgického lékaře Erika De Clercqa, který znal amerického chemika Johna C. Martina. Díky tomuto propojení vznikl celosvětově úspěšný přípravek na AIDS. Je to zářný příklad úspěšného propojení vědy a byznysu.


HN: Co jsou hlavní témata vaší březnové konference Věda palivem moderního byznysu?

Konferenci máme rozdělenou na dvě části. Její dvě třetiny jsou věnované propojení základního výzkumu a byznysu. Hodně to bude viditelné právě na příkladech z oblasti chemie. Na konferenci vždycky někdo z praxe ukáže, jak základní výzkum využívá ve své firmě. Dalším tématem konference bude behaviorální ekonomie a to, jak je důležitá při rozhodování, a pak také kritické myšlení. Jedna investorka také přiblíží, kde lze s investicemi do vědy začít. Zbylou třetinou konference je mobilita a bude o tom, jak byznys může táhnout vědu. Na konferenci se budou v rámci tématu mobility řešit možnosti, o kterých se zatím moc nemluví. Budeme se zabývat i funkčností celého systému mobility.

HN: Kolik má v současné době váš fond mecenášů?

Dvaadvacet. Docela jsme se rozrostli. Neuron vytváří unikátní platformu, kde se potkávají špičkoví a úspěšní byznysmeni a špičkoví vědci. V průběhu roku pro ně pořádáme takzvané Neuron Cluby. Vždycky pro ně zvolíme nějaké téma a mecenáši s vědci mají možnost se jím probrat až do úplných detailů.

HN: Hlavní aktivitou vašeho fondu je ale předávání Cen Neuron.

Ano. Snažíme se s touto cenou zvyšovat sebevědomí vědců. Pro některé z nich to byl důležitý odrazový můstek. Zároveň jim pomáháme i popularizací jejich příběhů a práce. Celkově se Neuron snaží o navracení hrdosti a hodnot celému národu. Na příkladech našich vědců ukazujeme, že na sebe můžeme být náležitě hrdí. Smyslem Neuronu je také přitahovat mladé lidi k vědě.

HN: Chystáte na letošní rok nějaké změny v nadačním fondu?

Zrovna přemýšlíme, že vedle mecenášů zavedeme i kategorii podporovatelů. Mecenáši přispívají nejvíc (nyní minimální částkou čtvrt milionu korun, pozn. red.). Jsou ale i jednotlivci, kteří by chtěli českou vědu podpořit také, ačkoliv nemají takové možnosti.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+